Iljušin Il-28RBN (‘Beagle’)

Typ:  modifikace vlečného letounu typu „Il-28BM“ (Beagle) uzpůsobená pro vypouštění klouzavých vzdušných terčů

Určení:  vlekání vlečných a vypouštění klouzavých vzdušných terčů v rámci výcviku obsluh protiletadlových dělostřeleckých systémů

Odlišnosti od letounu „Il-28BM“ (Beagle):

- instalace jednoho páru závěsníků, na které lze umístit dvojici klouzavých vzdušných terčů typu PM-6, pod vnějšími částmi křídla

Historie:  Část nadbytečných frontových průzkumných letounů typu Il-28R (Beagle) byla na přelomu 50. a 60. let uzpůsobena nejen k vlekání vlečných terčů, ale též k vypouštění klouzavých terčů řady PM-6. Takto modifikované letouny typu Il-28R (Beagle) vešly ve známost jako Il-28RBN (Beagle) a od letounů neoficiálně nazývaných jako Il-28BM, které byly uzpůsobeny pouze k vlekání jednoho vlečného terče, se odlišovaly instalací jednoho páru závěsníků pod vnějšími částmi křídla. Letouny typu Il-28RBN (Beagle) tedy mohly zároveň nést hned tři vzdušné terče, a to dva klouzavé terče typu PM-6 a jeden vlečný terč. Klouzavý terč typu PM-6 se svým vzezřením nápadně podobal klouzavé letecké pumě. Šlo tedy o těleso se zavalitým doutníkovitým tělem (s délkou 3,74 m a průměrem 625 mm) se čtveřicí lichoběžníkových stabilizátorů uspořádaných do tvaru písmene „X“ (s rozpětím 1,14 m) na zádi. Vzdušný terč typu PM-6 měl hmotnost 141 kg a byl opatřen generátorem kouře, který jej zviditelňoval na obloze při klouzavém sestupu. Jeho shoz byl prováděn z výšek 2 300 až 8 000 m při rychlostech 450 až 590 km/h. Z křídelních závěsníků letounu typu Il-28RBN (Beagle) bylo přitom vzdušné terče typu PM-6 možné shazovat postupně nebo najednou. K zaměření cílové oblasti při shozu sloužil optický bombardovací zaměřovač nebo radiolokátor. K zemi vzdušný terč typu PM-6 sestupoval pod úhlem 30°, 35° nebo 40°. Přistával na padáku na výsuvném odpruženém tříbodovém podvozku záďového typu. Speciál typu Il-28RBN (Beagle) vzešel ze zadání ze dne 28. března 1956. Prototyp tohoto modelu (rudá 01) vznikl konverzí sériového Il-28R (Beagle) a zkouškami úspěšně prošel na jaře roku 1958 u Transkavkazského vojenského okruhu. Provozovatelem operačních Il-28RBN (Beagle) se stala 35. OBAE (samostatná eskadra vlečných letounů).

Verze:  -

Vyrobeno:  ? (všechny exempláře tohoto modelu vznikly konverzí sériových Il-28R)

Uživatelé:  SSSR

Posádka:    pilot, navigátor a radista

Pohon:       dva proudové motory typu Klimov VK-1A s max. tahem po 2 700 kp

Radar:        impulsní dopplerovský radiolokátor s kruhovým výhledem typu PSBN-M (Mushroom), instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu trupu, přímo za šachtou příďového podvozku. Tento typ radiolokátoru slouží k navigaci a vyhledávání rozměrných pozemních cílů. Rozlehlý průmyslový objekt je přitom schopen identifikovat na vzdálenost 100 km, velké hladinové plavidlo na vzdálenost 40 až 50 km, železniční most na vzdálenost 30 až 50 km, velký tok na vzdálenost 30 až 40 km.

Výzbroj:     žádná

¹ se dvěma klouzavými terči typu PM-6, resp. 612 km/h se dvěma klouzavými terči typu PM-6 a jedním vlečným terčem typu PM-3Ž

² se dvěma klouzavými terči typu PM-6, resp. 10 000 m se dvěma klouzavými terči typu PM-6 a jedním vlečným terčem typu PM-3Ž

³ se dvěma klouzavými terči typu PM-6, resp. 1 261 km se dvěma klouzavými terči typu PM-6 a jedním vlečným terčem typu PM-3Ž

Poslední úpravy provedeny dne: 10.1.2016