Iljušin Il-76MD-90A ("476")

Typ:  pokročilá modifikace středně těžkého strategického transportního letounu typu Il-76MD (Candid B)

Určení:  doprava nákladu a vojáků do blízkosti fronty, přeprava a shoz výsadku, shoz nákladu na padácích a odsun raněných

Odlišnosti od letounu Il-76MD (Candid B):

- instalace křídla s modifikovanou vnitřní konstrukcí (zredukovaný počet podélníků ze tří na dva) a modifikovaným potahem (ten tvoří jednodílné panely táhnoucí se po celém rozpětí) – profil a půdorys naproti tomu zůstal bez změn (díky tomu křídlo tohoto modelu vykazuje výrazně nižší hmotností v porovnání s křídlem letounu Il-76MD)

- instalace zesíleného podvozku

- instalace silnějších (16 140 kp vs 12 500 kp), ekonomičtějších (o 15% nižší spotřeba), ekologičtějších a méně hlučných pohonných jednotek typu PS-90A-76 (na místo motorů typu D-30KP-2) uvnitř křídelních gondol nové konstrukce (s větším průměrem a obraceči tahu kaskádového a nikoliv mušlového typu na zádi), které jsou ke spodní ploše křídla připevněny za pomoci pylonů nové konstrukce (s lomenou náběžnou hranou na místo rovné); shodná konstrukce u modelu Il-76MF

- instalace silnější palubní pomocné energetické jednotky typu TA-12A na místo pomocné energetické jednotky typu TA-6A

- instalace digitálního navigačního komplexu typu Kupol-III-76M(A) na místo analogového navigačního komplexu typu Kupol-II

- instalace digitálního autopilota typu SAU-76, který vyhovuje požadavkům standardy ICAP Cat.II, na místo analogového autopilota typu SAU-1T-2B

- instalace systému satelitní navigace typu BPSN-2

- instalace nového přístrojového vybavení uvnitř pilotní kabiny – jeho součástí se stalo osm barevných multifunkčních displejů (MFD)

- absence ocasního obranného střeliště – v této souvislosti z kořene odtokové hrany svislé ocasní plochy zmizela bohatě prosklená hranatá kabina střelce

Historie:  Letoun typu Il-76MD-90A („476“) vznikl jako alternativa za letoun typu Il-76MF, který není ničím jiným, než modifikací středně těžkého čtyřmotorového proudového strategického transportního letounu typu Il-76MD (Candid B) s prodlouženým trupem v oblasti nákladové kabiny, novými pohonnými jednotkami a novým avionickým vybavením. Produkce tohoto modelu byla přitom svěřena, výnosem ze dne 20. prosince 2006, závodu Aviastar-SP z Uljanovska. Naproti tomu všechny předchozí verze letounu typu Il-76 (Candid), včetně modelu Il-76MF, byly vyráběny na lince závodu TAPC z uzbeckého Taškentu. Přestože letoun typu Il-76MD-90A sdílí aerodynamiku draku s letounem typu Il-76MD (Candid B), z něhož přímo vychází, bez jakýchkoliv změn, ve většině parametrů jej překová. Tak např. díky instalaci odlehčeného křídla (s identickým půdorysem a profilem) a zesíleného podvozku má vyšší max. vzletovou hmotnost (210 t vs 190 t), a tedy i nosnost (60 t vs 48 t). Záměna motorů typu D-30KP-2 silnějšími a méně žíznivými motory typu PS-90A-76 zase sebou přinesla vzrůst doletu (z 9 300 km na 9 700 km) a pokles délky rozjezdu při vzletu (1 600 m vs 1 750 km). Zatímco náklad o hmotnosti 40 t dokáže letoun typu Il-76MD-90A dopravit na vzdálenost 6 500 km (na místo 4 750 km), s 48-ti t zatížením je schopen urazit vzdálenost 5 300 km (na místo 3 800 km). Kromě toho jsou motory typu PS-90A-76 v porovnání s motory typu D-30KP-2 méně hlučné a v neposlední řadě též více šetrné k životnímu prostředí. Změn proti typu Il-76MD (Candid B) samozřejmě doznalo též avionické vybavení. Zatímco k podpisu objednávky na první prototyp letounu typu Il-76MD-90A (01-01), který byl vyhrazen pro statické zkoušky, došlo dne 15. března 2007, druhý a zároveň první letový prototyp tohoto stroje (01-02) byl objednán dne 30. září 2009. Práce na trupech obou dvou zmíněných letounů se rozeběhly, na lince závodu Aviastar-SP, v roce 2009. Rok nato zde byla zahájena též výroba potahových panelů křídla. Za účelem urychlení celého programu „476“ ale zhotovení některých konstrukčních celků prvního letového prototypu letounu typu Il-76MD-90A, ocasních ploch a vnějších částí křídla, dostal na starost závod TAPC z Taškentu. Zmíněné konstrukční celky přitom do Uljanovska dorazily v dubnu roku 2011. Mezitím, v červenci roku 2010, se rozeběhly též práce na prvních třech sériových strojích. Střední část trupu spolu s centroplánem a potahovými panely křídla neletového exempláře (01-01) byla institutu CAGI (Centrální Institut Aero- a Hydrodynamiky) předána, za účelem realizace statických zkoušek, dne 1. října 2011. Krátce nato, dne 15. prosince téhož roku, se podařilo završit též kompletaci draku letového prototypu (RA-78650 / 01-01). V následujících měsících tento stroj obdržel instalaci všech palubních systémů a avioniky. Slavnostní „roll-out“ si prototyp Il-76MD-90A (RA-78650) odbyl v červenci roku 2012 na podnikovém letišti závodu Aviastar-SP. První motor typu PS-90A-76 uljanovský závod Aviastar-SP převzal dne 13. září téhož roku. Přípravy na první let se rozeběhly týden nato. Do oblak se prototyp Il-76MD-90A (RA-78650) poprvé vydal dne 22. září 2012. Na podruhé se tento stroj od vzletové dráhy odlepil 28. dne toho samého měsíce. Krátce nato, dne 4. října téhož roku, byl prototyp Il-76MD-90A (RA-78650) představen vládní delegaci v čele s prezidentem Ruska V.V. Putinem. Mezitím, v listopadu roku 2011, byla podepsána objednávka na tři letouny ověřovací série. Tomu dne 4. října 2012 následovala závazná objednávka na 39 sériových strojů za 140 miliard rublů. Termín předání zmíněných letounů byl přitom stanoven na léta 2014 až 2020. Na konci prosince roku 2012 prototyp Il-76MD-90A (RA-78650) obdržel, v prostorách uljanovského podniku Spekrt-Avia, šedý kamuflážní nátěr. Svůj první let v novém „kabátě“, který byl zároveň čtvrtým letem v rámci celého programu „476“, přitom vykonal dne 28. prosince téhož roku. Poté, dne 30. ledna 2013, byl přelétnut na leteckou základnu Žukovskyj, domovskou základnu zkušebního institutu LII. Zde nejprve prošel závodními zkouškami. V rámci závodních zkoušek přitom prototyp Il-76MD-90A (RA-78650) vykonal, mezi 18. březnem a 21. květnem roku 2013, celkem 19 letů. Poté byl předán ke zkouškám státním. V průběhu první etapy státních zkoušek, která se rozeběhla dnem 10. července téhož roku, si prototyp Il-76MD-90A (RA-78650) na své konto připsal dalších 38 letů. Následně, dne 4. prosince 2013, byl navrácen zpět výrobci za účelem odstranění zjištěných nedostatků. Za chodu závodních a první etapy zkoušek státních byla přitom prověřena činnost navigačního komplexu typu Kupol-III-76M(A) a jeho subsystémů, palivového systému, automatického letového systému a spojovacího vybavení. Kromě toho byl proveden vzlet s max. vzletovou hmotností (210 t) a přistání s max. přistávací hmotností (170 t), stejně jako přerušené přiblížení na přistání při simulovaném výpadku jedné a dvou pohonných jednotek. V rámci zmíněné etapy zkušebního programu byl ale prostudován též vliv letu max. rychlostí a manévrů s max. provozním násobkem na strukturní pevnost draku. První etapa státních zkoušek letounu Il-76MD-90A (RA-78650) byla završena podpisem závěrečné zprávy, která dala zelenou omezené sériové výrobě. V rámci druhé etapy státních zkoušek, která se rozeběhla dne 14. prosince 2016, bude za pomoci modifikovaného letounu Il-76MD-90A (RA-78650) prověřována činnost komunikačního a obranného systému a v neposlední řadě též provozní možnosti tohoto stroje při vysazování nákladu za letu. První Il-76MD-90A ověřovací série (78651 / 01-03) byl zároveň třetím dokončeným exemplářem tohoto typu letounu v celkovém pořadí. Brány závodu Aviastar-SP přitom tento stroj opustil dne 17. června 2014. Ještě předtím, než byl předán k pozemním zkouškám, ale obdržel nástřik standardního bílo-šedého zbarvení Ruského VVS. Ten mu byl přitom aplikován uljanovskou společností Spektr-Avia. Krátce nato, v polovině srpna téhož roku, se zúčastnil MATF-2014 (International Aviation Transport Forum 2014), které se konalo přímo v Uljanovsku. Do oblak se letoun Il-76MD-90A (78651) poprvé vydal dne 3. října 2014. Dne 21. listopadu toho samého roku byl pak formálně předán, na letišti podnikovém letišti závodu Aviastar-SP, TANTK G.M. Berjeva. Tato taganrogská konstrukční totiž dostala za úkol jej přestavět na prototyp DRLO (AWACS) speciálu typu A-100 Premier, prototyp perspektivního nástupce letounů řady A-50 (Mainstay). Z Uljanovska do Taganrogu se přitom tento stroj vydal dne 24. listopadu 2014. Mezitím, dne 31. října téhož roku, z linky závodu Aviastar-SP sjel druhý předsériový Il-76MD-90A (RA-78652 /01-04). Tento stroj se přitom do oblak poprvé vydal dne 30. prosince toho samého roku. Dne 29. dubna 2015 byl pak předán TANTK G.M. Berjeva, aby se mohl stát základem speciálu typu A-60SE. Třetí předsériový Il-76MD-90A (RA-78653 / 01-05) brány závodu Aviastar-SP opustil dne 16. května 2015 a do oblak se poprvé vydal dne 14. srpna toho samého roku. Tento konkrétní stroj se stal vůbec prvním letounem typu Il-76MD-90A Ruského VVS. VVS byl přitom formálně předán, na letišti v Uljanovsku, dne 2. prosince 2015. Provozovatelem letounu Il-76MD-90A (RA-78653) se stal 610. CBP i PLS (Centrum bojové přípravy) s domovskou základnou Ivanovo-Severnyj. Sem se přitom tento stroj vydal, z Uljanovska, dne 3. prosince toho samého roku. Dne 27. ledna 2016 se součástí letadlového parku 610. CBP i PLS stal též letoun Il-76MD-90A (RA-78654 / 01-08). Tento stroj se do oblak poprvé vydal dne 15. prosince 2015 a stal se prvním letounem ze zakázky na 39 strojů z roku 2012. Provoz zmíněných letounů ale provázejí technické problémy, které jsou důsledkem špatné výrobní kvality. Po dokončení druhé etapy státních zkoušek budou letouny Il-76MD-90A (RA-78653) a Il-76MD-90A (RA-78654) dopracovány do finální podoby. Se završením druhé etapy státních zkoušek se nyní počítá v roce 2021. Celý program Il-76MD-90A ale neprovázejí pouze potíže technického rázu. Výrobce totiž špatně spočítal cenu za kus, díky čemuž na každém dodaném letounu typu Il-76MD-90A tratil 1 miliardu rublů. Následně se proto rozeběhla jednání s Ministerstvem obrany Ruska ohledně navýšení průměrné ceny za kus. Na základě výsledků ekonomické analýzy byl nakonec požadavek na navýšení jednotkové ceny za letoun typu Il-76MD-90A přiznán za opodstatněný. Ministerstvo obrany nicméně není ochotno zvyšovat celkovou cenu kontraktu z roku 2012, která činí 140 miliard rublů. Z tohoto důvodu bude nakonec v rámci tohoto kontraktu dodáno jen 13 letounů. Poté vstoupí v platnost nový kontrakt. V rámci zmíněného kontraktu, který byl podepsán dne 25. srpna 2020 na výstavě Armija 2020, bude do roku 2028 Ruskému VVS dodáno dalších 14 letounů typu Il-76MD-90A. Mezitím, dne 7. listopadu (RF-78655 / 01-09) a 22. prosince (RF-78656 / 01-10) roku 2018, se do oblak poprvé vydaly další dva sériové stroje. První z nich (RF-78655) byl VVS předán dne 2. dubna 2019. Zmíněný stroj se přitom stal vůbec prvním exemplářem letounu typu Il-76MD-90A splňujícím všechny požadavky VVS a zároveň prvním exemplářem tohoto stroje dodaným řadovému pluku. Jeho provozovatelem se konkrétně stal 235. VTAP (vojenský transportní letecký pluk) 18. VTAD (vojenská transportní letecká divize) s domovskou základnou Uljanovsk-Vostočnyj. Letoun Il-76MD-90A (RF-78656) byl VVS předán dne 16. května 2019. Provozovatelem tohoto stroje se stal též 235. VTAP. Další sériový Il-76MD-90A (RF-78657 / 02-02) se do oblak poprvé vydal dne 13. června 2019. Dne 30. srpna toho samého roku byl tento stroj předán 235. VTAP. Dne 17. března 2020 se rozeběhly letové zkoušky dalšího sériového Il-76MD-90A (RF-78658 / 02-03). Mezitím, na konci března, byl dokončen další, sedmý, sériový stroj (RF-78659 / 02-04). Do oblak se ale tento letoun nakonec poprvé vydal až dne 26. srpna 2020. To dokládá nemilou skutečnost, že výrobu letounu typu Il-76MD-90A stále sužují problémy. Následující, sedmý, sériový exemplář tohoto stroje (RF-78660 / 02-05) byl zalétán dne 6. prosince 2020. VVS nakonec všechny letouny typu Il-76MD-90A s rokem výroby 2020 (RF-78658, RF-78659 a RF-78660) oficiálně převzalo až dne 29. ledna 2021. Provozovatelem těchto tří strojů stal rovněž 235. VTAP. Dne 10. června toho samého roku se rozeběhly letové zkoušky dalšího, osmého, sériového Il-76MD-90A (RF-78661 / 02-06). VVS, resp. 235. VTAP, byl tento stroj předán dne 8. září 2021. Letoun Il-76MD-90A (RF-78661) byl přitom jako první postaven na nové výrobní lince typu PLS-76, která závodu Aviastar-SP umožní postupně navýšit roční výrobní tempo až na 12 letounů. Zavedení výrobní linky typu PLS-76 totiž povede k snížení pracnosti montáže jednoho letounu typu Il-76MD-90A o 38 % proti předešlému výrobnímu procesu. Zmíněná výrobní linka má délku 500 m a šířku 100 m a sestává se z deseti provozů na sestavování jednotlivých sekcí trupu, křídla a ocasních ploch a stanic pro montáž motorů a palubních systémů. Součástí výrobní linky typu PLS-76 je přitom i laserový systém pro centrování agregátů, který zabezpečuje vysokou přesnost spojení jednotlivých částí draku. Montáž zmíněné výrobní linky byla v prostorách závodu Aviastar-SP zahájena na podzim roku 2016. Do trvalého provozu byla přitom linka typu PLS-76 uvedena v říjnu roku 2019. K zaběhnutí zmíněné výrobní linky byly vyhrazeny tři letouny. Kromě výše uvedeného letounu Il-76MD-90A (RF-78661) se jedná o letouny s výrobními čísly 02-07 a 02-08. První z nich, Il-76MD-90A (RF-78662 / 02-07), byl dokončen dne 29. září 2021 a zlétán dne 4. října toho samého roku. VVS, resp. 235. VTAP, byl přitom tento stroj předán v prosinci roku 2021. Ten druhý, Il-76MD-90A (RF-78663 / 02-08), brány závodu Aviastar-SP opustil v polovině ledna roku 2022 a do oblak se napoprvé vydal dne 16. března toho samého roku. VVS, resp. 235. VTAP, byl přitom letoun Il-76MD-90A (RF-78663) předán dne 22. dubna 2022. Na konci května toho samého roku byl dokončen další sériový exemplář tohoto letounu (RF-78664 / 02-09). Do oblak se přitom zmíněný stroj napoprvé vydal dne 7. června 2022 a VVS byl předán dne 12. října toho samého roku. Dne 26. srpna 2022 se rozeběhly letové zkoušky letounu Il-76MD-90A (RF-78665 / 02-10). Další sériový exemplář tohoto stroje (RF-78666 / 02-11) byl dokončen dne 20. října toho samého roku a zalétán dne 5. listopadu 2022. Tím závod Aviastar-SP splnil kontrakt na 13 sériových strojů z roku 2012. Předání letounu typu Il-76MD-90A (RF-78666) VVS bylo uskutečněno na konci listopadu roku 2022. 29. dne toho samého měsíce brány závodu Aviastar-SP opustil další sériový exemplář tohoto stroje (78667 / 03-02). Konkrétně se jednalo o první letoun typu Il-76MD-90A z kontraktu z roku 2020 na 14 těchto strojů. VVS byl zmíněný stroj předán na konci roku 2022. Dne 30. května 2023 VVS převzalo další letoun typu Il-76MD-90A (RF-78668 / 03-03?). Další letoun tohoto typu (RF-78669 / 03-04?) byl zalétán dne 10. června toho samého roku a VVS byl předán dne 11. srpna 2023. Tomu dne 18. října toho samého roku následovala dodávka dalšího letounu typu Il-76MD-90A (RF-78670 / 03-05?). Zmíněný stroj se přitom do oblak napoprvé vydal dne 28. srpna 2023. Další letoun tohoto typu (RF-78672?) byl zalétán dne 11. listopadu samého roku a Ruskému VVS předán dne 21. prosince 2023. Svůj křest ohněm si letouny typu Il-76MD-90A ze stavu 235. VTAP odbyly na počátku ledna roku 2022. Tehdy byly totiž nejméně tři tyto stroje použity k přepravě kontingentu 217. gardového padákového výsadkového pluku 98. gardové vzdušné-výsadkové divize v rámci ODKB (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti) do Kazachstánu, ve kterém právě tehdy vypukly rozsáhlé protivládní protesty. Druhým provozovatelem letounu typu Il-76MD-90A v celkovém pořadí se podle všeho stane Ministerstvo pro mimořádné situace Ruské federace (MČS). MČS si dne 17. listopadu 2015 objednalo celkem šest těchto strojů, ve verzi Il-76TD-90A. Termín jejich předání byl přitom stanoven na léta 2016 až 2022. Pořízení dvou letounů typu Il-76MD-90A ale zvažuje též FSB (Federální služba bezpečnosti Ruské federace), hlavní bezpečnostní služba Ruské federace.

Verze:

Il-76MD-90A – základní modifikace letounu typu Il-76MD-90A zastávající roli vojenského transportního stroje. Prototyp tohoto modelu se od vzletové dráhy poprvé odlepil dne 22. října 2012. Od června roku 2014 do dnešních dnů letoun typu Il-76MD-90A brány závodu Aviastar-SP opustil v počtu tří předsériových a 18-ti sériových exemplářů.

A-100 Premier – speciální modifikace letounu typu Il-76MD-90A z dílny TANK G.M. Berjeva zastávající roli vzdušného střediska řízení a včasné výstrahy (DRLO). Tento model vznikl jako nástupce letounu typu A-50 (Mainstay) a vyznačuje se instalací radarového systému DRLO blíže nespecifikovaného typu, který využívá anténu umístěnou uvnitř rozměrného čočkovitého krytu uchyceného za pomoci dvou pylonů ke hřbetu zadní části trupu, přímo před ocasními plochami. Prototyp letounu typu A-100 vznikl konverzí prvního sériového exempláře letounu typu Il-76MD-90A a do oblak se poprvé vydal dne 18. listopadu 2017. viz. samostatný text

Il-78M-90A Kuzneck-2 – speciální modifikace letounu typu Il-76MD-90A zastávající roli vzdušného tankeru. Tento model vznikl jako nástupce letounu typu Il-78M (Midas) a vyznačuje se instalací dodatečných palivových nádrží uvnitř nákladové kabiny a tří tankovacích jednotek, dvou pod vnějšími panely křídla a jedné po levoboku ocasní části trupu. Prototyp letounu typu Il-78M-90A se do oblak poprvé vydal dne 19. ledna 2018. viz. samostatný text

A-60SE – speciální modifikace letounu typu Il-76MD-90A z dílny TANK G.M. Berjeva zastávající roli nosiče laserové zbraně. Na tento model bude přestavěn druhý sériový Il-76MD-90A. Berjevova TANTK přitom tento stroj převzala dne 29. dubna 2015.

A-90 – speciální modifikace letounu typu Il-76MD-90A z dílny TANK G.M. Berjeva určená pro vedení radioelektronického boje (REB). Tento model se má stát nástupcem REB verzí transportního letounu typu An-12 (Cub). Jeho srdcem se má stát REB stanice vzešlá z OKR Diskomfort. viz. samostatný text

Il-76TD-90A – civilní nákladní modifikace vojenského transportního letounu typu Il-76MD-90A. Tento model zatím ještě nebyl postaven v jediném exempláři.

Il-76MD-90A(E) – exportní modifikace letounu typu Il-76MD-90A. Tento model zatím ještě nebyl postaven v jediném exempláři.

Vyrobeno:  1 letový prototyp, 1 neletový exemplář pro statické zkoušky, 3 předsériové stroje a 18 sériových strojů

Uživatelé:  Rusko (VVS)

Posádka:    šest osob

Pohon:       čtyři dvouproudové motory typu Aviadvigatěl PS-90A-76 s max. tahem po 16 140 kp

Radar:        povětrnostní radiolokátor, instalovaný uvnitř špice přední části trupu, přímo před kabinou navigátora, a navigační radiolokátor, instalovaný uvnitř polokapkovitého krytu nacházejícího se na břichu přídě trupu, přímo pod kabinou navigátora

Kapacita:    náklad do celkové hmotnosti 60 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 24,50 x 3,45 x 3,40 m

Výzbroj:      žádná

* 6 500 km s 40 t nákladu, 5 300 km s 48 t nákladu nebo 4 000 km s 60 t nákladu

Poslední úpravy provedeny dne: 26.12.2023