Typ:  lehký taktický transportní letoun; vývojový derivát dopravního letounu typu An-158

Určení:  doprava nákladu a vojáků do blízkosti fronty, přeprava a shoz výsadku a odsun raněných

Odlišnosti od letounu An-158:

- nová konstrukce trupu v oblasti za pilotní kabinou – ta má nyní větší průměr (3,90 m vs 3,35 m) a navíc ukrývá nákladovou kabinu (na místo kabiny osobní), která je opatřena záďovou nájezdovou rampou a dvěma páry postranních kulatých okének

- instalace nového hlavního podvozku – hlavní podvozek tohoto modelu se sestává ze čtyř vzpěr a dvou tandemově uspořádaných párů kol s rozměry 1 120 x 450 mm (naproti tomu hlavní podvozek modelu An-158 byl opatřen pouze jedním párem kol)

- instalace silnějších 8 580 kp motorů typu D-436-148FM uvnitř křídleních gondol na místo 7 100 kp motorů typu D-436-148

Historie:  Do prací na projektu taktického transportního letounu typu An-178, který není ničím jiným, než vývojovým derivátem regionálního dopravního letounu typu An-158, se konstrukční kancelář Antonov ASTC pustila v roce 2009, a to z vlastní iniciativy bez existence jakýchkoliv pevných objednávek. Od dopravního modelu An-158 přitom tento stroj přibírá bez větších změn příďovou sekci trupu s pilotní kabinou (F1), vnější části křídla, podvozek a většinu palubních systémů. Zcela nové konstrukce je pouze střední a zadní část trupu. Střední partie trupu letounu typu An-178 ukrývá nákladovou kabinu, která je opatřena záďovou nájezdovou rampou, a v porovnání se střední částí trupu dopravního modelu An-158 má větší průměr (3,90 m vs 3,35 m). Letouny typu An-178 z pozdějších výrobních sérií by navíc měly být opatřeny křídlem s větším rozpětím. Takto modifikované letouny typu An-178 by měly mít max. vzletovou hmotnost 56 t a jejich pohon by měly obstarávat motory typu Ivčenko-Progress Al-28 s tahem řádu 9 500 kp. Tato pohonná jednotka ale stále ještě není k dispozici. Z tohoto důvodu se zatím všechny letouny typu An-178 budou muset plně spoléhat na slabší motory typu D-436-148FM. Tento typ motoru není ničím jiným, než modifikací motoru typu D-436-148, pohonné jednotky dopravního letounu typu An-158, se zvýšeným tahem ze 7 100-ti kp na 8 580 kp, sníženou hlučností a sníženou produkcí emisí. Završení certifikačních zkoušek motoru typu D-436-148FM bylo přitom naplánováno na rok 2016. Max. vzletová hmotnost letounu typu An-178 v provedení s instalací motorů typu D-436-148FM je omezena hodnotou 52,4 t. Jeho nosnost přitom činí 18 t. Vývoj letounu typu An-178, který byl zpočátku znám jako An-158T, je hrazen výhradně z vnitřních zdrojů Antonov ASTC. Výrobce již od počátku zamýšlel s tímto strojem oslovit zejména provozovatele letitých transportních letounů typu An-12 (Cub) a C-160 Transall, jejichž technická životnost se již neúprosně chýlí ke svému konci. Projekt letounu typu An-178 se nicméně velmi brzy dostal do středu pozornosti ruského dopravce Volga-Dněpr. Zmíněný dopravce přitom dne 18. srpna 2009 podepsal, na moskevské airshow MAKS 2009, smlouvu s Antonov ASTC o společném postupu při propagaci tohoto stroje na trhu. Další smlouva mezi společností Volga-Dněpr a Antonov ASTC o společném účasti na vývoji a propagaci letounu typu An-178 byla podepsána dne 17. srpna 2011, na airshow MAKS 2011. Ten samý rok si vývoj letounu typu An-178 oficiálně objednalo též Ministerstvo obrany Ukrajiny. Plány ze dne 28. listopadu 2011 počítaly se stavbou dvou prototypů, jednoho pro letové a jednoho pro statické zkoušky, v letech 2013 až 2014. Přestože na konci roku 2013 Ukrajinu zachvátila občanská válka, vývoj letounu typu An-178 postupoval poměrně hladce. Kompletaci trupu letového prototypu tohoto stroje se podařilo završit dnem 29. července 2014. Svůj slavnostní „roll-out“ si kompletní prototyp letounu typu An-178 (v.č. 001 / černá 197 / UR-EXP) odbyl dne 16. dubna 2015. Přestože mezitím vzájemné vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem velmi zkomplikovala ruská anexe Krymu a podpora proruských ukrajinských separatistů, ke stavbě prototypu An-178 (UR-EXP) byla použita celá řada komponent ruské výroby. Tak např. dodávku podvozku pro tento stroj zajistila ruská společnost Gidromaš. Směrová a výšková kormidla, vztlakové klapky, pylony motorových gondol a celou řadu dalších komponent prototypu An-178 (UR-EXP) zase zhotovil voroněžský závod VASO. Dodavatelem APU pro tento stroj se stala společnost NPP Aerosila ze Stupina. Ruské firmy ale pro prototyp An-178 (UR-EXP) vyrobily též některé další palubní systémy a část avioniky. Do oblak se tento stroj napoprvé vydal dne 7. května 2015, z letiště Svjatošino. Protože plánované motory typu D-436-148FM tehdy ještě nebyly k dispozici, jeho pohon prozatímně obstarávaly slabší motory typu D-436-148. Tento svůj první let přitom prototyp An-178 (UR-EXP) završil přistáním na letišti Gostomel. Zde se rozeběhly vlastní certifikační zkoušky. Zpočátku zkušebního programu prototyp An-178 (UR-EXP) létal pouze v základové barvě. Krátce před prezentací na Pařížské Air Show, která konala v červnu roku 2015, ale obdržel nástřik tmavě šedého kabátu. Před odletem do Paříže přitom tento stroj stihl v rámci certifikačních zkoušek vykonat celkem 12 letů. Krátce nato, v listopadu toho samého roku, zavítal též na Dubai Airshow 2015. Dne 5. února 2016 prototyp An-178 (UR-EXP) poprvé vzlétl v konfiguraci s jedním 7 100 kp motorem typu D-436-148FM na levém pylonu a jedním 8 580 kp motorem typu D-436-148 na pravém pylonu. To již měl za sebou téměř 40 letů s celkovou délkou trvání přes 107 hodin. Tehdejší poněkud optimistické plány výrobce počítaly s výrobou 1 100 letounů typu An-178 do roku 2035 a rozšířením nabídky o „westernizovanou“ modifikaci, která měla nést označení An-178-111 a měla být opatřena motory a avionikou západní provenience. V květnu roku 2016 prototyp An-178 (UR-EXP) zavítal do Berlína. Krátce nato, v červenci toho samého roku, byl prezentován v britském Farnborough. V dubnu roku 2018 zase zavítal do turecké Ankary. V červenci toho samého roku byl prezentován opět na airshow ve Farnborough. Mezitím se podařilo dokončit trup neletového exempláře (v.č. 002), který byl vyhrazen pro statické a únavové zkoušky, a započít stavbu prvních pěti sériových strojů. U sériových strojů budou všechny komponenty ruské provenience, které se na konstrukci prototypu An-178 (UR-EXP) podílejí téměř z 60-ti %, nahrazeny analogickými komponentami domácí výroby. Důvodem toho se staly napjaté vztahy s Ruskem, které odstartovala již zmíněná ruská anexe Krymu spolu s ruskou podporou proruských ukrajinských separatistů. Tak např. podvozky pro sériové An-178 bude dodávat společnost PO Jižmaš z Dněpru. Výrobcem podvozkových kol a brzd těchto strojů se stane společnost Gidrobest. Jednotlivé komponenty systému řízení bude pro letouny typu An-178 dodávat kyjevská společnost NTK Ekran spolu s charkovskou společností FED. Avionika těchto strojů bude pocházet mimo jiných od kyjevských společností Aviaelektronika a Avionika a charkovské společnosti Aviakontrol. Na výrobě letounů typu An-178 se přitom bude podílet nejméně 26 ukrajinských společností, včetně výrobců leteckých motorů Ivčenko-Progress a Motor Sič. Část palubních systémů těchto strojů bude ale podle všeho pocházet, podobně jako u prototypu An-178 (UR-EXP), od západních výrobců. Dodávky sériových strojů prvním zákazníkům by měly být zahájeny po završení certifikace. Nynější kapacity kyjevského výrobního závodu Aviant postačují na produkci pouhých 12-ti letounů typu An-178 ročně. Modernizací by sice bylo možné výrobní kapacity tohoto podniku navýšit až na 24 letounů tohoto typu za rok, na to ale nyní nejsou finanční prostředky. Mezitím, dne 6. prosince 2019, byl prototyp An-178 (UR-EXP) přelétnut z Gostomelu zpět na podnikové letiště GP Antonov Svjatošino, aby byly do jeho draku na místo původních ruských součástek a palubních systémů vestavěny součástky a palubní systémy ukrajinské a západní výroby, se kterými se počítá u sériových strojů. Přitom se mimo jiné jedná o dveře, průlezy, okénka pilotní kabiny, některé agregáty hydraulického, palivového, olejového a elektrického systému, část avioniky, palubní klimatizaci, kyslíkový systém, palubní požární systém, palubní osvětlení, řídicí systém pohonných jednotek a odmrazovací systém. Vzhledem k tomu, že se jednalo o poměrně rozsáhlý „upgrade“, svůj slavnostní roll-out si takto modifikovaný prototyp An-178 (UR-EXP) odbyl teprve až dne 28. prosince 2021, a to v konfiguraci s příďovým nástavcem pro aerometrické senzory (se kterým absolvoval svůj první let). Přestože měly být u tohoto stroje všechny ruské součástky nahrazeny analogickými součástkami ukrajinské nebo západní výroby, ve skutečnosti tomu tak není. Tak např. jako APU prototyp An-178 (UR-EXP) využívá ruskou jednotku typu Aerosila TA18-100, která navíc byla předním vyjmuta z odstaveného prototypu letounu typu An-132D a následně papírově deklarována jako nový díl. Aby toho nebylo málo, tak Ukrajinci mají údajně v úmyslu APU pro tyto stroje nakupovat od Rusů přes prostředníky a takto získané APU následně deklarovat jako západní výrobek. Certifikovaná civilní nákladní modifikace letounu typu An-178 přitom ponese označení An-178-100. Pro vojenskou transportní a výsadkovou verzi tohoto stroje bylo zase zvoleno označení An-178-100R. Výsadkáři přitom budu kabinu tohoto modelu moci opouštět za letu nejen záďovými nákladovými vraty, ale i postranními dveřmi. Mezitím, v únoru roku 2015, byla podepsána smlouva se společností Maximus Air Cargo z Abu Dhabi o společném postupu při propagaci tohoto typu na území Spojených Arabských Emirátů a dalších států Středního východu a Jižní Afriky. První předběžné objednávky se podařilo uzavřít již den prvního vzletu prototypu An-178 (UR-EXP). Konkrétně se přitom jednalo o ázerbájdžánskou společnost SW Holding, která je vlastníkem leteckých dopravců Silk Way Airliners a Silk Way West Airliners, a čínskou společnost A-Star Science & Technology Co. Zatímco prvně uvedená společnost si objednala 10 letounů typu An-178, druhá uvedená společnost podepsala objednávku na dva tyto stroje pro potřeby certifikačních zkoušek dle čínských standardů. Kromě toho Číňané přišli s nabídkou na zřízení výrobní linky letounu typu An-178 přímo na území ČLR. Dne 17. listopadu 2015, na airshow v Dubaji, bylo podepsáno memorandum se saudskoarabskou společností Taqnia Aeronautics o dodávce 30-ti sériových An-178 pro vzdušné síly Saudské Arábie a lokalizaci výroby tohoto stroje přímo na území Saudské Arábie. Krátce nato o 25 letounů typu An-178 projevila též zájem čínská společnost Airspace Industry Corporation of China. První závazná objednávka ale přišla až dne 8. října 2019. Tehdy si totiž jeden tento stroj, ve vojenské transportní a výsadkové verzi An-178-100R, objednalo ministerstva vnitra Peru pro Národní policii Peru. Druhým provozovatelem letounu typu An-178, opět ve verzi An-178-100R, se stanou vzdušné síly Ukrajiny. Dne 29. prosince 2020 přitom Ministerstvo obrany Ukrajiny pro vzdušné síly Ukrajiny závazně objednalo tři letouny typu An-178-100R. Všechny zmíněné stroje se momentálně nacházejí ve výstavbě. Jejich dodávky ale nebudou moci být uskutečněny dříve, než budou završeny certifikační zkoušky. A k tomu by mělo dojít nejdříve v roce 2023.

Verze:

An-178 – prototypová modifikace letounu typu An-178. Jediný exemplář tohoto modelu se do oblak poprvé vydal dne 7. května 2015.

An-178-100 – vyvíjená civilní nákladní modifikace letounu typu An-178-100

An-178-100R – vyvíjená vojenská transportní a výsadková modifikace letounu typu An-178-100. Nákladový prostor tohoto modelu budou moci výsadkáři opouštět za letu nejen záďovými nákladovými vraty, ale i postranními dveřmi.

Vyrobeno:  jeden letový prototyp (vznikl přestavbou prvního prototypu letounu typu An-148-100) a jeden neletový exemplář pro statické a únavové zkoušky; rozestavěno šest sériových strojů

Uživatelé (budoucí):

Peru (Národní policie Peru) – V srpnu roku 2019 byl letoun typu An-178 vyhlášen za vítěze konkurzu ministerstva vnitra Peru na transportní letoun pro Národní policii Peru. Ve zmíněném výběrovém řízení se přitom tento stroj utkal s letounem typu C-27J Spartan italské společnosti Leonardo a C295M evropského konsorcia Airbus. Dne 23. října 2019 ministerstvo vnitra Peru pro Národní policii závazně objednalo jeden letoun typu An-178 v transportní a výsadkové modifikaci An-178-100R, s termínem dodání do dvou let od zaplacení zálohy. Tento první sériový exemplář letounu typu An-178 (v.č.006) přitom na inventáři Peruánské národní policie nahradí poslední dosluhující exemplář turbovrtulového transportního letounu typu An-32B (Cline). V minulosti si Národní policie Peru postupně pořídila čtyři letouny typu An-32B (Cline). Vítězství letounu typu An-178 ve zmíněném konkurzu je poněkud překvapivé, neboť se na rozdíl od svých konkurentů tehdy ještě nenacházel ve výrobě. A nejen to. Na jediném dokončeném letovém prototypu letounu typu An-178 navíc tehdy ještě nebyl (a stále ještě není) odzkoušeno speciální výsadkové vybavení. Montáž draku letounu An-178-100R (v.č.006) byla zahájena v květnu roku 2020. V roce 2021 začaly být do draku tohoto stroje vestavovány palubní systémy. V současnosti se stavba letounu An-178-100R (v.č.006) stále nachází ve fázi instalace palubního vybavení. Kromě toho nyní výrobce čeká na dodávku motorů.

Ukrajina (vojenské letectvo) – Dne 8. října 2019, na výstavě „Zbroja ta bespeka 2019“, Ministerstvo vnitra Ukrajiny podepsalo předběžnou objednávku na 13 letounů typu An-178. Zatímco provozovatelem devíti z nich se měla stát GSČS (Státní služba pro mimořádné situace), zbylé čtyři tyto stroje měla převzít Národní Garda. Letouny typu An-178 ze stavu GSČS měly přitom mimo jiné sloužit též k boji s lesními požáry. Národní Garda měla zase tyto stroje používat k přepravě osob a nákladu. Dne 29. prosince 2020 Ministerstvo obrany Ukrajiny podepsalo závaznou objednávku na tři letouny typu An-178 v transportní a výsadkové modifikaci An-178-100R pro vzdušné síly Ukrajiny, a to i přesto, že Ukrajinská vláda na ně nemá ve státním rozpočtu vyčleněné prostředky. Zmíněné stroje budou tedy postaveny, stejně jako letoun typu An-178-100R pro Peru, z úvěru od ukrajinské státní banky. Důvodem tohoto postupu se přitom stala podpora domácího leteckého průmyslu. Holý drak prvního z nich (v.č. 007) je nyní již hotov. Vzdušným silám Ukrajiny by tento stroj měl být dodán v první polovině roku 2023. Dodání zbylých dvou letounů typu An-178-100R ze zakázky z prosince roku 2020 je naplánováno na druhou polovinu roku 2023 a první polovinu roku 2024.

Posádka:    dva piloti

Pohon:        dva dvouproudové motory typu Progress D-436-148FM s max. tahem po 8 580 kp

Radar:         povětrnostní radiolokátor (jeho instalace se nachází uvnitř špice trupu)

Kapacita:    90 plně vyzbrojených vojáků, 70 výsadkářů, 48 ležících a 15 sedících raněných se zdravotnickým doprovodem nebo náklad do celkové hmotnosti 15 000 až 18 000 kg (např. čtyři palety s rozměry 2,235 x 3,175 m a jedna paleta s rozměry 2,235 x 2,742 m, čtyři palety s rozměry 2,438 x 3,175 m, pět palet s rozměry 2,235 x 2,743 m, dva kontejnery typu M2/1C s rozměry 2,438 x 2,438 x 6,058 m, čtyři kontejnery typu M1 s rozměry 2,235 x 2,438 x 3,175 m, dva lehké nebo střední nákladní automobily, tři terénní vozidla typu Hummer M997, jedno obrněné vozidlo typu Cougar nebo Spartan, jedno obrněné vozidlo typu M113A-3 s jedním terénním vozidlem typu Hummer M997 či dva mikrobusy), přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 16,54 m x 2,73 m x 2,73 m      

Výzbroj:      žádná

* resp. 4 620 km s 5 t nákladu, 3 890 km s 10 t nákladu, resp. 1 620 km s 15 t nákladu, resp. 990 km s 18 t nákladu

Poslední úpravy provedeny dne: 13.2.2022