Iljušin Il-80 Zveno-S (‘Maxdome’)

Typ:  speciální modifikace velkokapacitního dopravního letounu typu Il-86 (Camber A) zastávající roli vzdušného velitelského stanoviště a komunikačního centra strategických vojsk

Určení:  řízení činnosti sovětských/ruských jaderných sil (pozemních i námořních) v případě národního ohrožení nebo destrukce pozemních velitelských stanovišť

Odlišnosti* od letounu Il-86 (Camber A):

- zcela nový interiér přetlakové kabiny v oblasti za pilotním prostorem (zde se nyní nachází pracoviště operátorů)

- absence všech postranních okének bývalé kabiny cestujících (z důvodu ochrany posádky před radioaktivním zářením), dvou prostředních párů postranních nouzových výstupů (ponechán pouze přední a zadní pár) a dvou zadních vstupů s integrálními výsuvnými schodišti (ponechán pouze ten přední)

- modifikovaný klimatizační systém zavedením filtrů

- zvětšená zásoba paliva vestavbou dalších nádrží do útrob trupu

- instalace komunikačního zařízení z dílny NPP Polet automatického systému pro řízení jaderných vojsk typu iz.65S Zveno-S

- instalace komunikačního systému s velmi nízkými pracovními frekvencemi typu Fregat, který zajišťuje spojení s ponořenými ponorkovými plavidly. Tento systém využívá 5 km dlouhou výsuvnou vlečnou drátovou anténu (se stabilizačním kuželem na konci). Její vývod se přitom nachází po levoboku spodní části zadní partie trupu, v oblasti před náběžnou hranou VOP.

- instalace teleskopického trubicovitého nástavce pro doplňování paliva za letu na levoboku přídě trupu. S palivovými nádržemi je tento nástavec propojen vnějším potrubím, které se táhne po levém boku trupu až ke křídlu. Jeho instalací byly opatřeny pouze některé exempláře tohoto modelu.

- instalace rozměrného dielektrického krytu s člunovitým tvarem antény satelitního komunikačního systému na hřbetu trupu, v oblasti mezi pilotní kabinou a náběžnou hranou křídla

- instalace jedné drobné břitové antény na hřbetu trupu, přímo před člunovitým krytem antény satelitního komunikačního systému

- instalace tří drobných tandemově uspořádaných břitových antén na hřbetu trupu, v oblasti přímo za člunovitým krytem antény satelitního komunikačního systému

- instalace tří rozměrných zkosených ploutvových antén na hřbetu střední části trupu, na úrovni odtokové hrany křídla (zatímco dvě z nich jsou umístěny vedle sebe, ta třetí se nachází přímo za nimi)

- instalace dvou vedle sebe umístěných podlouhlých hřebenovitých krytů antén před kořenem náběžné hrany SOP

- instalace dvou vedle sebe umístěných podlouhlých hřebenovitých krytů antén na břichu zadní části trupu (zmíněné kryty se táhnou od šachty hlavního podvozku téměř až k zadním přístupovým dveřím)

- instalace dvou mohutných válcovitých kontejnerů (s délkou 9,5 m, průměrem 1,3 m, drobnými kapsovitými lapači vzduchu na obou bocích, nedaleko zaoblené „špice“, rozměrným kapsovitým lapačem na pravoboku, přibližně v polovině délky, a mohutným výfukem na pravoboku zaoblené zádě) na nízkých pylonech, které se nacházejí pod náběžnou hranou střední partie křídla, přímo mezi trupem a vnitřním párem pohonných jednotek. Každý z nich ukrývá jeden turboagregát typu Al-24UBE, který není ničím jiným, než modifikací turbovrtulového motoru typu Al-24 regionálního dopravního letounu typu An-24 (Coke). Turboagregáty typu Al-24UBE zajišťují pohon generátorů, které zásobují elektrickou energií speciální palubní systémy (napájení standardních palubních systémů nadále obstarává standardní APU typu VSU-10).

Historie:  Vzdušné velitelské stanoviště strategických sil typu Il-80 (Maxdome) mělo zajišťovat řízení činnosti sovětských jaderných sil (pozemních i námořních) v případě národního ohrožení nebo destrukce pozemních velitelských stanovišť a po konstrukční stránce nebylo ničím jiným, než modifikací čtyřmotorového proudového velkokapacitního dopravního letounu typu Il-86 (Camber A). První exemplář tohoto sovětského protějšku amerického Boeingu E-4, který vycházel ze čtyřmotorového proudového dopravního letounu typu Boeing 747-200B, vznikl konverzí letounu Il-86 (CCCP-86146) a do oblak se poprvé vydal dne 29. května 1985. Tehdy ale ještě postrádal instalaci speciálního vybavení. První let kompletně vybaveného letounu typu Il-80 (Maxdome) se konal až dne 5. března 1987. V průběhu druhé poloviny 80. let byly na speciál typu Il-80 (Maxdome) přestavěny ještě tři sériové Il-86 (CCCP-86147 až CCCP-86149). Na programu státních zkoušek, které se rozeběhly na konci 80. let, se podílely všechny čtyři exempláře tohoto speciálu. V létě roku 1990 se první exemplář speciálu typu Il-80 (CCCP-86146) zapojil do vojenského cvičení strategických raketových vojsk. V rámci zmíněného cvičení byl z jeho paluby vydán rozkaz k odpalu mezikontinentální balistické střely (IBCM). Toto bylo přitom v SSSR vůbec poprvé, kdy byl rozkaz o odpalu IBCM vydán z paluby letícího letadla. Do celého programu Il-80 (Maxdome) ale neblaze zasáhl rozpad SSSR, k němuž došlo v roce 1991, spolu s následnou těžkou ekonomickou krizí Ruska. Z tohoto důvodu se státní zkoušky tohoto speciálu nakonec zatáhly na téměř 10 let. Teprve až poté byl zahájen zkušební provoz. Až do roku 2005 nicméně všechny čtyři exempláře speciálu typu Il-80 (Maxdome) vesměs postávaly na odstavné ploše. Letouny typu Il-80 (Maxdome) měly operovat v součinnosti s letouny typu Il-82 (Mongrel), které zastávaly roli vzdušných retranslačních stanic. Letoun typu Il-82 (Mongrel) zase nebyl ničím jiným, než modifikací středně těžkého čtyřmotorového proudového transportního letounu typu Il-76MD (Candid A), a měl zajišťovat retranslaci rádiového a satelitního spojení mezi letouny typu Il-80 (Maxdome) a bojovými útvary strategických raketových vojsk a ponorkovými nosiči balistických řízených střel. Zpočátku byly všechny čtyři exempláře speciálu typu Il-80 (Maxdome), spolu s dvojicí speciálů typu Il-82 (Mongrel), součástí letadlového parku samostatné velící a retranslační letky 8. ADON (Letecká divize zvláštního určení). V roce 1997 ale přešly pod 3. letku 929. GLIC (Státní letové zkušební centrum) s domovskou základnou Čkalovsk. Všechny čtyři exempláře speciálu typu Il-80 (Maxdome) zpočátku nesly znaky a loga Aeroflotu a sovětskou civilní registraci CCCP-. Na počátku 90. let byly však sovětské vlajky, které se nacházely na bocích SOP těchto strojů, přemalovány vlajkami ruskými. Součastně došlo ke změně registrace z CCCP- na RA-. Na západě je existence speciálu typu Il-80 (Maxdome) známa již od roku 1992. Svůj oficiální veřejný debut si ale tento stroj odbyl až dne 9. května 2010, a to na vojenské přehlídce, která se konala v rámci oslav k 65. výročí konce druhé světové války. Po roce 2007 druhý a třetí Il-80 (Maxdome), RA-86147 (CCCP-86147) a RA-86148 (CCCP-86148), prošel konverzí, v rámci modernizačního programu Zveno-2S, na model Il-80M. V prosinci roku 2020 bylo z jednoho letounu typu Il-80 (Maxdome) zcizeno speciální vybavení v podobě radiových vysílačů a přijímačů a bloků šifrovacího a dešifrovacího zařízení pro utajenou komunikaci, když se právě nacházel na podnikovém letišti TANTK G.M. Berjeva, kde měl projít opravou a modernizací (na standard Il-80M). Přitom byly patrné stopy po násilném vniknutí. Veškeré zcizené vybavení bylo tehdy již zastaralé a bylo určeno k výměně. Plány velení Ruského VVS z roku 2012 počítaly s úplným vyřazením všech velitelských speciálů typu Il-80 (Maxdome) bez náhrady. V současnosti však s těmito stroji počítá nadále, a to až do příchodu speciálu typu Il-96VKP, který je vyvíjen od října roku 2015 v rámci OKR Zveno-3S.

Verze:

Il-80 Zveno-S – základní výše popsaná modifikace speciálu typu Il-80 (Maxdome).

Il-80M Zveno-2S – pokročilá modifikace speciálu typu Il-80 (Maxdome) s novým palubním vybavením. Na tento model byl v rámci modernizačního programu upraven druhý a třetí exemplář speciálu typu Il-80 (Maxdome). viz. samostatný text

Vyrobeno:  čtyři exempláře (všechny vznikly konverzí sériových Il-86)

Uživatelé:  Rusko a SSSR

Il-80

Posádka:    dva piloti, palubní mechanik a neznámý počet operátorů

Pohon:       čtyři dvouproudové motory typu Kuzněcov NK-86 s max. tahem po 13 000 kp

Radar:        povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu Groza, instalovaný uvnitř špice trupu

* platí pro první exemplář (CCCP-86146)

Poslední úpravy provedeny dne: 19.12.2020