Iljušin Baghdad-1

Typ:  speciální modifikace středně těžkého transportního letounu typu Il-76MD (Candid A) zastávající roli vzdušného stanoviště řízení a včasné výstrahy (AWACS)

Určení:  vyhledávání a sledování vzdušných cílů, vyhodnocování vzdušné situace a řízení činnosti stíhacích letounů

Odlišnosti od letounu Il-76MD (v provedení bez ocasního střeliště):

- instalace letecké verze francouzského pozemního radiolokačního komplexu typu Thomson-CSF Tigre-G v zadní části trupu – v této souvislosti záďová nákladová vrata nahradil mohutný dielektrický kryt s trojúhelníkovým profilem (a malou lichoběžníkovou stabilizační ploškou vespod)

- instalace pracoviště čtyř operátorů radiolokačního AWACS systému uvnitř nákladové kabiny

- instalace avioniky italské značky Selenia, britské značky Marconi a americké značky Rockwell-Collins

Historie:  V roce 1988 jeden z transportních letounů typu Il-76MD (v provedení bez ocasního střeliště) Iráckých vzdušných sil prošel konverzí na vzdušné stanoviště řízení a včasné výstrahy PVO (AWACS), které vešlo ve známost jako Baghdad-1. Srdcem tohoto speciálu se přitom stala letecká verze pozemního radiolokačního komplexu typu Tigre G francouzské značky Thomson-CSF. Zmíněný systém měl vyhledávací dosah 350 km a získané informace dokázal předávat v reálném čase. Instalace jeho antény se přitom nacházela pod rozměrným zaobleným krytem, který byl vestavěn do břicha zadní části trupu, na pozici nákladových vrat. Díky tomu se zorné pole radarového systému speciálu typu Baghdad-1 omezovalo na 180° do zadní polosféry. Instalace antény radiolokátoru na zádi ale sebou přinášela též riziko poškození srážkou s VPD při vzletu a přistání. Integraci AWACS systému a výrobu záďového dielektrického krytu jeho antény zajistila přímo francouzské společnost Thomson-CSF. Součástí palubního vybavení jediného exempláře speciálu typu Baghdad-1 se ale staly též avionické systémy italské značky Selenia, britské značky Marconi a americké značky Rockwell-Collins. Jediný exemplář tohoto speciálu byl opatřen bílo-šedým kabátem bez výsostných znaků a široké veřejnosti se poprvé představil v květnu roku 1989 na Baghdad Arms Exhibition. Svůj bojový křest si odbyl v irácké invazi do Kuvajtu, která započala v srpnu roku 1990. Krátce nato, na konci ledna roku 1991, byl však přelétnut, spolu s další leteckou technikou Iráckých vzdušných sil, na území sousedního Íránu. Tímto zoufalým činem Iráčané mínili zachránit svou leteckou techniku před koaličními vojsky v čele s USA, které mezitím přispěchaly, v rámci operace Desert Storm, na pomoc Kuvajtu. To se jim však nepovedlo. Írán se totiž odmítl na Irácko-Kuvajtském konfliktu jakkoliv podílet a všechny zmíněné stroje zabavil jako součást válečných reparací za Irácko-Íránskou válku (1980 až 1988). Přestože byl jediný exemplář letounu typu Baghdad-1 následně opatřen íránskými výsostnými znaky a íránským identifikačním číslem 5-8206, vzdušnými silami Íránu nakonec nebyl zřejmě používán. V současnosti tento stroj postává ve značně zbídačeném stavu na mezinárodním letišti Teheran-Mehrabad.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového Il-76MD)

Uživatelé:  Irák a Írán

 

 

 

Posádka:    dva piloti, navigátor, radista, palubní mechanik a čtyři operátoři radiolokačního AWACS systému

Pohon:        čtyři dvouproudové motory typu Solovjov D-30KP-2 s max. tahem po 12 500 kp

Radar:         povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu RLS-N Groza, instalovaný uvnitř špice trupu, navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu RLS-P Kupol, instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu přední části trupu, a radiolokátor systému AWACS s detekčním dosahem 350 km, instalovaný pod rozměrným krytem s trojúhelníkovým profilem nacházejícím se na břichu zadní části trupu  

Výzbroj:      žádná

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 50,50 m
Délka:   46,59 m
Výška: 14,76 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: ?
Praktický dostup:   ?
Max. dolet:    ?

 

 

Poslední úpravy provedeny: 7.2.2016