Iljušin Il-96-300PU

Typ:  speciální vládní salónní modifikace velkokapacitního dopravního letounu typu Il-96-300

Určení:  přeprava prezidenta Ruska s doprovodem na mezinárodních vládních cestách

Odlišnosti modelu Il-96-300PU od letounu Il-96-300:

- instalace speciálního satelitního radiokomunikačního a navigačního vybavení uvnitř pilotní kabiny

- instalace nového luxusně zařízeného interiéru kabiny cestujících. Přímo za pilotní kabinou tohoto modelu se nachází přední vstupní vestibul s bufetem, toaletou s umývárnou a oddělením pro odpočinek posádky. Poté následuje jednací salonek, palubní ordinace, uvnitř které lze provádět i menší chirurgické zákroky, uzavřené soukromé luxusně zařízené prezidentské apartmá s ložnicí, koupelnou se sprchou a dvěma toaletami, druhý jednací salonek se sedadly pro 12 až 15 osob, oddělení pro doprovodný personál a palubní bar. Zadní část kabiny je vyhrazena pro obsluhu a ukrývá též palubní kuchyňku a další palubní toaletu s umývárnou (zatímco v předním podpalubním prostoru se nachází sklad potravin, zavazadla jsou přepravována zejména v zadním podpalubním prostoru a částečně též v předním podpalubním prostoru)

- instalace podlouhlého plochého krytu antén satelitního radiokomunikačního a navigačního systému v ose hřbetu trupu alá Il-62M Salon TM-3SUR (zmíněný kryt se táhne přibližně od poloviny délky trupu až ke kořeni náběžné hrany svislé ocasní plochy)

- instalace tří nevelkých tandemově uspořádaných zkosených břitových antén v ose hřbetu střední části trupu, přímo před výše uvedeným aerodynamickým krytem antén satelitního radiokomunikačního a navigačního systému

- instalace tří nevelkých tandemově uspořádaných zkosených břitových antén v ose břicha zadní části trupu, přímo za odtokovou hranou křídla

- instalace obranného systému

Historie:  Provoz vládních speciálů v SSSR již od roku 1956 obstarával 235. IAD (samostatný vzdušný oddíl). Zmíněný oddíl působil z letecké základny Vnukovo a toto poslání zastával i krátce po rozpadu SSSR, a do až do dne 3. prosince 1993, kdy byl přetransformován ve společnost Rossija State Transport Company. Na inventáři zmíněné společnosti, která se později, od roku 1998, začala z ekonomických důvodů zabývat též charterovou a ještě později pravidelnou dopravou, se přitom tehdy nacházelo celkem 41 letounů a vrtulníků typu Il-18 (Coot), Il-62M (Classic), Jak-40 (Codling), Mi-8PS (Hip), Tu-134A (Crusty A) a Tu-154B/M (Careless A/B). K přepravě nejvyšších státních činitelů Ruska, včetně prezidenta, přitom Rossija využívala speciálně upravené letouny typu Il-62M (Classic), které se vyznačovaly instalací krátkovlnného komunikačního systému typu Surgut a salonu typu TM-3SUR rozděleného na tři oddělení. Protože letoun typu Il-62M Salon TM-3SUR bylo již tehdy možné považovat za beznadějně zastaralou techniku, mezitím, v roce 1992, se Ruská vláda začala poohlížet po jeho nástupci. Volba přitom padla na 300-místný čtyřmotorový velkokapacitní dopravní letoun typu Il-96-300, a to ne náhodou. Tento stroj byl totiž, díky velkým rozměrům, dostatečně reprezentativní a navíc splňoval požadavky všech předpisů pro civilní provoz, včetně těch hlukových a emisních. Dne 21. července 1992 bylo schváleno pořízení hned tří speciálně upravených letounů typu Il-96-300 pro potřeby prezidentské letky. Zmíněné stroje vešly ve známost pod označením Il-96-300PU a měly být k dispozici nejen tehdejšímu ruskému prezidentovi B.N. Jelcinovi, ale i tehdejšímu ruskému premiérovi V.S. Černomyrdinovi. Jejich kompletace se na lince závodu VASO (č.64) z Voroněže rozeběhla již v roce 1993. Vzhledem k velmi tíživé situaci Ruska, kterým tehdy zmítala těžká ekonomická krize, byla ale ještě ten samý rok objednávka na salónní speciály typu Il-96-300PU zredukována na dva exempláře. První Il-96-300PU (RA-96012) se do oblak poprvé vydal dne 24. srpna 1995 a krátce nato zavítal na moskevskou airshow MAKS 95. Ta se konala mezi 22. a 27. dnem toho samého měsíce. Na MAKS 95 se přitom speciál Il-96-300PU (RA-96012) široké veřejnosti představil v základovém nátěru. Kromě toho tento stroj tehdy ještě postrádal instalaci interiéru kabiny a člunovitého hřbetního krytu antén satelitního komunikačního a navigačního systému. Finální nástřik speciál Il-96-300PU (RA-96012) obdržel v Holandsku, v údržbářské dílně společnosti KLM Royal Dutch Airlines, kam se vydal dne 12. října 1995. Instalaci interiéru luxusně zařízené kabiny zase zajistila společnost Jet Aviation AG ze švýcarské Basileje. Interiér kabiny speciálu Il-96-300PU (RA-96012) byl zcela podřízen reprezentativnosti a svým pojetím byl až neúčelně honosný. Tak např. stěny obou jednacích salonků a prezidentského apartmá byly obloženy dřevem se zlatými intarziemi a gobelíny se staroruskými motivy. Díky tomu se cena za jeho vývoj, výrobu a instalaci vyšplhala na téměř 40 mil. dolarů. Celkové náklady na pořízení speciálu Il-96-300PU (RA-96012) pak dosáhly téměř 300 mil. dolarů. Tímto se tento stroj stal bezkonkurenčně nejdražším letounem ruské/sovětské výroby vůbec. Právě toto nemalou mírnou přispělo k tomu, že Kremlu nezbyly prostředky na financování dostavby druhého objednaného speciálu typu Il-96-300PU. Jeho kompletace byla proto již v roce 1996, když se nacházela v pokročilé fázi technické připravenosti, zastavena a odložena na neurčito. Zmíněný stroj byl nakonec dokončen až v letech 2001 až 2003, a to ve vylepšené verzi, známé jako Il-96-300PU(M). Při návrhu interiéru kabiny speciálu Il-96-300PU (RA-96012) byly ale brány v potaz též specifické potřeby prezidenta B.N. Jelcina. S přihlédnutím na jeho chatrné zdraví sem tak byla umístěna též malá palubní ordinace, uvnitř které bylo možné provádět i méně náročné chirurgické zákroky. Opomenut přitom nezůstal ani palubní bar. Plně vybavený a zařízený Il-96-300PU (RA-96012) se ke svému prvnímu letu vydal, z letiště v Basileji, dne 12. října 1996. Součástí letadlového parku společnosti Rossija se tento stroj stal na počátku roku 1997. Jeho příchod pak letoun typu Il-62M Salon TM-3SUR definitivně odsunul na pozici záložního prezidentského speciálu. Ten doprovázel speciál Il-96-300PU (RA-96012) s několikaminutovým odstupem, aby jej mohl v případě potřeby kdykoliv zastoupit. Prezident B.N. Jelcin přitom speciál Il-96-300PU (RA-96012) poprvé využil dne 20. března 1997, a to k letu do Helsinek, na setkání s tehdejší hlavou USA Billem Clintonem.

Verze: -

Vyrobeno:  jeden exemplář

Uživatelé:  pouze Rusko

Posádka:    dva piloti a palubní mechanik

Pohon:       čtyři dvouproudové motory typu Aviadvigatěl PS-90A s max. tahem po 16 140 kp

Radar:        povětrnostní radiolokátor neznámého typu, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:   31 osob

Poslední úpravy provedeny dne: 1.4.2015