Suchoj Su-34E (‘Fullback’)

Typ: exportní modifikace taktického stíhacího-bombardovacího letounu typu Su-34 NVO (Fullback)
Určení: ničení pozemních cílů nacházejících se v hloubce území protivníka za pomoci přesně naváděné munice, umlčování radiolokátorů protivníka, ničení hladinových plavidel, taktický průzkum, ničení pomalu letících vzdušných cílů (útočné a bombardovací letouny, vrtulníky a transportní letouny) a poskytování paliva za letu jiným letounům
Odlišnosti od letounu Su-34 NVO (Fullback):
- instalace odlišného komunikačního vybavení
- instalace odlišného identifikačního systému „vlastní-cizí“
- vylepšená elektronická protiopatření
- zredukovaná škála podvěsné výzbroje o munici s jadernou bojovou hlavicí
Historie: Případným zájemcům ze zahraničí začalo Rusko stíhací-bombardovací letoun typu Su-34 (Fullback) nabízet již od 90. let. Vůbec poprvé byl přitom tento stroj v exportní verzi, pro kterou se zpočátku používalo označení Su-32FN, představen v létě roku 1995 na 41. Pařížské Air Show. Na zmíněné airshow ale zvažovaný exportní model suploval prototyp T10V-5. Letoun typu Su-34 (Fullback) sice dokázal v zahraničí zaujmout, kupce těchto strojů se ale poměrně dlouho nedařilo najít. Důvody toho byly přitom ryze ekonomické. Letoun typu Su-34 (Fullback) je totiž jednoúčelovým strojem určeným k ničení pozemních cílů. Z tohoto důvodu se řada případných zájemců raději rozhodla pro kompromisní řešení v podobě víceúčelového bojového letounu typu Su-30MK (Flanker G/H). Letoun typu Su-30MK (Flanker G/H) totiž dokáže plnit celou řadu úkolů letounu typu Su-34 (Fullback) a přitom současně může plnohodnotně zastávat též poslání stíhacího stroje. Prvním vážným zájemcem o letoun typu Su-34 (Fullback) se přitom stal Alžír. Cesta tohoto stroje k vzdušným silám Alžíru ale nebyla jednoduchá. Na počátku roku 2016 si nejprve Alžír objednal 12 exemplářů zjednodušeného exportního modelu, který vešel ve známost jako Su-34E. Výhledově však tehdy vzdušné síly zmíněného státu počítaly s pořízením až 40-ti tento strojů do roku 2022. Část z nich měla přitom být dodána ve specializované průzkumné a část ve specializované REB verzi. Ze zmíněné zakázky ale nakonec sešlo. Nabízený exportní model Su-34E totiž nesplňoval technické zadání vzdušných sil Alžíru. Kromě toho měl jen málo předností před nedávno předtím pořízenými modernizovanými Su-24MK2 (Fencer), které měl nahradit, při vysoké pořizovací ceně. Zrušení zmíněné zakázky mělo ale též politický podtext. Proti prodeji letounů typu Su-34E do Alžíru se totiž postavily sousední země, na které musí Rusko brát též ohled. Protože si ale Alžír chtěl zachovat své útočné a průzkumné kapacity, které díky odřeknutí typu Su-34E nadále ležely na bedrech letitých letounů typu Su-24MK2 (Fencer), později zájem o tento typ obnovil. Alžířané byli ale k pořízení zmíněných letounů přístupni až po předchozí nabídce exportní modifikace vylepšeného modelu Su-34 NVO (Fullback), který vzešel z prvního stupně modernizačního programu základního modelu Su-34 (Fullback). Zmíněný model vešel ve známost pod staronovým označením Su-34E a od modelu Su-34 NVO (Fullback), který je vyhrazen pro ruské vzdušné síly, se odlišuje pouze instalací odlišného komunikačního vybavení a odlišného identifikačního systému „vlastní-cizí“. Na konci roku 2019 bylo oznámeno, že si vzdušné síly Alžíru objednaly 14 těchto strojů. Součástí zmíněného kontraktu se ale stala též objednávka 14-ti víceúčelových bojových letounů typu Su-57E (Felon) a 14-ti víceúčelových bojových letounů typu Su-35SE (Flanker M). Později ale Alžír od pořízení letounů typu Su-35SE (Flanker M) odstoupil, pravděpodobně kuli úsporám prostředků na nákup dalších letounů typu Su-57E (Felon). Alžířanům bylo navíc přislíbeno, že jim bude v případě úspěšné realizace dalších projektů, poskytnuta též možnost nákupu průzkumných kontejnerů řady UKR v neochuzeném provedení. Úspěšnou realizací dalších projektů se přitom podle všeho rozumí realizace nákupu letounů typu Su-57E (Felon). Prvních šest sériových Su-34E (Fullback) by mělo být dokončeno v roce 2022. Zmíněné stroje měly být přitom zpočátku využívány k zaškolování alžírských posádek, které mělo probíhat na území Ruska. Zbylých osm objednaných letounů typu Su-34E (Fullback) mělo být Alžířanům předáno do konce roku 2023. Mezitím se údajně rozeběhla jednání s pěti dalšími zájemci o letoun typu Su-34E (Fullback). Přitom se mělo údajně mimo jiných jednat o Angolu, Jordánsko a Vietnam. O tento stroj ale údajně jevila též zájem ČLR. Prodej letounů typu Su-34E (Fullback) Číňanům byl ale více než nepravděpodobný, neboť Rusko nemá zájem o to, aby vzrostly úderné schopnosti ČLR. Kromě toho by prodejem těchto strojů do ČLR zajisté hrozilo zkopírování technologií tamním průmyslem. Do dnešních dnů nebyl ale Alžíru dodán jediný letoun typu Su-34E (Fullback). Důvodem toho byl kompletní přechod výrobního programu závodu z Novosibirska na válečnou výrobu v souvislosti s nasazením Ruského VVS ve „speciální vojenské operaci“, jak je v Rusku oficiálně nazývána invaze na Ukrajinu, která byla zahájena dne 24. dubna 2022, tj. na výrobu modelu Su-34 NVO (Fullback). V květnu roku 2025 se nicméně na internetu objevilo video letounu typu Su-34E (Fullback) v pouštní kamufláži za letu, které bylo zřejmě pořízeno nedaleko výrobního závodu. Dle telegramového kanálu „Fighterbomber“ se má jednat jeden z letounů, které mají být v dohledné době dodány blíže neuvedenému zákazníkovi z Afriky. Podle všeho se jedná právě o Alžír. Dle toho samého zdroje by exportní Su-34E (Fullback) měly mít vylepšená elektronická protiopatření proti letounům typu Su-34 (Fullback), které jsou dodávány Ruskému VVS.
Verze: -
Vyrobeno: ?
Uživatelé: žádní
Posádka: pilot a operátor zbraňových systémů/navigátor/druhý pilot
Pohon: dva dvouproudové motory typu Ljulka Al-31F s max. tahem po 7 600 kp / 12 500 kp s vypnutým /zapnutým přídavným spalováním
Radar: jeden víceúčelový radiolokátor s pevnou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem typu V004 Chišnik radiolokačního systému typu Š141, instalovaný uvnitř zploštělé špice trupu. Radiolokátor typu V004 je schopen vyhledávat a sledovat vzdušné cíle (včetně vzdušných cílů nacházejících se na pozadí země), pozemní cíle a hladinové cíle. Kromě toho lze za jeho pomoci provádět mapování terénu. Najednou radiolokátor typu V004 dokáže sledovat 10 vzdušných cílů (a na 4 z nich navádět PLŘS) nebo 4 pozemní cíle. Zatímco vzdušný cíl o velikosti stíhacího letounu dokáže detekovat na vzdálenost až 120 km, skupinu tanků je schopen odhalit ze vzdálenosti až 70 km, pohybující se vozidlo ze vzdálenosti 30 km, železniční most ze vzdálenosti až 100 km, hladinový cíl o velikosti torpédoborce ze vzdálenosti až 135 km
Výzbroj: jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do pravého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 4 000 až 8 000 kg, přepravovaná na dvanácti pylonech (dvou mezi motorovými gondolami, dvou pod motorovými gondolami, šesti pod křídlem a dvou na koncích křídla – ty jsou vyhrazeny, spolu s vnějším párem podkřídlových pylonů, pro PLŘS krátkého dosahu)
TTD: | |
Rozpětí křídla: | 14,70 m |
Délka bez/s PVD: | 23,33/24,80 m |
Výška: | 6,08 m |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | 45 100 kg |
Max. rychlost: | 1 900 km/h |
Praktický dostup: | 15 700 m |
Max. dolet bez PTB: | 4 000* km |
* 1 750 km se šesti 500 kg pumami, čtyřmi PLŘS a dvěma PTB v přízemní výšce, 3 000 km se šesti 500 kg pumami, čtyřmi PLŘS a dvěma PTB ve velké výšce, 5 200 km s jedním doplněním paliva za letu, 7 000 km se dvěma doplněními paliva za letu
Poslední úpravy provedeny dne: 21.4.2025