Iljušin Il-28RT/RTR   

Typ:  speciální modifikace letounu typu Il-28 (Beagle) určená pro vedení radiotechnického průzkumu (SIGINT) a radioelektronického boje (REB)

Určení:  zjišťování polohy a rušení činnosti pozemních radiolokačních stanic PVO protivníka

Odlišnosti od letounu Il-28 (Beagle):

- instalace stanice pro radiotechnický průzkum typu SRS-3, aktivního rušiče typu SRS-2 a výmetnice klamných RL cílů typu ASO-28 (ASO-2B) nebo aktivního rušiče typu Natrij

Historie:  Rozhodnutí o využití podzvukových dvoumotorových frontových bombardovacích letounů typu Il-28 (Beagle) k radiotechnickému průzkumu padlo někdy okolo roku 1960. Pro tyto účely bylo přitom po roce 1960 upraveno, Leteckými opravnami Kbely (LOK), nejméně 14 letounů typu Il-28R (Beagle) ze stavu ČSLA. K tomu s největší pravděpodobností posoužily originální sovětské dokumenty. SIGINT a REB speciály na bázi letounu typu Il-28 (Beagle) vešly ve známost jako Il-28RT či Il-28RTR. Prvních 13 těchto speciálů přitom vzniklo před 14. říjnem 1961. Zatímco pět z nich obdrželo SIGINT stanici typu SRS-3, zbylých osm těchto strojů bylo vybaveno aktivním rušičem typu SRS-2 a výmetnicí klamných RL cílů typu ASO-28 (ASO-2B). Instalace stanice typu SRS-3 se přitom nacházela uvnitř doutníkovitých kontejnerů, které byly uchyceny ke koncům křídla. Zmíněné kontejnery se podobaly koncových křídelním palivovým nádržím letounu typu Il-28R (Beagle). Jejich zaoblené konce ale byly zhotoveny z dielektrického materiálu. Zde se nacházela instalace štěrbinových antén s detekčními diodami (sedm v každém kontejneru vpředu a tři v každém kontejneru vzadu) s 360° pokrytím. Zmíněné přijímací antény přitom dokázaly zachytit signál s vlnovou délkou 2,9 až 30,16 cm. Zachycený signál byl přenášen na registrační pult, který se nacházel v kabině navigátora, a na registrační přijímač s filmem a hodinkami. Poloha odhaleného radiolokátoru se odvozovala od směru letu a času záznamu. Zatímco přijímač REB stanice typu SRS-2 byl umístěn v kabině navigátora, na pozici hledí radiolokátoru, instalace vysílače tohoto zařízení byla umístěna pod břišním polokapovitým dielektrickým krytem antény radiolokátoru. Pro které z těchto strojů se používalo označení Il-28RT a pro které Il-28RTR, není bohužel známo. V dobových dokumentech se však označení Il-28RTR vůbec nevyskytuje, vždy jen Il-28 nebo Il-28RT. Letouny známé jako Il-28RT byly však údajně vybaveny též fotoaparáty. Na břichu trupu některých letounů typu Il-28RT/RTR, v oblasti dvířek trupové pumovnice, se navíc nacházel rozměrný polokapkovitý dielektrický kyt nepodobný krytu radaru antény aktivního rušiče typu Natrij. Každopádně vybavení jednotlivých exemplářů speciálu Il-28RT/RTR se lišilo. Všechny speciály typu Il-28RT/RTR zpočátku provozoval 25. bolp (bombardovací letecký pluk) z Přerova. Dne 1. července 1965 byly však tyto stroje předány 10. prtlo (protiradiotechnický letecký oddíl), který rovněž bázoval v Přerově. Zmíněný útvar byl zrušen dne 1. října 1969. Tehdy se u něho nacházelo 14 speciálů Il-28RT/RTR. Poté byly všechny tyto stroje přelétnuty do Pardubic, kde byly předány 47. pzlp (průzkumný letecký pluk). Většina speciálů typu Il-28RT/RTR dolétala v roce 1970. Poslední z nich byl vyřazen dne 31. srpna 1973.

Verze:  -

Vyrobeno:  nejméně 14 exemplářů (všechny vznikly konverzí sériových Il-28)

Uživatelé:  pouze ČSSR

 

 

 

Posádka:    pilot, navigátor a střelec/radista

Pohon:        dva proudové motory typu Klimov VK-1A  s max. tahem po 2 700 kp

Radar:        impulsní dopplerovský radiolokátor s kruhovým výhledem typu PSBN-M (Mushroom)*, instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu trupu, přímo za šachtou příďového podvozku. Tento typ radiolokátoru slouží k navigaci a vyhledávání rozměrných pozemních cílů. Rozlehlý průmyslový objekt je přitom schopen identifikovat na vzdálenost 100 km, velké hladinové plavidlo na vzdálenost 40 až 50 km, železniční most na vzdálenost 30 až 50 km, velký tok na vzdálenost 30 až 40 km.

Vybavení:   stanice pro radiotechnický průzkum typu SRS-3 (tohoto zařízení je instalováno uvnitř doutníkovitých kontejnerů uchycených ke koncům křídla), aktivní rušič typu SRS-2 (toto zařízení vyžívá anténu umístěnou pod břišním polokapkovitým krytem radiolokátoru, který se nachází za šachtou příďového podvozku) a výmetnice klamných RL cílů typu ASO-28 (ASO-2B) nebo aktivní rušič typu Natrij (anténa tohoto zařízení je umístěna pod polokapkovitým dielektrickým krytem nacházejícím se na břichu trupu, v prostoru dvířek trupové pumovnice)

Výzbroj:     dva 23 mm kanóny typu NR-23 se zásobou 100 nábojů na hlaveň, vestavěné do boků přední části trupu, dva pohyblivé kanóny toho samého typu s odměrem ±70°, elevací +60°, depresí -40° a zásobou 225 nábojů na hlaveň, instalované v ocasním střelišti typu Il-K6

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: ?
Délka:   17,65 m
Výška: 6,00 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: ?
Praktický dostup:   ?
Max. dolet: ?

 

 

*  letouny se stanicí typu SPS-2 instalaci radiolokátoru postrádaly

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 10.1.2016