Typ:  speciální vládní salónní modifikace dálkového velkokapacitního dopravního letounu typu Il-62M (Classic)

Určení:  přeprava prezidenta a vysoce postavených vládních činitelů SSSR/Ruska s doprovodem na cestách do zahraničí

Odlišnosti od letounu Il-62M (Classic):

- instalace salonu typu TM-3SUR, uvnitř střední části trupu na místo kabiny cestujících. Salón typu TM-3SUR se sestává ze tří oddělení, a to prezidentského apartmá, které ukrývá pohovku (tu lze upravit na lůžko), několik křesel a stolků a toaletu, konferenční místnosti s křesly a pohovkami rozmístěnými do půlkruhu, stolky a televizorem a standardního osobního oddělení. To je vyhrazeno pro doprovodný personál. Zatímco podlahy prezidentského apartmá a konferenční místnosti jsou pokryty vzorovanými koberci, stěny těchto dvou oddělení jsou obloženy dřevem a vzorovanými tapetami.

- instalace krátkovlnného komunikačního a šifrovacího/dešifrovacího zařízení typu Surgut-T, které dokáže zajistit spojení s jakýmkoliv místem na světě

- modifikované navigační vybavení

- instalace podlouhlého plochého krytu antén na hřbetu trupu (zmíněný kryt začíná na úrovni kořenů náběžné hrany křídla a táhne se až ke kořeni náběžné hrany SOP)

- instalace zkosené břitové antény na vrcholu SOP

Historie:  Dne 20. srpna 1976 byla OKB S.V. Iljušina pověřena vývojem speciální salónní modifikace dálkového velkokapacitního dopravního letounu typu Il-62M (Classic) sloužící k dopravě nejvyšších sovětských vládních činitelů, zejména pak prezidenta, na zahraničí návštěvy. Požadovaná vládní salónní verze tohoto největšího dopravního letounu sovětské výroby té doby vešla ve známost jako Il-62M Salon TM-3SUR a byla opatřena salonem typu TM-3SUR, který se sestával z prezidentského apartmá, konferenční místnosti a standardního oddělení cestujících, a speciálním krátkovlnným komunikačním a šifrovacím/dešifrovacím zařízením typu Surgut-T. To dokázalo zajistit spojení s jakýmkoliv místem na světě. Iljušinův konstrukční tým se přitom do prací na projektu vládního speciálu typu Il-62M Salon TM-3SUR pustil ještě před vypsáním zmíněného oficiálního zadání. Práce projektu tohoto stroje se proto podařilo prakticky završit ještě před koncem roku 1976. Provozovatelem salónních speciálů typu Il-62M Salon TM-3SUR se stal 235. IAD (samostatný vzdušný oddíl) s domovskou základnou Moskva-Vnukovo, který byl dne 3. prosince 1993, tedy krátce po rozpadu SSSR, přetransformován ve společnost Rossija State Transport Company. Salónní speciály typu Il-62M Salon TM-3SUR aktivně využíval poslední sovětský prezident M.S. Gorbačov a první ruský prezident B.N. Jelcin. Na počátku roku 1997 poslání letounu typu Il-62M Salon TM-3SUR v roli prezidentského speciálu převzal salónní speciál typu Il-96-300PU, který vycházel z většího a výkonnějšího dálkového velkokapacitního dopravního letounu typu Il-96-300. Pro speciály typu Il-62M Salon TM-3SUR ale příchod tohoto stroje neznamenal úplný konec. Pro typ Il-62M Salon TM-3SUR se totiž našlo nové využití, a to v roli záložního prezidentského speciálu. Ten doprovázel speciál typu Il-96-300PU s několikaminutovým odstupem, aby jej mohl v případě potřeby kdykoliv zastoupit. Kromě toho byly letouny typu Il-62M Salon TM-3SUR nadále používány k přepravě ostatních vysoce postavených vládních činitelů Ruské federace.

Verze:  -

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Rusko a SSSR

Posádka:    dva piloti, navigátor, radista a palubní mechanik

Pohon:       čtyři dvouproudové motory typu Solovjov D-30KU s max. tahem po 11 000 kp

Radar:        povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu Groza-62, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:   ?

Poslední úpravy provedeny dne: 13.12.2015