Antonov An-12PP (‘Cub C’)   

Typ:  speciální modifikace středně těžkého taktického transportního letounu typu An-12B/BK (Cub) určená pro vedení radioelektronického boje (REB)

Určení:  krytí výsadkových operací transportních letounů řady An-12 (Cub) rušením radiolokačních stanic a spojovacích prostředků PVO protivníka

Odlišnosti od letounu An-12B/BK (Cub):

- instalace dvou aktivních RL rušičů individuální ochrany typu SPS-5 Fasol uvnitř trupu. Zmíněné rušiče využívají jeden pár prutových antén, jehož instalace se nachází na okrajích břicha přední části trupu, na úrovni překrytu pilotní kabiny.

- instalace tří výkonných aktivních RL rušičů skupinové ochrany typu SPS-22, SPS-33, SPS-44 nebo SPS-55 systému Buket uvnitř nákladové kabiny (jeden v přední a dva v zadní části nákladové kabiny). Instalace antén zmíněných rušičů se nachází uvnitř dvou párů protáhlých člunovitých krytů, které vystupují z břicha trupu, po jednom v oblasti před a za hlavním podvozkem.

- instalace bloků vzdušného a kapalinového chladícího systému bloků rušičů řady Buket po stranách nákladové kabiny. Kapalinový chladící systém slouží k chlazení bloků stanic řady Buket, které jsou největším zdrojem tepelné energie, a sestává se ze vzduchového chladiče chladícího média v podobě oleje, zásobníku oleje, čerpadla a potrubí. Vzduchový chladící systém slouží k ventilaci a vnějšímu chlazení bloků stanic řady Buket a využívá čtyři páry postranních kapsovitých lapačů vzduchu a tři páry kruhových postranních vývodů. Tři z těchto lapačů vzduchu jsou přitom umístěny na bocích přední části trupu, přímo za druhým párem kulatých okének. Jejich instalace se ale neobešla bez vyjmutí nouzových výstupů s třetím kulatým okénkem. Ten čtvrtý se nachází na bocích střední části trupu, na pozici šestého páru postranních kulatých okének. Zatímco první dva páry kruhových vývodů ohřátého vzduchu jsou umístěny (nad sebou) přímo za čtvrtým postranním kulatým okénkem, ten třetí se nachází na pozici osmého páru postranních kulatých okének.

- instalace přetlakového systému, který zajišťuje předepsané podmínky pro činnost stanic řady Buket ve velkých výškách (nákladový prostor letounů řady An-12 není přetlakový)

- instalace ochrany zamezující pronikání škodlivého elektromagnetického záření z rušičů řady Buket do pilotní kabiny 

- instalace dodatečných generátorů elektrické energie s měniči typu PO-6000 a PO-6000B. Ty zásobují střídavým proudem aparaturu rušičů typu Buket.

- instalace mohutného vřetenovitého krytu (se zploštělými boky) na místo ocasní obranné střelecké věže a kabiny střelce. Zmíněný kryt ukrývá aparaturu aktivního RL rušiče individuální ochrany typu SPS-100 Rezeda (s kapalinovým chladícím systémem) a výmetnici klamných RL cílů typu ASO-2B-126 Avtomat-2. Instalace antén rušiče typu SPS-100 se přitom nachází na koncovém trupovém krytu a na VOP. K vypouštění klamných cílů zařízení typu ASO-2B-126 využívá čtyři vývody, které jsou vetknuty do břicha koncového trupového krytu.

- instalace čtyř výmetnic klamných RL cílů typu APP-22 Avtomat-3 v zadní části nákladové kabiny. K vypouštění klamných cílů zařízení typu APP-22 využívají čtyři vývody, které jsou vetknuty do boků koncového trupového krytu rušiče typu Rezeda.  

Historie:  Po roce 1970 bylo celkem 150 čtyřmotorových turbovrtulových taktických transportních letounů typu An-12BK (Cub) ze stavu VTA vybaveno sestavou dvou aktivních RL rušičů typu SPS-5 Fasol a čtyř aktivních RL rušičů typu SPS-151/-152/-153 Siren-D. Posledních 105 z nich navíc obdrželo instalaci výmetnic klamných IČ cílů. Takto modifikované letouny typu An-12BK (Cub) vešly ve známost jako An-12BK-IS (Cub D) a nebyly skutečnými REB speciály. Zmíněné letouny byly standardními transportními stroji s rozšířeným vybavením o aktivní RL rušiče. To samé přitom platilo i pro letouny typu An-12B-I (Cub A), které vznikly v roce 1964 konverzí sedmi transportních letounů typu An-12B (Cub) a byly vybaveny dvojicí aktivních RL rušičů typu SPS-5 Fasol. První skutečný REB speciál na bázi letounu typu An-12 (Cub) vešel ve známost jako An-12PP (Cub C) a byl vybaven sestavou aktivních i pasivních prostředků REB skupinové a individuální ochrany. V případě prostředků REB skupinové ochrany přitom šlo o dva aktivní RL rušiče typu SPS-5 Fasol, tři aktivní RL rušiče typu Buket a výmetnici klamných RL cílů typu APP-22 Avtomat-3. Prostředky REB individuální obrany speciálu typu An-12PP (Cub C) se nacházely uvnitř vřetenovitého kontejneru, který tvořil zakončení trupu, a sestávaly se z aktivního RL rušiče typu SPS-100 Rezeda a výmetnice klamných RL cílů typ ASO-2B-126 Avtomat-2. Zatímco rušič typu SPS-100 sloužil k rušení radiolokačních stanic raketových komplexů PVO typu Hawk a Nike-Hercules, klamné cíle z výmetnice typu ASO-2B-126, které měly podobu pokovených pásků ze sklotextilu, byly určeny k rušení radiolokátorů a radiolokačních dálkoměrů stíhacích letounů. Rušič typu SPS-100 dokázal rušit radiolokační stanice prakticky v celém cm pásmu (3 až 10 cm). Měl však velkou spotřebu elektrické energie a jeho chod byl původcem značného množství tepelné energie. Celá stanice typu SPS-100 navíc vážila celých 800 kg, přičemž jedna třetina z toho připadala na zdroj elektrické energie. Výmetnice typu ASO-2B-126 měla několik pracovních režimů. Zmíněné zařízení umožňovalo vypouštět klamné cíle buďto nepřetržitě v sériích po 6 až 8 či 2 až 3 svazcích (s intervalem 5 s  mezi jednotlivými sériemi, resp. 0,3 až 1 s mezi jednotlivými svazky) až do úplného vyprázdnění nebo v dávce 30-ti či 100 svazků nebo v sérii dávek. Alternativně mohlo být vypouštění klamných cílů z výmetnice typu ASO-2B-126 prováděno automaticky na základě údajů z výstražného RL systému typu SPO-10 Sirena-3M. Hlavním prostředkem REB skupinové ochrany speciálu typu An-12PP (Cub C) byla trojice rušičů automatizovaného systému typu Buket. Zmíněný systém se sestával z několika výměnných stanic s rozdílnou pracovní vlnovou délkou, a to SPS-22 (21,5 až 30 cm), SPS-33 (12,5 až 21,5 cm), SPS-44 (9,8 až 12,5 cm) a SPS-55 (8,6 až 9,8 cm). Za pomoci stanice typu SPS-55 bylo přitom možné rušit naváděcí radiolokátor raketového komplexu typu Nike-Hercules, zatímco stanice typu SPS-33 dokázala rušit přehledový radiolokátor raketového komplexu typu Hawk. Stanice typu SPS-22 pak umožňovala rušit různé přehledové radiolokátory velkého dosahu a spojovací prostředky. Součástí každé z těchto stanic byl vícekanálový přijímač, analyzátor přijatého signálu, zařízení pro ovládání a ladění vysílače a vlastní vysílač. Bloky rušičů řady Buket zabíraly, spolu s vzduchovým a olejovým chladícím systémem, značnou část nákladového prostoru a využívaly antény, jejichž instalace se nacházela pod dvěma tandemově uspořádanými páry břišních trupových člunovitých krytů. Vzhledem k tomu, že byly zdrojem silného elektromagnetického záření, které má neblahý vliv na zdraví, kabinu letové posádky letounu typu An-12PP (Cub C) bylo nezbytné obložit materiálem, který jej pohlcuje. Instalace stanic typu Buket, které měly hmotnost mezi 722 a 870 kg (dle verze) a průměrný výkon 560 až 750 W, se ale neobešla též bez zavedení dodatečných generátorů elektrické energie. Stanice typu Buket doplňovala čtveřice výmetnic klamných RL cílů typu APP-22. Zmíněné zařízení mělo celkem osm režimů vypouštění klamných cílů a sloužilo k rušení pozemních, lodních i leteckých radiolokačních stanic. Na REB speciál typu An-12PP (Cub C) bylo po roce 1968 v prostorách výrobního závodu č.84 z Taškentu přestavěno celkem 27 letounů typu An-12B (Cub) a An-12BK (Cub) ze stavu VTA.

Verze:  -

Vyrobeno:  27 exemplářů (všechny vznikly konverzí sériových An-12B a An-12BK)

Uživatelé:  Rusko a SSSR

Posádka:    ?

Pohon:       čtyři turbovrtulové motory typu Ivčenko Al-20K s max. výkonem po 4 000 hp nebo Al-20M s max. výkonem po 4 250 hp      

Radar:       navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu Iniciativa-4-100 (Short Horn), instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu přední části trupu

Vybavení:  - REB: dva aktivní RL rušiče typu SPS-5 Fasol (jeden pár prutových antén na okrajích břicha přední části trupu), tři aktivní RL rušiče typu SPS-22/-33/-44/-55 systému typu Buket (dva tandemově uspořádané páry člunovitých krytů na břichu střední části trupu) a čtyři výmetnice klamných RL cílů typu APP-22 Avtomat-3 (instalace tohoto zařízení se nachází v zadní části nákladové kabiny)

                  - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRO-2M Chrom (Odd Rods) (dvě sestavy tří nevelkých nestejně vysokých tandemově uspořádaných tyčových antén instalované po jedné před překrytem pilotní kabiny a pod ocasní částí trupu) nebo SRO-1P, výstražný RL systém typu SPO-10 Sirena-3M (po dvou anténách na bocích přední a zadní části trupu), aktivní RL rušič typu SPS-100 Rezeda (antény na koncovém trupovém krytu a na VOP) a výmetnice klamných RL cílů typu ASO-2B-126 Avtomat-2 (instalace tohoto zařízení se nachází v koncovém trupovém krytu)

Výzbroj:   žádná