Iljušin Il-12T (‘Coach’)

Typ:  taktická transportní modifikace lehkého dopravního letounu typu Il-12 (Coach)

Určení:  přeprava vojáků a nákladu, přeprava a shoz výsadku, odsun raněných a vlekání bezmotorových transportních/výsadkových kluzáků

Odlišnosti od letounu Il-12:

- modifikovaný interiér kabiny – zde se nyní nachází nákladový prostor s kovovou podlahou (na místo dřevěné), sklopnými lavicemi podél stěn (na místo sedadel cestujících) a nákladovým jeřábem

- instalace dvoukřídlých vertikálně dělených nákladových vrat s rozměry 2,4 x 1,6 m, které se rozevírají směrem ven, na levém boku trupu v oblasti za odtokovou hranou křídla na místo posledního, desátého, bočního hranatého okénka a nevelkého vstupu do zavazadlového prostoru (do zadního křídla těchto vrat jsou navíc včleněny druhé přístupové dveře s rozměry 1,4 x 0,9 m, které se otevírají dozadu dovnitř) – v případě instalace demontovatelné nájezdové rampy lze do kabiny tohoto modelu najet džípem

- instalace modifikovaných dveří na pravém boku trupu v oblasti za odtokovou hranou křídla s identickými rozměry (1,45 x 0,7 m) – ty se nyní otevírají dozadu dovnitř (na místo dopředu ven)

- instalace úchytu demontovatelné trubkové podpěry v ose břicha ocasní části trupu – ta zabraňuje spadnutí „na ocas“ v průběhu nakládání a vykládání nákladu

- instalace úchytu závěsného lana bezmotorového transportního/výsadkového kluzáku typu Cybin C-25 (Mist) v zakončení trupu (poté, co byly zmíněné kluzáky vyřazeny z výzbroje, byly tyto úchyty ze všech letounů typu Il-12T sejmuty)

Historie:  Vývojem vojenské transportní modifikace dvoumotorového pístového dopravního letounu typu Il-12 (Coach) byla OKB S.V. Iljušina pověřena již dne 11. března 1947. Takto specializovaná modifikace zmíněného nástupce dopravního letounu typu Li-2P (Cab) přitom vešla ve známost jako Il-12T a na inventáři VVS měla nahradit tehdejší flotilu transportních letounů typu Li-2T (Cab). Oba prototypy transportního speciálu Il-12T (30034 a 30064) vznikly konverzí sériových Il-12 (Coach), konkrétně čtvrtého exempláře z třetí a šesté výrobní série. Zatímco první z nich (30034) obdržel instalaci háku, za který bylo možné uvázat vlečné lano transportního/výsadkového kluzáku typu Cybin C-25 (Mist), na místo ogiválního koncového trupového krytu, ten druhý (30064) byl vyhrazen pro zkoušky způsobilosti tohoto letounu působit v roli výsadkového stroje. Za jeho pomoci byla rovněž zkoušena vnější nákladová pouzdra, která se umisťovala na závěsníky nacházející se pod centroplánem, a bombardovací výzbroj. S letounem typu Il-12T se totiž počítalo též jako s pomocným bombardérem. Státní zkoušky tohoto stroje byly realizovány na domovské základně zkušebního centra vojenského letectva GK NII VVS nacházející se v Čkalovském. Protože státní zkoušky transportního speciálu Il-12T, které byly zahájen dnem 30. července 1947, zakončilo kladné hodnocení, ještě v tom samém roce se tento model stal součástí výrobního programu moskevského závodu č.30 (MMZ) „Znamja Truda“ z Chodynky u Moskvy. Poslední sériový Il-12T přitom brány zmíněného podniku opustil v roce 1949. Přestože tento model vznikl na základě zadání VVS, jeho provozovatelem se stal též Aeroflot, který jej ale nasazoval pouze na domácí linky, spolu s Polárním letectvem.

Verze:  -

Vyrobeno:  dva prototypy (vznikly konverzí sériových Il-12) a neznámý počet sériových strojů

Uživatelé:  ČLR (CAAC a PLAAF), ČSSR (vojenské letectvo), Polsko (vojenské letectvo) a SSSR (VVS, Aeroflot a Polární Letectvo)

Posádka:    dva piloti, navigátor a radista

Pohon:       dva pístové motory typu Švecov AŠ-82FN s max. výkonem po 1 850 hp         

Kapacita:   náklad do celkové hmotnosti 3 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 12,7 m x 2,97 m x 1,94 m; do závěsu tohoto stroje lze umístit jeden transportní/výsadkový kluzák typu C-25 (Mist)

Výzbroj:     žádná

Poslední úpravy provedeny dne: 16.10.2012