Mjasiščev (Iljušin) Il-22M (Il-22M11) Zebra (‘Coot B’)
Typ: pokročilá modifikace vzdušného velitelského stanoviště a komunikačního centra typu Il-22 Bison (Coot B)
Určení: řízení činnosti pozemních jednotek, analyzování a vyhodnocování zachyceného signálu nepřátelských komunikačních systémů, retranslace rádiového spojení, vedení radioelektronického boje (REB) a přeprava vyššího velení
Odlišnosti od letounu Il-22 Bison (Coot B):
- instalace výrazně kratšího člunovitého krytu antén v ose břicha trupu (ten u tohoto modelu začíná až za úrovní prvního páru postranních okének a končí na úrovni náběžné hrany křídla, zatímco u modelu Il-22 se táhne od šachty příďového podvozku až pod záď trupu)
- instalace tří nestejně velkých břitových antén na břichu přední části trupu, vpravo od člunovitého krytu (na místo dvou)
- instalace čtyř tandemově uspořádaných břitových antén (ta první a třetí má tvar obráceného písmene „L“) na břichu zadní části trupu (u modelu Il-22 se zde nacházejí pouze tři antény, z nichž dvě jsou umístěny vedle sebe)
- instalace pěti nestejně velkých tandemově uspořádaných břitových antén (ta poslední má tvar obráceného písmene „L“) v ose hřbetu trupu, mezi pilotní kabinou a rozměrnou hřbetní ploutvovou anténou (u modelu Il-22 se zde nacházejí pouze tři antény)
- absence kulatých okének na pravoboku předního oddílu kabiny
- absence deflektoru nacházejícího se před zadními přístupovými dveřmi (ty se totiž ukázaly být zcela nevhodnými pro nouzové opouštění paluby za letu)
- odlišné uspořádání kulatých okének na levoboku zadní části trupu (po vzoru dopravního Il-18D)
Historie: Vývoj nástupce vzdušného velitelského stanoviště typu Il-22 Bison (Coot B), které není ničím jiným, než modifikací čtyřmotorového turbovrtulového dopravního letounu typu Il-18D (Coot), byl zahájen v roce 1977. Zmíněný speciál vešel ve známost jako Il-22M Zebra či Il-22M11 Zebra a z konstrukčního hlediska nebyl ničím jiným, než modifikací letounu typu Il-22 Bison (Coot B) s instalací zcela nového komunikačního vybavení. Produkcí speciálu typu Il-22M Zebra (Coot B) se zabýval, stejně jako v případě typu Il-22 Bison (Coot B), moskevský závod č.30. Vzhledem ke značné vytíženosti tohoto podniku s masovou produkcí frontových stíhačů 3. generace řady MiG-23 (Flogger) a zaváděním frontového stíhače 4. generace typu MiG-29 (Fulcrum), se ale produkce speciálu Il-22M Zebra (Coot B) nakonec omezila na pouhých 25 exemplářů. Poslední z nich přitom z linky závodu č.30 sjel v roce 1983. Vzhledem k tomu, že armádní potřeby takto malý počet speciálů Il-22M Zebra (Coot B) rozhodně nemohl uspokojit, následně byly tento model upraveny některé Il-22 Bison (Coot B) a nejméně šest dopravních Il-18D (Coot) s malým náletem. Ty byly přitom speciálně za tímto účelem odebrány Aeroflotu. Rozpadem SSSR, k němuž došlo v roce 1991, se čtveřice Il-22M Zebra (Coot B) náhle ocitla na území nově vzniklých samostatných států, a to Běloruska, Moldávie, Kazachstánu a Ukrajiny. Protože zmíněné státy neměly, na rozdíl od Ruska, prostředky na jejich provoz, následně tyto stroje přestavěly na dopravní Il-18D (Coot) a poté je prodaly civilním dopravcům. Zatímco „běloruský“ Il-22M Zebra (Coot B) skončil, v roce 1998, u lotyšského dopravce Rigabased Concors Airlines, provozovatelem „moldavského“ Il-22M Zebra (Coot B) se stal tuzemský dopravce Vichi Airlines, který jej však občasně pronajímal rumunské společnosti Acvila Air, ukrajinský Il-22M Zebra (Coot B) létal v barvách albánského dopravce ALADA. Kazašský Il-22M Zebra (Coot B) byl zase v lednu roku 1995, krátce po konverzi, zcela zničen na zemi při srážce s transportním letounem typu An-12 (Cub). Naproti Ruské VVS letouny typu Il-22M Zebra (Coot B) provozuje, po boku nevelkého počtu modernějších vzdušných velitelských stanovišť typu Il-80 (Maxdome) a Il-82 (Mongrel) do dnešních dnů. Dne 24. června 2023 byl jeden letoun typu Il-22M Zebra (Coot B) sestřelen, spolu s jedním vrtulníkem typu Ka-52 (Hokum B), čtyřmi vrtulníky typu Mi-8 (Hip) a jedním vrtulníkem typu Mi-35M (Hind J), poblíž letiště Ivanovo při tažení Wagnerovy žoldnéřské skupiny J.V. Prigožina na Moskvu. Přitom zahynulo všech 10 členů jeho posádky. Zmíněná vzpoura započala dne 23. června jako vyvrcholení sporů S.V. Prigožina s velením ruské armády ohledně postupu „speciální vojenské operace“, jak je v Rusku oficiálně nazývána invaze na Ukrajinu, která započala dne 24. února 2022, a byla ukončena dne 24. června stažením jednotek Wagnerovy skupiny do Běloruska. K zastavení pochodu na Moskvu měl přitom Prigožina přesvědčit přímo běloruský prezident A. Lukašenko. Tehdy se přitom na inventáři VVS nacházelo nanejvýš 12 speciálů typu Il-22M Zebra (Coot B).
Verze: -
Vyrobeno: 25 sériových strojů (další exempláře tohoto speciálu vznikly konverzí několika sériových Il-22 a nejméně šesti sériových Il-18D)
Uživatelé: Rusko a SSSR
Posádka: dva piloti, navigátor, palubní mechanik, radista a dva až čtyři operátoři
Pohon: čtyři turbovrtulové motory typu Ivčenko Al-20M s max. výkonem po 4 250 hp
Radar: povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu RPSN-2 Emblema (Toadstool), instalovaný uvnitř špice trupu
TTD: | |
Rozpětí křídla: | 37,42 m |
Délka: | 35,90 m |
Výška: | ? |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | ? |
Max. rychlost: | ? |
Praktický dostup: | ? |
Max. dolet: | ? |
Poslední úpravy provedeny dne: 31.7.2023