Suchoj Su-35 (‘Flanker K’)

Typ:  exportní modifikace těžkého víceúčelového bojového letounu typu Su-35S (Flanker K)

Určení:  ničení stíhacích letounů protivníka v manévrovém vzdušném boji, ničení vzdušných cílů na střední a velké vzdálenosti, obrana pozemních jednotek a průmyslových komplexů před vzdušným napadením, doprovodné úkoly, útoky na pozemní a hladinové cíle přesně naváděnou municí a umlčování radiolokátorů protivníka

Odlišnosti od letounu Su-35S (Flanker K):

- instalace motorů typu Al-41FU na místo motorů typu Al-41F-1S. Zmíněný motor není ničím jiným, než modifikací motoru typu Al-41F-1S mající nižší tah a postrádající kombinovaný elektronický řídící systém s hydraulickou zálohou a plazmový zapalovací systém (ten usnadňuje startování a umožňuje opětovné spouštění za letu nezávisle na pozici letounu a toku vzduchu do motoru).

- instalace radaru typu N035K Irbis-PK na místo radaru typu N135 Irbis. Radar typu Irbis-PK není ničím jiným, než exportní modifikací radaru typu Irbis se sníženým dosahem a schopností zpracování vstupů.

- absence antény navigačního systému vyčnívající z odtokové hrany pravé SOP

- rozšířené podvěsné vybavení o hranaté kontejnery s polokulovitou průzračnou špicí neznámého typu. Zmíněné kontejnery se zavěšují na křídelní závěsníky a pravděpodobně slouží k výcviku pilotů v útocích za pomoci munice s pasivním IČ nebo TV samonavedením.

Historie:  Prvním zahraničním provozovatelem těžkého víceúčelového bojového letounu typu Su-35S (Flanker K), který vychází z těžkého frontového stíhacího letounu typu Su-27 (Flanker B), se stalo čínské PLAAF. Číňané přitom o tento stroj projevili zájem již na konci roku 2008. Tomu se stalo na Airshow China 2008. S oficiálním požadavkem na 24 těchto strojů nicméně přišli až v roce 2011. Předběžná objednávka byla podepsána na konci roku 2012. Díky neshodám ohledně technických a finančních podmínek prodeje ale k podpisu závazné objednávky na 24 letounů typu Su-35S (Flanker K), v exportní verzi Su-35 (Flanker K), nakonec došlo až v listopadu roku 2015. Termín předání prvních čtyř Su-35 (Flanker K) byl přitom stanoven na konec roku 2016. Dalších deset těchto strojů mělo být dodáno v roce 2017. Dodávka zbylých deseti letounů typu Su-35 (Flanker K) byla naplánována na rok 2018. Přeškolení čínského letového a pozemního personálu na typ Su-35S (Flanker K) bylo uskutečněno v říjnu roku 2016 v Žukovském, a to za využití dvou letounů typu Su-35S (Flanker K) (rudá 01 a 02) a dvou letounů typu Su-30M2 (Flanker G) (modrá 89 a 90). Přejímka prvních čtyř „čínských“ Su-35 (Flanker K) se konala dne 20. prosince 2016 na podnikovém letišti závodu KnAAZ z Komsomolska na Amuru. Do ČLR byly všechny čtyři zmíněné stroje přelétnuty dne 25. prosince toho samého roku. Dne 3. července 2017 se flotila „čínských“ Su-35 (Flanker K) rozrostla o dalších pět strojů. Dne 30. listopadu toho samého roku bylo do ČLR přelétnuto, v doprovodu nákladního letounu typu Il-76TD-90 (Candid) společnosti Volga-Dněpr, dalších pět letounů typu Su-35 (Flanker K). Dalších pět těchto strojů do ČLR dorazilo v červnu roku 2018. Dodávka posledních pěti letounů typu Su-35 (Flanker K) byla uskutečněna v listopadu toho samého roku. Všechny letouny typu Su-35 (Flanker K) se staly součástí letadlového parku 6. leteckého pluku 2. letecké divize PLAAF s domovskou základnou Suixi, která se nachází v provinci Guangdong. ČLR přitom letouny typu Su-35 (Flanker K) pro PLAAF zakoupilo i přesto, že PLŘS typu R-73 (AA-11 Archer) a R-77 (AA-12 Adder), jimiž jsou vyzbrojeny, za nejnovějšími PLŘS čínské výroby v podobě typu PL-10 a PL-15, které se staly součástí zbraňového systému nejnovějších verzí letounu typu J-11 (Flanker) a letounu typu J-20 (Firefang), zaostávají. Důvodem nákupu zmíněných strojů se podle všeho stal zájem o nové ruské technologie, zejména pak o motor typu Al-41FU s řízeným vektorem tahu, elektro-impulsní systém řízení (FBW) typu KSU-35 a radiolokátor kategorie PESA typu Irbis. Dalším důvodem pořízení letounů typu Su-35 (Flanker K) mohlo být obeznámení se s provozem letounu s motory s řízeným vektorem tahu. K pořízení letounů typu Su-35 (Flanker K) ale mohla vést též poptávka po bojovém letounu s motory s měnitelným vektorem tahu, který by mohl zastávat roli argesora při bojovém výcviku pilotů bojových letounů tuzemské výroby. Za nákupem zmíněných strojů ale mohou stát též neznámé politické důvody. Letouny typu Su-35 (Flanker K) jsou často viděny ve formaci s raketonosnými letouny typu H-6K (Badger) při dálkových hlídkových letech nad vodami Jihočínského moře a v okolí ostrova Taiwan.

Verze:  -

Vyrobeno:  24 sériových strojů

Uživatelé:

ČLR – Vzdušné síly ČLR (PLAAF) si v listopadu roku 2015 objednaly celkem 24 letounů typu Su-35 (Flanker K). Předání zmíněných letounů bylo uskutečněno v letech 2016 až 2018.

Egypt – V březnu roku 2019 bylo oznámeno, že byl podepsán kontrakt s Egyptem na více než dvě desítky letounů typu Su-35 (Flanker K). Se zahájením dodávek zmíněných strojů se počítá v letech 2020 až 2021.

Indonésie – Vzdušné síly Indonésie se stanou druhým zahraničním provozovatelem letounu typu Su-35 (Flanker K) v celkovém pořadí. Letoun typu Su-35 (Flanker K) totiž vyhrál výběrové řízení Indonéských vzdušných sil nad americkým letounem typu F-16V Viper. K tomu mu přitom napomohla příbuznost s již zavedeným dvoumístným letounem typu Su-30MK2 (Flanker G). Vzhledem k omezenému rozpočtu ale Indonéské vzdušné síly vyslovily požadavek na pouhých 12 letounů typu Su-35 (Flanker K). Tento počet byl navíc později snížen na 10 strojů a ještě později na 8 strojů. Dne 14. února 2018 si nicméně Indonésie pro své vzdušné síly závazně objednala 11 těchto strojů za 1,14 miliard dolarů. 50 % této ceny by ale mělo být umořeno dodávkami nevojenského zboží. První dva letouny typu Su-35 (Flanker K) by měly být dodány v srpnu roku 2019. Dodávka dalších šesti těchto strojů byla naplánována na únor roku 2020. Předání zbylých tří letounů typu Su-35 (Flanker K) bylo stanoveno na červenec roku 2020. Letouny typu Su-35 (Flanker K) by přitom měly nahradit 16 letounů typu Northrop F-5E/F Tiger II americké výroby 14. letky s domovskou základnou Iswahjudi.

 

 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Saturn Al-41FU s řízeným vektorem tahu

Radar:        jeden víceúčelový radiolokátor s pohyblivou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem typu N035K Irbis-PK radiolokačního systému typu Irbis-PK se zorným polem ±120° ve vertikální a ±60° v horizontální rovině, instalovaný uvnitř špice trupu. Radar typu Irbis-PK dokáže vyhledávat a sledovat vzdušné cíle (včetně těch nacházejících se na pozadí země), pozemní cíle i hladinové cíle. Kromě toho lze za jeho pomoci provádět mapování terénu.

Vybavení:   - zaměřovací: elektro-optický zaměřovací systém typu OLS-35 se zorným polem ±90° v horizontální rovině a -15° až +60° ve vertikální rovině. Tento systém v sobě sdružuje IČ senzor s TV kamerou a laserovým dálkoměrem/značkovačem cílů a slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných a pozemních cílů. Najednou přitom dokáže sledovat až čtyři vzdušné cíle. Zatímco ze zadní polosféry je systém typu OLS-35 vzdušný cíl o velikosti stíhacího letounu schopen detekovat na vzdálenost 90 km, z přední polosféry jej dokáže zachytit na vzdálenost 35 km. Dosah laserového dálkoměru, který má přesnost 5 m, je 20 km v případě vzdušných cílů, resp. 30 km v případě cílů pozemních. Instalace kopulovité hlavice tohoto systému se nachází přímo před pilotní kabinou, vpravo od podélné osy trupu.

                   - obranné: - identifikační systém „vlastní-cizí“. Toto zařízení využívá dvě sestavy aktivních fázovaných antén (každá s 24-ti zářiči), které jsou vestavěny do pohyblivé náběžné hrany křídla.

                  - stanice radiotechnického průzkumu a výstrahy typu L150-35 Pastel. Toto zařízení kromě výstrahy před ozářením dokáže též určit též směr a pracovní frekvenci zachyceného RL záření a v neposlední řadě též programovat samonaváděcí hlavice nesených protiradiolokačních střel.

                  - výstražný UV protiraketový systém. Tento systém využívá šest senzorů, které jsou instalovány na přední části trupu (jeden před překrytem pilotní kabiny, vlevo od hlavice systému typu OLS-35, jeden za překrytem pilotní kabiny, po jednom na obou bocích a dva na břichu), a dokáže zaznamenat start přenosné PLŘS na vzdálenost 10 km, střely kategorie „vzduch-vzduch“ na vzdálenost 30 km a velké střely kategorie „země-vzduch“ na vzdálenost 50 km.

                  - výstražný laserový systém. Toto zařízení využívá dva senzory, které jsou instalovány na přední části trupu, a dokáže detekovat zdroje laserového paprsku ozařujícího letoun ze vzdálenosti až 30 km.

                  - šest výmetnic 14-ti klamných IČ/RL cílů typu UV-50. Ty jsou vestavěny do záďového „žihadla“.

                  - aktivní rušič typu L265M10R Čibiny-M. Zatímco počítač a řídící systém rušiče typu Čibiny je vestavěn přímo do draku, instalace přijímače a vysílače tohoto zařízení se nachází uvnitř dvou odnímatelných štíhlých válcovitých kontejnerů (se zaoblenými dielektrickými kryty na obou koncích), které se připevňují ke koncům křídla, na místo závěsníků pro krátkodosahové PLŘS typu R-73 (AA-11 Archer). Instalace přijímače, který zajišťuje detekci, klasifikaci a určení pozice zdroje zachyceného elektromagnetického zařízení, se přitom nachází v levém kontejneru. Naproti tomu pravý kontejner ukrývá vysílač rušícího signálu.

Výzbroj:   jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do pravého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 8 000 kg, přepravovaná na dvanácti pylonech (dvou mezi motorovými gondolami, dvou pod motorovými gondolami, šesti pod křídlem a dvou na koncích křídla – PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu R-77-1 (AA-12B Adder B) (max. 12 ks), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-73/-74 (AA-11A/B Archer) (max. 6 ks)

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 14,70 m 
Délka:   21,95 m
Výška: 5,92 m
Prázdná hmotnost: 16 500 kg
Max. vzletová hmotnost: 34 500* kg
Max. rychlost: 2 400 km/h
Praktický dostup:   18 000 m
Max. dolet bez/se 2 PTB:    3 600/4 500 km

 

 

* 38 000 kg v přetížené konfiguraci

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 19.3.2019