Iljušin Il-62MU
Typ: konvertibilní modifikace dálkového velkokapacitního dopravního letounu typu Il-62M (Classic)
Určení: přeprava osob a nákladu na středně dlouhých a dálkových linkách
Odlišnosti od letounu Il-62M (Classic):
- zesílená podlaha v předním oddělení kabiny cestujících (přední oddělení kabiny cestujících tohoto modelu zastává roli nákladového prostoru)
- instalace zařízení pro nakládku a vykládku nákladu u předních vstupních dveří
Historie: Předposlední exemplář čtyřmotorového proudového dálkového velkokapacitního dopravního letounu typu Il-62M (Classic), který brány závodu KAPO (č.22) z Kazaně opustil v roce 1999, byl dokončen ve verzi pro smíšenou dopravu osob a nákladu. Zmíněná verze letounu typu Il-62M (Classic) vešla ve známost jako Il-62MU a byla uzpůsobena k přepravě nákladu v předním oddělení kabiny cestujících. Z tohoto důvodu bylo přední oddělení kabiny cestujících tohoto stroje opatřeno zesílenou podlahou. K nakládce a vykládce nákladu přitom sloužilo speciální zařízení instalované u předních vstupních dveří. Jelikož letoun typu Il-62MU postrádal instalaci rozměrných nákladových vrat, mohl sloužit pouze k přepravě drobného nákladu. Jediný exemplář letounu typu Il-62MU měl výrobní číslo 3357947 a registraci RA-86586 a v provozu se nacházel až do roku 2012. Mezitím stihl několikrát změnit provozovatele a registraci. Prvním provozovatelem tohoto stroje se stala společnost KAPO-Avia, letecká divize kazaňského závodu KAPO. Kromě ruské společnosti KAPO-Avia jediný exemplář letounu typu Il-62MU nějakou dobu provozovaly též kazašské společnosti BGB Air (jako RA-86586), Eastern Express (jako UN-86586) a Sayat Air (jako UN-86586 a UP-I6205) a íránská společnost Aria Air (jako UP-I6205). Společnosti BGB Air a Aria Air jej přitom měly pouze v pronájmu. Pro smíšenou přepravu cestujících a nákladu byly uzpůsobeny i některé další exempláře letounu typu Il-62M (Classic). V tomto případě ale nešlo o model Il-62MU. Zmíněné stroje totiž nebyly opatřeny zesílenou podlahou a speciálním zařízením pro manipulaci s nákladem.
Verze: -
Vyrobeno: jeden exemplář
Uživatelé: Írán (Aria Air), Kazachstán (BGB Air, Eastern Express a Sayat Air) a Rusko (KAPO-Avia)
Posádka: dva piloti, navigátor, radista a palubní mechanik
Pohon: čtyři dvouproudové motory typu Solovjov D-30KU s max. tahem po 11 000 kp
Radar: povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu Groza-62, instalovaný uvnitř špice trupu
Kapacita: ?
TTD: | |
Rozpětí křídla: | 43,20 m |
Délka: | 53,12 m |
Výška: | 12,35 m |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | ? |
Max. rychlost: | ? |
Praktický dostup: | ? |
Max. dolet: | ? |
Poslední úpravy provedeny dne: 13.12.2015