Typ:  pokročilá modifikace středně těžkého dopravního letounu typu An-10A (Cat A)

Určení:  doprava cestujících na středně dlouhých a dálkových linkách

Odlišnosti od letounu An-10A (Cat A):

- modifikovaný interiér kabiny cestujících s větším počtem míst k sezení (132 vs 100). Toho bylo docíleno zvýšením počtu řad sedadel v předním osobním oddělení o jednu a v prostředním osobním oddělení o dvě při součastném zvýšení počtu sedadel v jednotlivých řadách z šesti na sedm.

- rozšířená zásoba paliva zástavbou integrálních nádrží do vnějších částí křídla a dalších čtyř měkkých nádrží do střední části křídla

Historie:  V roce 1962 byl u letounu An-10A (CCCP-11185), na které v předešlém roce úspěšně prošla zkouškami zdvojená lichoběžníková kýlovka, navýšen počet míst k sezení v kabině cestujících ze 100 na 132. Toho přitom konstrukční tým OKB O.K. Antonova docílil zvýšením počtu řad sedadel v předním osobním oddělení o jednu a v prostředním osobním oddělení o dvě při součastném zvýšení počtu sedadel v jednotlivých řadách z šesti na sedm. Protože by zmíněný letoun při tak velkém zařízení neměl dolet 2 000 km, současně obdržel instalaci integrálních palivových nádrží uvnitř vnějších částí křídla a dalších čtyř měkkých nádrží uvnitř střední části křídla. Takto modifikovaný letoun An-10A (CCCP-11185) vešel ve známost jako An-10B a po završení zkoušek byl ponechán OKB O.K. Antonova, aby mohl zastávat roli podnikového stroje. Pro letoun An-10B (CCCP-11185) přitom OKB O.K. Antonova našla mimo jiné uplatnění při přepravě velkých skupin odborníků mezi Kyjevem a Taškentem v rámci přípravy sériové výroby čtyřmotorového turbovrtulového velkokapacitního transportního letounu typu An-22 (Cock). Později byl tento stroj předán Moldavskému direktorátu GVF (Civilní vzdušná flotila). Následujícím a zároveň posledním provozovatelem letounu An-10B (CCCP-11185) se stalo VVS. U VVS přitom tento stroj létal až do roku 1974.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového An-10A)

Uživatelé:  SSSR (Aeroflot, OKB O.K. Antonova a VVS)

Posádka:    dva piloti, navigátor, palubní mechanik a radista

Pohon:       čtyři turbovrtulové motory typu Ivčenko Al-20K s max. výkonem po 4 250 hp         

Radar:        navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu RBP-2 (Mushroom), instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu přední části trupu

Výzbroj:     132 osob

poslední úpravy provedeny dne: 24.3.2018