Iljušin Il-106 Jermak (PAK-VTA)

Typ:  těžký strategický transportní letoun

Určení:  přeprava objemného nákladu a vojáků na velké vzdálenosti a odsun raněných

Historie:  V období tzv. studené války byla takřka výhradním dodavatelem transportních letounů pro VVS OKB O.K. Antonova. V podstatě všechny transportní letouny se záďovou nájezdovou rampou, které byly zařazeny do výzbroje Sovětského VVS, měly značku „An“. Čestnou výjimkou toho se stal typ Il-76 (Candid) z dílny OKB S.V. Iljušina. Rozpadem SSSR, k němuž došlo v roce 1991, se ale OKB O.K. Antonova náhle ocitla na území samostatné Ukrajiny. Tímto se VVS stalo prakticky závislé na dodávkách transportních letounů ze zahraničí, což sebou vždy přináší nemalá rizika. Spolupráci ruského a ukrajinského leteckého průmyslu ale již od počátku nebylo možné považovat za ideální. V roce 2004, po tzv. Oranžové revoluci, se navíc Ukrajina stala politicky velmi nestabilní. Definitivní konec spolupráce ruského a ukrajinského leteckého průmyslu ale sebou přinesla až revoluce, která na konci roku 2013 vyústila pádem proruské vlády a následně celou zemi uvrhla do zdlouhavé občanské války, spolu s ruskou anexí Krymu a ruskou podporou proruských ukrajinských separatistů. To vše zcela pohřbilo nejen program nového takticko-strategického transportního letounu typu An-70 s nosností 47 t, ale i plány na obnovu sériové výroby těžkého strategického transportního letounu typu An-124 (Condor A) s nosností 120 až 150 t. Aby toho nebylo málo, tak provozuschopnost nepočetné flotily letounů typu An-124 (Condor A) Ruského VVS následně začala rapidně klesat v důsledku nedostatku náhradních dílů a vysoké intenzity nasazení. Z 26-ti letounů typu An-124 (Condor A), které se v roce 2018 stále ještě nacházely na inventáři VVS, byly přitom údajně provozuschopné již jenom 4, a to ještě jenom díky kanibalizaci odstavených strojů. Mezitím, v září roku 2015, byla proto JSC S.V. Iljušina pověřena zpracováním návrhu nového strategického transportního letounu této kategorie. Práce na toto téma se v JSC S.V. Iljušina údajně rozeběhly již v roce 2013 a probíhají v rámci programu PAK-VTA (Perspektivnyj Aviacionnyj Komplex - Vojenno-Transportnoj Aviacii = perspektivní letecký komplex vojenského transportního letectva) pod kódovým názvem Jermak. Dle zadání má tento stroj být schopen přepravy veškeré techniky výsadkových vojsk na úrovni divize. Samozřejmostí je schopnost vzletu a přistání na nezpevněné VPD. K přistání na nezpevněné VPD s vojáky na palubě mu přitom má postačovat dráha s délkou pouhých 1 200 m. Dle původních plánů měl letoun typu PAK-VTA vycházet přímo z typu An-124 (Condor A). Měl však obdržet nový podvozek, motory a avioniku. Díky těmto změnám jej mělo být dle mezinárodních pravidel možné označit za nový typ a přidělit mu nové označení. Později ale padlo rozhodnutí, aby se základem letounu typu PAK-VTA stal nerealizovaný projekt transportního letounu typu Il-106 z 80. let 20. století. Zmíněný stroj byl přitom řešen jako konvenční čtyřmotorový hornoplošník se zavalitým doutníkovitým trupem, šípovým křídlem s motorovými gondolami pod náběžnou hranou a klasicky koncipovanými ocasními plochami. Pohon letounu typu Il-106 měly obstarávat 18 000 kp prop-fanové motory typu NK-92. Každý z nich měl přitom roztáčet dvojici zaplášťovaných protiběžných vrtulí. Pohon odvozeného letounu z programu PAK-VTA, který si zachovává označení Il-106, by ale měly obstarávat zcela nové motory s tahem řádu minimálně 24 000 až 26 000 kp. Pohon zmíněného stroje budou podle všeho zajišťovat vyvíjené 35 000 kp motory typu PD-35. Vývoj této pohonné jednotky by přitom měl dospět do stádia sériové výroby v roce 2028. Pokud se ale prototypy letounu typu Il-106 (PAK-VTA) podaří dokončit dříve, budou se muset spokojit s méně výkonnou pohonnou jednotkou. Konkrétně by se mohlo jednat o 15 000 kp motor typu PD-14M nebo zvažovaný 18 000 kp derivát motoru typu PD-14 v podobě typu PD-18F. Kromě toho letoun typu Il-106 (PAK-VTA) počítá též se zcela novou avionikou. Protože se zmíněný stroj má stát nástupcem letounu typu An-124 (Condor A), bude mít nákladový prostor se shodnými rozměry a v přetížené konfiguraci bude schopen přepravit přibližně 110 až 120 t nákladu. Standardní nosnost letounu typu Il-106 (PAK-VTA) by přitom měla činit 80 t. Práce na návrhu letounu typu Il-106 (PAK-VTA) probíhají v kooperaci s institutem CAGI (Centrální institut aero- a hydrodynamiky) a experimentálním závodem EMZ V.M. Mjasiščeva. V současnosti se zřejmě celý program Il-106 (PAK-VTA) zatím ještě nachází ve fázi předběžného návrhu. Vzhledem ke značné vytíženosti Iljušinovi konstrukční kanceláře vývojem taktických transportních letounů typu Il-112V (LVTS) a Il-276 (SVTS), které mají ve výzbroji VVS nahradit letouny typu An-12 (Cub), An-26 (Curl A) a An-72 (Coaler C), a obnovou sériové výroby středně těžkého strategického transportního letounu typu Il-76 (Candid), ale prototyp letounu typu Il-106 (PAK-VTA) nakonec zřejmě nebude dokončen dříve než ve druhé polovině 20. let. Požadavek na předání prototypu tohoto stroje ke zkouškám přitom zní na léta 2025 až 2026. Na výrobě letounu typu Il-106 (PAK-VTA) se bude podílet závod Aviastar-SP z Uljanovska a závod VASO z Voroněže.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  -

Uživatelé:  žádní

 

 

poslední úpravy provedeny dne: 2.1.2019