Iljušin Il-114-300
Typ: pokročilá modifikace lehkého regionálního dopravního letounu typu Il-114-100
Určení: doprava osob na místních linkách
Odlišnosti od letounu Il-114-300:
- instalace 2 800 hp motorů typu TV7-117ST-01 domácí výroby (modifikace motoru typu TV7-117S s novým FADEC typu BARK-65) na místo 2 750 hp motorů typu PW127H kanadské značky Pratt & Whitney Canada
- instalace vrtulí typu SV-34.03 domácí značky Aerosila na místo vrtulí americké značky Hamilton
- instalace pomocné palubní energetické jednotky (APU) typu TA-14-114 domácí výroby na místo APU americké značky Allied Signal
- instalace letového-navigačního komplexu typu CPNK-114M2 (jeho součástí jsou výhradně systémy domácí výroby) na místo letového-navigačního komplexu typu CPNK-114M (jeho součástí jsou systémy americké značky Rockwell-Collins)
- nový interiér kabiny cestujících
Historie: Práce na projektu perspektivního nástupce dvoumotorových turbovrtulových regionálních letounů řady An-24 (Coke) v podobě letounu typu Il-114 byly zahájeny na počátku 80. let. První ze tří prototypů tohoto stroje se do oblak poprvé vydal dne 29. března 1990. Krátce nato, v roce 1991, se ale rozpadl SSSR a všechny postsovětské republiky, včetně Ruska, se ponořily do hluboké ekonomické krize. Aby toho nebylo málo, tak závod, který dostal na starost produkci tohoto stroje, v podobě závodu TAPO z Taškentu se po rozpadu SSSR náhle ocitl na území samostatného Uzbekistánu. Protože za nových politických a ekonomických podmínek nebyl o letoun typu Il-114 prakticky žádný zájem, brány závodu TAPO nakonec opustil, v letech 1992 až 2002, v počtu pouhých 15-ti sériových strojů. Tímto ale letounu typu Il-114 ještě zdaleka neodzvonilo. Na konci roku 2015 byla totiž schválena obnova výroby tohoto stroje na území Ruska, a to i přesto, že ze studií, které byly zpracovány v roce 2014, vyplynulo, že se obnova výroby tohoto stroje kuli malé poptávce nevyplatí. Jedním z důvodů toho rozhodnutí se staly neúnosné problémy s výrobou konkurenčního dvoumotorového turbovrtulového regionálního dopravního letounu typu An-140 ukrajinské značky Antonov na lince závodu Aviakor ze Samary v důsledku stále více váznoucích dodávek komponent od ukrajinských subdodavatelů. Toto byl přitom důsledek razantního ochlazení vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou, které sebou přineslo svržení proruské ukrajinské vlády spolu s ruskou anexí Krymu, k níž došlo na počátku roku 2014, a ruskou podporou proruských ukrajinských separatistů. V této souvislosti vedení závodu Aviakor v létě roku 2015 rozhodlo výrobu letounu typu An-140 pozastavit po spotřebování komponent, které se tehdy ještě nacházely na továrním skladě. Další důvod obnovy výroby letounu typu Il-114 měl ryze politický podtext. Zavedení tohoto stroje do výrobního programu některého z tuzemských závodů má totiž snížit závislost domácích ozbrojených sil a leteckých společností na dodávkách techniky ze zahraničí. Předtím, než došlo k definitivnímu schválení obnovy výroby tohoto stroje, byla zvažována též možnost vývoje dopravního derivátu dvoumotorového taktického transportního letounu typu Il-112V. Zmíněný stroj měl přitom přebírat křídlo, pohonnou jednotku a avioniku od typu Il-112V, zatímco trup měl sdílet s typem Il-114. Zvažováno bylo ale též použití trupu se zvětšeným průměrem. První modifikací letounu typu Il-114 vyráběnou na území Ruska se stane model Il-114-300, který se od předchozího výrobního modelu Il-114-100 odlišuje zejména instalací 2 650 hp motorů typu TV7-117ST-01 domácí výroby, APU typu TA-14-114 domácí výroby a avioniky domácí výroby. Letoun typu Il-114-100 totiž pohánějí motory kanadské značky Pratt & Whitney Canada, zatímco dodavatelem části avioniky pro tento model je americká firma Rockwell-Collins. Kromě toho letoun typu Il-114-300 obdržel nový interiér kabiny cestujících. Dodávky veškerých komponent pro finální montáž tohoto stroje budou zajišťovat výhradně domácí podniky. Motor typu TV7-117ST-01 je přitom civilní modifikací motoru typu TV7-117ST mající vyšší spolehlivost a životnost a postrádající režim krátkodobého chodu na mimořádný výkon. Finální montáž letounu typu Il-114-300 dostal na starost závod LAZ z Luchovic, závod společnosti RSK MiG. Na výrobě tohoto stroje se ale bude podílet též závod Sokol z Nižného Novogrodu, dodávkami trupů, závod VASO z Voroněže, dodávkami křídel, a závod Aviastar-SP z Uljanovska, dodávkami potahovaných panelů trupu, dveří a krytek. Stavba prvního prototypu letounu typu Il-114-300 (54114) byla zahájena v roce 2019. Ke kompletaci tohoto stroje byly použity konstrukční celky odstaveného letounu Il-114 (RA-91002), který byl postaven již v roce 1994. Zmíněný stroj byl dokončen v říjnu roku 2019. Rolovací zkoušky prototypu Il-114-300 (54114) se rozeběhly v listopadu toho samého roku. Krátce před novým rokem byl tento stroj opatřen finálním nástřikem. Do oblak se prototyp Il-114-300 (54114) napoprvé vydal dne 16. prosince 2020. Zmíněný let byl ale poměrně krátký, neboť byl proveden za velmi nepříznivých meteorologických podmínek. Ke svému druhému letu, který trval 2 h a 47 min, se prototyp Il-114-300 (54114) vydal dne 19. února toho samého roku. Široké veřejnosti byl tento stroj poprvé prezentován na moskevském aerosalonu MAKS 2021, který se konal v červenci roku 2021. Druhý prototyp letounu typu Il-114-300 vznikne rozsáhlou přestavbou letounu Il-114 (RA-91011), který byl postaven v roce 1998 a byl určen pro společnost Vyborg. Jeho kompletace byla zahájena ve druhé polovině roku 2019 a měla být završena v říjnu roku 2020. Nakonec ale tento stroj bude dokončen a zalétán až v roce 2021. Mezitím, v únoru roku 2020, byla zahájena stavba prototypu třetího. Tento stroj bude na rozdíl od prvních dvou prototypů, které vznikly konverzí standardních Il-114, postaven od základu nově. Završení certifikačních zkoušek letounu typu Il-114-300 je naplánováno na rok 2022. Dodávky sériových strojů prvním zákazníkům by měly být zahájeny v roce 2023. Výrobní kapacity luchovického závodu LAZ by přitom měly umožňovat vyrábět až 12 letounů typu Il-114-300 ročně. Výhledově se ve výrobě počítá hned s několika verzemi letounu typu Il-114-300, včetně dopravní Il-114-300, nákladní Il-114-300T a arktické Il-114-300L. Arktický Il-114-300L bude vybaven lyžo-kolovým podvozkem a bude zajišťovat obsluhu ruských arktických stanic. V současnosti jsou v Rusku pro tyto účely, používány, vzhledem k nedostupnosti vhodného letounu domácí výroby, importované letouny kanadské výroby. Zvažovaná je ale též verze s prodlouženým trupem. Projekt „prodlouženého“ Il-114-300, pro který bylo vyhrazeno označení Il-114-400, se však nakonec s největší pravděpodobností nedočká realizace, neboť k jeho pohonu bude zapotřebí turbovrtulový motor s výkonem 4 000 hp a tak výkonný turbovrtulový motor domácí konstrukce momentálně není k dispozici. Podle posledních zpráv, které pocházejí z července roku 2021, je v současnosti zvažována též čtyřmotorová modifikace letounu typu Il-114-300 mající větší dolet a nosnost. Dle výsledků průzkumu trhu z roku 2015 bude ale poptávka po letounu typu Il-114-300 ze strany tuzemských civilních společností velmi malá. Důvodem toho závěru byla skutečnost, že se tehdy u provozovatelů nacházel již jen velmi malý počet turbovrtulových dopravních letounů řady An-24 (Coke), které měly letouny řady Il-114 nahradit, spolu s nedostatkem financí lokálních leteckých dopravců na pořízení nových letounů. Již v roce 2019 se nicméně objevil první tuzemský zájemce v podobě leasingové společnosti Nacpromlizing. Zmíněná společnost přitom projevila zájem hned o 50 letounů typu Il-114-300. Krátce nato se o tento typ začala zajímat též společnost KrasAvia. Na moskevské airshow MAKS 2019, která se konala v srpnu roku 2019, se podařilo uzavřít předběžné smlouvy na dodávky letounů typu Il-114-300 s několika dalšími subjekty, včetně společnosti Polarnaja aviacija. Zmíněná společnost přitom projevila zájem o 16 těchto strojů v konfiguraci se sedadly pro 52 osob a rozšířeným nákladovým prostorem. A nejen to. Společnost Polarnaja aviacija navíc výrobci nabídla své kapacity pro realizaci certifikačních zkoušek v chladném podnebí. Ty by měly být realizovány v Jakutsku. Krátce nato o typ Il-114-300 projevila zájem též Oboronlogistika. Oboronlogistika zamýšlí převzít pět těchto strojů, z toho dva v roce 2022 a tři v roce 2023. V červenci roku 2021, na aerosalonu MAKS 2021, byla podepsána smlouva s leasingovou společností GTLK na dodávku 19-ti letounů typu Il-114-300. Zmíněné stroje jsou určeny pro dopravce Avrora. První z nich by měl zmíněný dopravce převzít v roce 2023. Dodávky letounů typu Il-114-300 budou přitom prováděny v rámci programu na zvýšení dopravní dosažitelnosti regionů na Dálném východě. Šance letounu typu Il-114-300 na úspěch na světovém civilním trhu je rovněž velmi malá. Ze strany zahraničních společností zatím o tento typ projevilo zájem jen několik společností z Indie. Výrobu kompletních letounů nebo alespoň jejich částí pro indické provozovatele by přitom mohl zajišťovat indický koncern HAL. Hlavními odběrateli tohoto stroje se proto stanou domácí ozbrojené síly a různé vládní organizace. Většina sériových Il-114-300 bude tedy dokončena ve speciálních verzích. V současnosti jsou rozpracovány projekty nejméně dvou speciálních verzí tohoto stroje. První z nich nese označení Il-114P je určena k ostraze pobřeží a ekonomicky využitelných pobřežních oblastí moří a oceánů a ekologickému monitoringu. Zmíněný model se vyznačuje instalací pátracího radiolokátoru uvnitř zvětšeného a směrem dolů skloněného příďového krytu, kulovitého pouzdra elektro-optického pozorovacího systému, který se sestává z TV kamery a IČ senzoru, pod střední částí trupu, dvou závěsníků, z nichž jeden je vyhrazen pro střelecký kontejner SPPU-687 s jedním 30 mm kanónem se zásobou 150 nábojů a ten druhý pro kontejner s pátracím světlometem a reproduktory, pod střední části trupu a čtyř závěsníků pod vnějšími částmi křídla. Ty jsou vyhrazeny pro kontejnery se záchranným vybavením. Kabina speciálu typu Il-114P je rozdělena na dvě oddělení. Zatímco v tom předním lze přepravovat zachráněné osoby nebo náklad do celkové hmotnosti 3 t, ten zadní ukrývá speciální palubní vybavení, pracoviště dvou operátorů a odpočinkový kout pro záložní posádku. Model Il-114MP zase slouží k vyhledávání a ničení ponorkových a hladinových plavidel. K posledně uvedenému přitom slouží dvojice protilodních ŘS typu Ch-35 (AS-20 Kayak). Součástí vybavení tohoto speciálu se proto kromě pátracího radiolokátoru a elektro-optického pozorovacího systému stala též hydroakustická stanice s akustickými bójemi, detektor MAD a stanice radiotechnického průzkumu. Palubní protiponorkový komplex letounu typu Il-114MP je znám jako Kasatka a je intenzivně testován na letounu Il-114LL. Realizace projektu letounu typu Il-114MP je ale více než ve hvězdách. Důvodem toho je nedostupnost dostatečně výkonné turbovrtulové pohonné jednotky domácí konstrukce. Max. vzletová hmotnost tohoto modelu má totiž činit 30 t, zatímco v případě dopravního modelu tomu jest 23,5 t. Řešením by sice mohla být instalace 5 180 hp motorů typu Al-20D. Jejich použití ale vylučuje skutečnost, že jsou vyráběny na Ukrajině, se kterou má Rusko po anexi Krymu velmi napjaté vztahy.
Verze: -
Vyrobeno: jeden prototyp (další dva prototypy se nacházejí ve výstavbě)
Uživatelé: žádní
Posádka: dva piloti a palubní průvodčí
Pohon: dva turbovrtulové motory typu Klimov TV7-117ST-01 s max. výkonem po 2 800 hp
Radar: povětrnostní radiolokátor neznámého typu, instalovaný uvnitř špice trupu
Kapacita: 64 osob (max. užitečné zatížení tohoto stroje činí 6 500 kg)
TTD: | |
Rozpětí křídla: | 30,00 m |
Délka: | 26,88 m |
Výška: | 9,32 m |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | 23 500 kg |
Max. rychlost: | 500 km/h |
Praktický dostup: | 7 600 m |
Max. dolet: | 5 200* km |
* 1 900 km s 64-ti pasažéry
Poslední úpravy provedeny dne: 31.7.2021