Typ:  speciální modifikace středně těžkého taktického transportního letounu typu An-12A (Cub) zastávající roli vzdušné zkušebny

Určení:  ověřování činnosti nových systémů pro vedení radiotechnického průzkumu (ELINT) a radioelektronického boje (REB)

Odlišnosti od letounu An-12A (Cub):

- instalace rozměrného vystouplého hranatého krytu s obdélníkovým půdorysem na místo záďových nákladových vrat. Do spodní plochy zmíněného krytu je vetknuto pět nestejně velkých rozměrných dielektrických panelů, jeden s čtvercovým tvarem a čtyři s obdélníkovým tvarem.

- instalace protáhlého špičatého dielektrického krytu s hranatým profilem na místo obranné střelecké věže typu DB-65U. Kabina střelce přitom zůstala zachována.

Historie:  Středně těžký čtyřmotorový turbovrtulový taktický transportní letoun typu An-12 (Cub) se stal základem celé řady tzv. vzdušných zkušeben. Zmíněný stroj se totiž pro tuto roli nanejvýš hodil, neboť měl objemný nákladový prostor a značnou nosnost. Jedna z těchto vzdušných zkušeben sloužila k testování nových systémů pro vedení radiotechnického průzkumu (ELINT) a radioelektronického boje (REB) a vznikla, na počátku 80. let, konverzí letounu An-12A (CCCP-11790 / v.č. 1400302). Zmíněný stroj nesl šedý kabát VVS a civilní registraci CCCP-11790 a byl testován na letecké základně Jermolino. Později, v roce 1994, byl dopracován do standardu An-12A (Cub) a následně předán letecké společnosti JeLIIP. Zmíněná společnost jej přitom používala, jako RA-11790, k přepravě nákladu. Kariéru tohoto stroje ale již dne 29. října 1994 předčasně ukončila havárie.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového An-12A)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    ?

Pohon:       čtyři turbovrtulové motory typu Ivčenko Al-20 nebo Al-20A s max. výkonem po 4 000 hp

Radar:        navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu RBP-3 (Look Two), instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu přední části trupu. Za pomoci radiolokátoru typu RBP-3 (Look Two) lze stanovit vzdálenost letounu od velkého pozemního objektu vzdáleného až 180 km, resp. 250 km v součinnosti s pozemním navigačním zařízením. Kromě toho zmíněný radiolokátor dokáže podávat informace o kurzu, rychlosti a úhlu snosu letounu.

Výzbroj:    žádná