Suchoj 02-01 (T10U-2)

Typ:  experimentální modifikace těžkého frontového stíhacího letounu typu Su-27UB (Flanker C)

Určení:  prověření činnosti výsuvného nástavce pro doplňování paliva za letu, vývoj techniky doplňování paliva za letu, studium vlivu procesu vzdušného tankování a dlouho trvajícího letu na fyzický a psychický stav pilota a vývoj techniky zkráceného přistání na palubě letadlových lodí projektu 1143.5 (Kuznetsov class) za nočních podmínek za využití VASI systému typu Resistor-K42

Odlišnosti od letounu Su-27UB (T10U-2):

- instalace výsuvného nástavce pro doplňování paliva za letu, který je kompatibilní s tankovacím systémem vzdušných tankerů řady Il-78 (Midas) a podvěsným tankovacím systémem typu UPAZ-1A Sachalin, před pilotní kabinou vlevo od osy trupu - to si ale vyžádalo přesunout hlavici elektro-optického čidla z pozice nacházející se v ose trupu přímo před pilotní kabinou na pozici nacházející se mírně vpravo od osy trupu

- instalace hydraulicky ovládaného sklápěcího přistávacího háku na břiše ocasního žihadla

- instalace podvěsného tankovacího kontejneru typu UPAZ-1A Sachalin pod trupem přímo mezi motorovými gondolami (zmíněný kontejner ale není napojen na palivový systém)

Historie:  Vývojové práce na systému pro doplňování paliva za letu pro těžké stíhací letouny řady Su-27 (Flanker) byly zahájeny v roce 1985. Zmíněný systém využíval plně zatažitelný tankovací nástavec s tvarem obráceného písmene „L“, který se nacházel na přídi trupu, vlevo od průzračného překrytu pilotní kabiny, a byl kompatibilní s tankovacím zařízením vzdušných tankerů řady Il-78 (Midas) a podvěsným kontejnerovým tankovacím zařízením typu UPAZ-1A Sachalin. Výše uvedený tankovací systém vznikl v rámci programu palubního přepadového stíhače typu Su-33 Flanker D (Su-27K). Na tento palubní derivát „pozemního“ stíhače typu Su-27 (Flanker B) byly totiž kladeny značné nároky z hlediska doletu a vytrvalosti, neboť měl operovat nad širým mořem. Později se však stal standardem pro řadu dalších letounů z této řady. Pro potřeby praktických zkoušek zmíněného tankovacího systému byl v roce 1987 vyhrazen letoun T10U-2 (modrá 02), tedy druhý prototyp dvoumístného cvičně-bojového modelu, známého jako Su-27UB (Flanker C). Ten přitom kromě testovaného tankovacího systému obdržel též kresby kalibračních značek na bocích příďového krytu palubního radiolokátoru, na bocích trupu v oblasti za zadním kokpitem a na vnějších bocích zdvojené SOP. Takto modifikovaný T10U-2 vešel ve známost jako typ „02-01“ svůj první dálkový let vykonal v červnu roku 1987 na trase Moskva – Komsomolsk na Amuru. Tomu pak v březnu roku 1988 následoval zpáteční non-stop let na té samé trase s celkovou délkou trvání 15 hod 42 min. V průběhu zmíněného letu přitom tento stroj urazil vzdálenost 13 440 km a celkem čtyřikrát doplnil palivo od vzdušného tankeru typu Il-78 (Midas A). Všechna čtyři výše uvedená předání paliva byla přitom realizována poblíž Novosibirska a Čity. Krátce nato letoun „02-01“ podnikl let ve skupině s dvojicí jednomístných bojových Su-27 (Flanker B) ze stavu 941. IAP (stíhací pluk) PVO na nejseverněji položenou leteckou základnu na světě Graham-Bell, která se nachází na souostroví Země Františka Josefa. Mezitím, v roce 1987, tento stroj obdržel též instalaci záchytného přistávacího háku. Poté, v průběhu dvou měsíců téhož roku, vykonal celkem 12 zkušebních letů v rámci programu palubního přepadového stíhače typu Su-33 Flanker D (Su-27K). Jejich posláním se přitom stalo prověření činnosti VASI systému typu Resistor-K42. Za jeho pomoci měly být letouny typu Su-33 Flanker D (Su-27K) naváděny na přistání na palubě letadlových lodí projektu 1143.5 (Kuznetsov class) za nočních podmínek. Zmíněné zkoušky byly přitom realizovány na letecké základně VMF Novofjodorovka, která se nachází na Krymu, poblíž Saki. Později letoun typu „02-01“ zastával též roli „vzdušného tankeru“ v rámci zkoušek kompatibility tankovacího systému letounu Su-33 Flanker D (Su-27K) s podvěsným tankovacím systémem typu UPAZ-1A Sachalin. V průběhu zmíněných zkoušek ale nebylo prováděno předávání paliva, protože tankovací kontejner typu UPAZ-1, který se umisťoval pod trup mezi motorové gondoly, nebyl napojen na palivový systém. Role letounu příjemce se přitom tehdy zhostil první prototyp letounu Su-33 Flanker D (Su-27K), známý jako T10K-1.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí druhého prototypu letounu Su-27UB)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    jeden nebo dva piloti

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Ljulka Al-31F s max. tahem po 7 850 kp / 12 500 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním               

Radar:        pravděpodobně žádný

Výzbroj:     pravděpodobně žádná

Poslední úpravy provedeny dne: 25.3.2013