Iljušin Il-62M-200 (Il-62MA)

Typ:  modifikace dálkového velkokapacitního dopravního letounu typu Il-62M (Classic) se zvýšenou přepravní kapacitou

Určení:  doprava osob na středně dlouhých a dálkových linkách

Odlišnosti od letounu Il-62M (Classic):

- instalace většího počtu sedadel uvnitř kabiny cestujících (161 až 198 vs 138 až 168) – to si vyžádalo zrušit šatnu a překomponovat úsek pro obslužný personál nacházející se v zadní části trupu

- aplikace modernějších materiálů v konstrukci interiéru kabiny cestujících

Historie:  V souvislosti s razantním vzrůstem množství přepravených osob na hlavních vnitrostátních linkách byla OKB S.V. Iljušina dne 8. září 1969 pověřena vývojem modifikace čtyřmotorového proudového dálkového velkokapacitního dopravního letounu typu Il-62M (Classic) se zvýšenou přepravní kapacitou. Konstrukční tým Iljušinovi OKB přitom pro požadovaný model, který vešel ve známost jako Il-62M-200 či Il-62MA, navrhl hned tři uspořádání interiéru kabiny cestujících, a to celoekonomické se sedadly pro 198 osob, turistické se sedadly pro 186 osob a smíšené se sedadly pro 161 osob. Toho přitom docílil zrušením šatny a překomponováním úseku pro obslužný personál, který se nacházel v zadní části trupu. V konstrukci interiéru kabiny letounu typu Il-62M-200 ale našly též uplatnění modernější konstrukční materiály. Prototyp tohoto modelu byl opatřen celoekonomickým interiérem se sedadly pro 198 osob. Jeho základem se stal prototyp výchozího modelu Il-62M (Classic) (CCCP-86673), který vznikl konverzí 13. sériového exempláře modelu Il-62 (Classic). Svůj veřejný debut si prototyp Il-62M-200 (CCCP-86673) odbyl v červnu roku 1971 na 26. Pařížské Air Show. Protože tento model nesplňoval požadavky ICAO, sériové výroby se nedočkal. Díky malému počtu nouzových výstupů totiž nebylo jeho kabinu při plném obsazení možné evakuovat ve stanoveném čase. Zkušenosti získané při vývoji modelu Il-62M-200 konstrukční tým Iljušinovi OKB následně zužitkoval při návrhu nových interiérů kabiny cestujících pro výchozí model Il-62M (Classic) se sedadly pro 158 a 186 osob.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí prototypu letounu typu Il-62M)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    dva piloti, navigátor, radista a palubní mechanik

Pohon:       čtyři dvouproudové motory typu Solovjov D-30KU s max. tahem po 11 000 kp

Radar:        povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu Groza-62, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:   161 (ve smíšeném provedení), 186 (v turistickém provedení) nebo 198 (v celoekonomickém provedení) osob

Poslední úpravy provedeny dne: 13.12.2015