Suchoj Su-30SM2

Typ:  pokročilá modifikace víceúčelového bojového letounu typu Su-30SM (Flanker H)

Určení:  ničení stíhacích letounů protivníka v manévrovém vzdušném boji, ničení vzdušných cílů na střední a velké vzdálenosti, obrana pozemních jednotek a průmyslových komplexů před napadením ze vzduchu, doprovodné úkoly, ničení pozemních a hladinových cílů za pomoci přesně naváděné munice, umlčování radiolokátorů protivníka a výcvik pilotů u bojových útvarů

Odlišnosti od letounu Su-30SM (Flanker H):

- instalace 14 000 hp motorů typu AL-41F-1S na místo 12 500 hp motorů typu AL-31FP

- instalace radiolokátoru typu N135 radiolokačního komplexu typu Š-135 Irbis na místo radiolokátoru typu N011M-R Bars-R radiolokačního systému typu RLSU-30MK-R

- instalace ruských avionických systémů na místo importovaných avionických systémů

- instalace unifikovaného systému pro komunikaci, navigaci a sdílení dat typu OSNOD, který zajišťuje zabezpečenou komunikaci a výměnu dat mezi různými typy letecké techniky. Díky tomu tento model bude moci působit v součinnosti s letouny typu Su-57 (Felon) a UCAV typu Ochotnik.

Historie:  V roce 2015 byly zahájeny zkušebně-konstrukční práce (OKR) s šifrou Adaptacija-Su, které jsou zaměřeny na rozšíření operačních schopností dvoumístných víceúčelových bojových letounů typu Su-30SM (Flanker H) a úplnou „rusifikaci“ těchto strojů. Letoun typu Su-30SM (Flanker H) totiž vychází z exportního víceúčelového bojového letounu typu Su-30MKI (Flanker H), do kterého byla integrována nejen avionika ruské výroby, ale též avionika francouzské, izraelské a indické provenience. Některé importované avionické systémy přitom od tohoto svého exportního protějšku přebírá, což provoz flotily letounů typu Su-30SM (Flanker H) činí závislý na dodávkách ze zahraničí. Původně plánovaný modernizační program počítal pouze se záměnou některých avionických systémů a rozšíření škály podvěsné výzbroje o nové protiletadlové a protizemní řízené střely. Takto modifikované letouny typu Su-30SM (Flanker H) měly přitom nést označení Su-30SM1. V roce 2018 ale padlo rozhodnutí, aby byly palubní systémy těchto strojů v maximální míře unifikovány s palubními systémy víceúčelového bojového letounu typu Su-35S (Flanker M). Následně se proto rozeběhly práce na modifikaci letounu typu Su-30SM (Flanker H) s instalací motorů typu Al-41F-1S. Takto modifikovaný letoun typu Su-30SM (Flanker H) obdržel označení Su-30SM2 a kromě motorů typu Al-41F-1S obdržel též radiolokátor letounu typu Su-35S (Flanker M) v podobě typu N135. Protože má motor typu Al-41F-1S v porovnání s motorem typu Al-31FP vyšší tah (14 000 hp vs 12 500 hp), „modernizovaný“ Su-30SM2 může nést větší množství munice a vybavení. Díky vyšší výkonnosti pohonných jednotek bude ale tento model možné vybavit též výkonnější palubní elektronikou mající vyšší spotřebu elektrické energie. Kromě toho má zmíněný motor proti motoru typu Al-31FP dvojnásobnou technickou životnost. Díky plazmovému systému zapalování má navíc nižší spotřebu paliva. Záměna motorů typu Al-31FP motory typu Al-41F-1S tedy sebou přinesla též prodloužení doletu a vytrvalosti. Přitom motor typu Al-41F-1S má prakticky identické rozměry a hmotnost jako motor typu Al-31FP. Zástavba motorů typu Al-41F-1S do draků letounů typu Su-30SM (Flanker H) tedy sebou přinesla nejen zjednodušení logistického zabezpečení flotily VVS a VMF, ale též vzrůst bojové hodnoty těchto strojů. Součástí programu Adaptacija-Su se ale staly též práce na integraci blíže nespecifikované hypersonické protilodní řízené střely do zbraňového systému letounu typu Su-30SM (Flanker H). Podle názorů některých odborníků se jedná o okřídlenou střelu s kapalinovým raketovým motorem typu Ch-32 (AS-4A mod) s dosahem 600 až 1 000 km, která vzešla z modernizačního programu středně těžkého bombardovacího letounu typu Tu-22M3 (Backfire C). Zmíněnou zbraň by letoun typu Su-30SM (Flanker H) mohl teoreticky přepravovat v jednom exempláři pod trupem. Může se však jednat o nějakou novou střelu, která zatím ještě nebyla odtajněna. Modernizací na standard Su-30SM2 by měla v budoucnu projít celá flotila letounů typu Su-30SM (Flanker H). Mezitím, dne 25. srpna 2020, si navíc Ministerstvo obrany Ruska objednalo, na výstavě Armija 2020, 21 letounů typu Su-30SM2 z novovýroby. Vzhledem k napjaté situaci v Pobaltí se s těmito letouny již od počátku počítalo pro Baltskou flotilu VMF. Dne 12. srpna 2020 bylo oznámeno, že byl jeden sériový Su-30SM (Flanker H) opatřen motory typu Al-41F-1S a že bude zalétán v blízké době. Prototyp letounu typu Su-30SM2 se do oblak napoprvé vydal v únoru roku 2021. Zkoušky tohoto modelu měly být završeny v prosinci roku 2023. Součástí zkušebního programu letounu typu Su-30SM2 se mělo stát více než 150 zkušebních letů. Do počátku roku 2022 bylo přitom provedeno cca 10 % z nich. VVS mělo první letouny typu Su-30SM2 mělo převzít v roce 2023, tj. ještě před úplným završením zkoušek. Mezitím, v roce 2021, brány závodu IAP opustily první čtyři letouny typu Su-30SM2 z objednávky Ministerstva obrany Ruska ze srpna roku 2020 pro VMF. Přejímka těchto strojů (modrá 78 až 81) byla uskutečněna, v Národním centru správy obrany Ruska, dne 20. ledna 2022. Z palubních čísel zmíněných letounů lze přitom vyvodit, že byly určeny pro 1. letku 4. GvMŠAP (gardový námořní útočný letecký pluk) 34. SAD (smíšená letecká divize) Baltského loďstva s domovskou základnou Černjachovsk, která předtím, v letech 2016 až 2018, obdržela čtyři exempláře staršího modelu Su-30SM (Flanker H). Podstatnou část letadlového parku zmíněného pluku ale stále tvoří letité letouny typu Su-24M (Fencer D) a Su-24MR (Fencer E). Letouny Su-30SM2 (modrá 78 až 81) podle všeho odpovídají první etapě modernizačního programu letounu typu Su-30SM (Flanker H) a jejich pohon podle všeho obstarávající starší motory typu Al-31FP. V listopadu roku 2022 byly VMF, resp. 4. GvMŠAP 34. SAD, předány další čtyři letouny typu Su-30SM2 (modrá 82 až 85). Dodávky dalších letounů tohoto typu VMF byly uskutečněny na počátku července a 2. prosince roku 2023. Přesný počet letounů ve zmíněných dodávkách ale nebyl zveřejněn.

Verze:  -

Vyrobeno:  10+ sériových strojů

Uživatelé:  Rusko (VMF)

Posádka:    pilot a navigátor/operátor zbraňových systémů

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Saturn Al-41F-1S (iz.117S) s řízeným vektorem tahu a max. tahem po 8 800 kp / 14 000 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním (v krátkodobém nouzovém režimu mohou tyto motory podávat tah až 14 500 kp)

Radar:        jeden víceúčelový radiolokátor s pohyblivou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem (PESA) typu N135 radiolokačního komplexu typu Š-135 Irbis, instalovaný uvnitř špice trupu. Radar typu N135 má zorné pole ±120° ve vertikální rovině a ±60° v horizontální rovině a je schopen vyhledávat, sledovat a zaměřovat vzdušné cíle (včetně těch pohybujících se na pozadí země), pozemní cíle i hladinové cíle. Kromě toho dokáže provádět mapování terénu s nízkým, středním i vysokým rozlišením (s přesností do <1 m). Zatímco z přední polosféry je radar typu N135 vzdušný cíl o velikosti stíhacího letounu (s RCS 3 m²) schopen detekovat na vzdálenost 350 až 400 km (resp. 170 km v režimu look-down/shot-down), ze zadní polosféry dokáže shodný typ vzdušného cíle odhalit ze vzdálenosti 200 km (resp. 50 km v režimu look-down/shot-down). Vzdušný cíl typu okřídlená střela (s RCS 0,01 m²) je pak schopen detekovat na vzdálenost 90 km. Radar typu N135 dokáže najednou sledovat 30 vzdušných cílů nebo 4 pozemní cíle. Pokud sleduje pouze jeden pozemní cíl, může současně monitorovat vzdušnou situaci. Zatímco PLŘS s aktivním RL navedením dokáže navádět na 8 cílů najednou, PLŘS s poloaktivním RL navedením je schopen navádět na 2 cíle najednou. Protizemní ŘS pak dokáže navádět na dva cíle současně. Letadlovou loď je přitom schopen detekovat na vzdálenost až 400 km, železniční most na vzdálenost 150 až 200 km, malý člun na vzdálenost 100 až 120 km a skupinu tanků na vzdálenost 60 až 70 km.                

Výzbroj:     jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do pravého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 8 000 kg, přepravovaná na dvanácti pylonech (dvou mezi motorovými gondolami, dvou pod motorovými gondolami, šesti pod křídlem a dvou na koncích křídla – ty jsou vyhrazeny pro PLŘS krátkého dosahu) – PLŘS středního dosahu s pasivním IČ navedením typu R-27T/ET (AA-10B/D Alamo B/D) (max. 2 ks), PLŘS středního dosahu s poloaktivním RL navedením typu R-27R/ER (AA-10A/C Alamo A/C) (max. 6 ks), PLŘS středního dosahu s pasivním RL navedením typu R-27P/EP (AA-10E/F Alamo E/F) (max. 2 ks), PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu R-77/-77-1 (AA-12A/B Adder A/B) (max. 6 ks), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-73 (AA-11A Archer) (max. 6 ks), protizemní ŘS s poloaktivním laserovým navedením typu Ch-29L (AS-14A Kedge) (max. 6 ks) a S-25L (max. 6 ks), protizemní ŘS s pasivním TV navedením typu Ch-29T (AS-14B Kedge) (max. 6 ks) a Ch-59M (AS-18 Kazoo) (max. 2 ks), protiradiolokační ŘS s pasivním RL navedením typu Ch-31P (AS-17A Krypton) (max. 6 ks), protilodní ŘS s aktivním RL navedením typu Ch-31A (AS-17B Krypton) (max. 6 ks), řízené pumy s poloaktivním laserovým navedením typu KAB-1500L (max. 3 ks), řízené pumy s pasivním TV navedením typu KAB-500Kr (max. 6 ks) a KAB-1500Kr (max. 3 ks), 30 kt jaderná puma typu iz.244N, neřízené pumy do hmotnosti 500 kg, raketové bloky typu B-8M (20 neřízených raket S-8 ráže 80 mm) a B-13L (5 neřízených raket S-13 ráže 122 mm), 340 mm neřízené rakety typu S-25, submuniční kontejnery typu KMGU, zápalné nádrže typu ZAB-500PT (max. 8 ks) a 2 000 l PTB typu PTB-2000 (max. 2 ks)

Poslední úpravy provedeny dne: 6.12.2023