Antonov An-158

Typ:  modifikace středně těžkého regionálního dopravního letounu An-148 s prodlouženým trupem

Určení:  doprava osob na místních a středně dlouhých linkách

Odlišnosti od letounu An-148-100:

- prodloužený trup (o 1,7 m) v oblasti kabiny cestujících vestavbou jednoho segmentu (s délkou 1,15 m) před a jednoho segmentu (s délkou 0,55 m) za křídlo – to sebou přineslo vzrůst vnitřního objemu kabiny cestujících, počtu sedadel uvnitř kabiny cestujících (z 85-ti na 99), vnitřního objemu podpalubního zavazadlového úložného prostoru a užitečného zatížení (z 9 000-ti kg na 9 800 kg)

- instalace nevelkých šípových vertikálních aerodynamických plošek, tzv. wingletů, na koncích křídla – to sebou přineslo pokles aerodynamického odporu křídla, a tedy i spotřeby paliva

Historie:  S modifikací dvoumotorového proudového regionálního dopravního letounu typu An-148-100 s prodlouženým trupem v oblasti kabiny cestujících konstrukční kancelář Antonov ASTC počítala již od zahájení vývoje tohoto nástupce lehkých a středně těžkých dopravních letounů řady An-24 (Coke), Jak-40 (Codling), Jak-42 (Clobber) a Tu-134 (Crusty). Takto modifikovaný letoun typu An-148-100 byl přitom zpočátku znám jako An-148-200. Později ale obdržel nové typové označení An-158. Vestavbou jednoho segmentu před a jednoho segmentu za křídlo se přitom konstrukčnímu týmu Antonov ASTC podařilo prodloužit trup letounu An-158 proti trupu modelu An-148-100 o celých 1,7 m. Tento zásah do konstrukce přitom umožnil zvýšit nejen počet sedadel uvnitř kabiny cestujících (z 85-ti na 99), ale i objem zavazadlového úložného prostoru a v neposlední řadě též užitečné zatížení (z 9 000-ti kg na 9 800 kg). To sebou přineslo redukci spotřeby paliva na osobokilometr o 9% a provozních nákladů o 12%. Díky těmto parametrům je model An-158, na rozdíl od typu An-148-100, již možné považovat za přímého konkurenta ruského SuperJetu 100 z dílny JSC P.O. Suchoje. Před tímto ruským strojem přitom letoun typu An-158 má, díky menší spotřebě pohonných jednotek a lepší aerodynamice draku, navrch v provozní ekonomice. Práce na prototypu letounu typu An-158 (UR-NTN) byly zahájeny v září roku 2009. S přihlédnutím na ekonomickou stránku věci se jeho základem stal druhý letový prototyp modelu An-148-100 (UR-NTB). Svůj slavnostní „roll-out“ si jediný prototyp letounu typu An-158 (UR-NTN) odbyl dne 20. dubna 2010. Od vzletové dráhy se tento stroj poprvé odlepil dne 28. dubna toho samého roku. Typový certifikát byl letounu typu An-158 vystaven dne 28. února 2011. V rámci certifikačních zkoušek přitom jediný prototyp tohoto stroje vykonal 79 letů s celkovou délkou trvání 147 hodin. Produkci letounu typu An-158 dostal na starost ukrajinský závod Aviant z Kyjeva. Prvním a současně jediným provozovatelem tohoto stroje se stala společnost Cubana de Aviacion z kubánské Havany. Zmíněný dopravce si přitom v srpnu roku 2011, na moskevské airshow MAKS 2011, objednal celkem tři letouny typu An-158 (s opcí na další tři) v provedení se sedadly pro 97 osob uvnitř kabiny cestujících v celoekonomické třídě. První z nich (CU-T1710) se do oblak poprvé vydal dne 20. března 2013. Zástupci společnosti Cubana de Aviacion jej přitom formálně převzali dne 18. dubna téhož roku, na letišti v Kyjevě. Cestu z Kyjeva do Havany letoun An-158 (CU-T1710) podnikl mezi 21. a 22. dnem toho samého měsíce s kubánsko-ukrajinskou posádkou na palubě. Do pravidelného provozu byl tento stroj uveden ještě v květnu toho samého roku. Cubana de Aviacion přitom za jeho pomoci spojila Havanu s Guantanamem a Santiagem de Cuba. Druhý společností Cubana de Aviacion objednaný exemplář letounu An-158 (CU-T1711) se od vzletové dráhy poprvé odlepil dne 24. června 2013 a do Havany byl přelétnut dne 25. července téhož roku. Třetí a zároveň poslední letoun typu An-158 (CU-T1712) z objednávky ze srpna roku 2011 se od oblak poprvé vydal dne 20. srpna 2013. Společnost Cubana de Aviacion jej formálně převzala 28. dne toho samého měsíce, na moskevské airshow MAKS 2013. Cestu z Kyjeva do Havany přitom tento stroj podnikl dne 12. října téhož roku. Mezitím, dne 28. srpna 2013, si Cubana de Aviacion závazně objednala další tři letouny typu An-158 s termínem předání do konce roku 2014. První dva z nich (CU-T1714 a CU-T1715) se do oblak poprvé vydaly dne 4. dubna a 14. července roku 2014. Jejich předání bylo uskutečněno dne 30. dubna a 8. srpna téhož roku. Přestože bylo odevzdání posledního objednaného exempláře letounu typu An-158 (CU-T1716) naplánováno na podzim roku 2014, ke svému prvnímu letu se tento stroj nakonec poprvé vydal až dne 16. dubna 2015. Důvodem toho se staly potíže se subdodavatelem podvozku v podobě společnosti Južmaš z ukrajinského Dněpropetrovska. Poslední, šestý, „kubánský“ An-158  proto nakonec obdržel podvozek ruské značky Gidromaš. V listopadu roku 2017 se v provozu nacházel již jen jeden letoun typu An-158 společnosti Cubana (CU-T1716). Ostatní letouny tohoto typu zmíněné společnosti byly totiž mezitím z technických důvodů odstaveny. V květnu roku 2018 dolétal i letoun An-158 (CU-T1716). V současnosti jsou všechny letouny typu An-158 společnosti Cubana odstaveny. Důvodem toho je absence poprodejní podpory ze strany výrobce. Mezitím, v roce 2015, započala stavba dalších čtyř sériových An-158. Vzhledem k absenci zakázek byla ale kompletace těchto čtyř strojů později pozastavena.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl přestavbou druhého letového prototypu letounu typu An-148) a šest sériových strojů; další čtyři sériové stroje byly rozestavěny a nedokončeny

Uživatelé:  Kuba (Cubana de Aviacion)

Posádka:    dva piloti

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Progress D-436-148 s max. tahem po 7 100 kp

Radar:        povětrnostní radiolokátor typu Buran-A148, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:   86 osob (12 v obchodní a 74 v ekonomické třídě), 97 osob (v ekonomické třídě) nebo 99 osob (v ekonomické třídě)

* s 86-ti osobami na palubě; resp. 2 500 km s 99-ti osobami na palubě

Poslední úpravy provedeny dne: 18.7.2021