Typ:  pokročilá modifikace lehkého regionálního dopravního letounu typu Il-114-100

Určení:  doprava osob na místních linkách

Odlišnosti od letounu Il-114-100:

- instalace 2 800 hp motorů typu TV7-117ST-01 domácí výroby (modifikace motoru typu TV7-117S s novým FADEC typu BARK-65) na místo 2 750 hp motorů typu PW127H kanadské značky Pratt & Whitney Canada

- instalace vrtulí typu AV-112-114 domácí značky Aerosila na místo vrtulí americké značky Hamilton

- instalace pomocné palubní energetické jednotky (APU) typu TA-14-114 domácí výroby na místo APU americké značky Allied Signal

- instalace letového-navigačního komplexu typu CPNK-114M2 (jeho součástí jsou výhradně systémy domácí výroby) na místo letového-navigačního komplexu typu CPNK-114M (jeho součástí jsou systémy americké značky Rockwell-Collins)

- nový interiér kabiny cestujících

Historie:  Práce na projektu perspektivního nástupce dvoumotorových turbovrtulových regionálních dopravních letounů řady An-24 (Coke) v podobě letounu typu Il-114 byly zahájeny na počátku 80. let. První ze tří prototypů tohoto stroje se do oblak napoprvé vydal dne 29. března 1990. Krátce nato, v roce 1991, se ale rozpadl SSSR a všechny postsovětské republiky, včetně Ruska, se ponořily do hluboké ekonomické krize. Aby toho nebylo málo, tak závod, který dostal na starost produkci tohoto stroje, v podobě závodu TAPO z Taškentu se po rozpadu SSSR náhle ocitl na území samostatného Uzbekistánu. Protože za nových politických a ekonomických podmínek nebyl o letoun typu Il-114 prakticky žádný zájem, brány závodu TAPO nakonec opustil, v letech 1992 až 2002, v počtu pouhých 15-ti sériových strojů. Tímto ale letounu typu Il-114 ještě zdaleka neodzvonilo. Na konci roku 2015 byla totiž schválena obnova výroby tohoto stroje na území Ruska, a to i přesto, že ze studií, které byly zpracovány v roce 2014, vyplynulo, že se obnova výroby tohoto stroje kuli malé poptávce nevyplatí. Jedním z důvodů toho rozhodnutí se staly neúnosné problémy s výrobou konkurenčního dvoumotorového turbovrtulového regionálního dopravního letounu typu An-140 ukrajinské značky Antonov na lince závodu Aviakor ze Samary v důsledku stále více váznoucích dodávek komponent od ukrajinských subdodavatelů. Toto byl přitom důsledek razantního ochlazení vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou, které sebou přineslo svržení proruské ukrajinské vlády spolu s ruskou anexí Krymu, k níž došlo na počátku roku 2014, a ruskou podporou proruských ukrajinských separatistů. V této souvislosti se vedení závodu Aviakor krátce nato, v létě roku 2015, rozhodlo výrobu letounu typu An-140 zastavit po spotřebování komponent, které se tehdy ještě nacházely na továrním skladě. Další důvod obnovy výroby letounu typu Il-114 měl ryze politický podtext. Zavedení tohoto stroje do výrobního programu některého z tuzemských závodů mělo totiž snížit závislost domácích ozbrojených sil a leteckých společností na dodávkách techniky ze zahraničí. Předtím, než došlo k definitivnímu schválení obnovy výroby tohoto stroje, byla zvažována též možnost vývoje dopravního derivátu dvoumotorového taktického transportního letounu typu Il-112V. Zmíněný stroj měl přitom přebírat křídlo, pohonné jednotky a avioniku od letounu typu Il-112V, zatímco trup měl sdílet s letounem typu Il-114. Zvažováno bylo ale též použití trupu se zvětšeným průměrem. První modifikací letounu typu Il-114 vyráběnou na území Ruska se stane model Il-114-300, který se od předchozího výrobního modelu Il-114-100 odlišuje zejména instalací 2 650 hp motorů typu TV7-117ST-01 domácí výroby, APU typu TA-14-114 domácí výroby a avioniky domácí výroby. Letoun typu Il-114-100 totiž pohánějí motory kanadské značky Pratt & Whitney Canada, zatímco dodavatelem části avioniky pro tento stroj byla americká firma Rockwell-Collins. Kromě toho letoun typu Il-114-300 obdržel nový interiér kabiny cestujících. Dodávky veškerých komponent pro finální montáž tohoto stroje mají přitom zajišťovat výhradně domácí podniky. Motor typu TV7-117ST-01 je civilní modifikací motoru typu TV7-117ST mající vyšší spolehlivost a životnost a postrádající režim krátkodobého chodu na mimořádný výkon. Typový certifikát byl přitom této pohonné jednotce vystaven v prosinci roku 2022. Dle původních plánů měl být letoun typu Il-114-300 vyráběn závodem Sokol z Nižného Novogrodu. Se zahájením dodávek prvních sériových strojů se tehdy počítalo již v roce 2018. Později ale před tímto podnikem dostal přednost závod LAZ z Luchovic, závod společnosti RSK MiG. Zde bude probíhat finální montáž letounu typu Il-114-300. Na výrobě tohoto stroje se ale budou podílet též další podniky. Tak např. dodavatelem hned 42-ti % agregátů draku letounu typu Il-114-300, včetně křídel a ocasních ploch s mechanizací a motorových gondol, bude závod VASO z Voroněže. Potahové panely trupu tohoto stroje, stejně jako dveře a servisní krytky, budou vyráběny závodem Aviastar-SP z Uljanovska. Dodavatelem dalších 40-ti % kompoment draku letounu typu Il-114-300, včetně trupů, se stane závod Sokol z Nižného Novogrodu. Stavba prvního prototypu letounu typu Il-114-300 (OP-1 / 54114) byla zahájena v roce 2019. Ke kompletaci tohoto stroje byly přitom použity konstrukční celky odstaveného letounu Il-114 (RA-91002), který byl postaven již v roce 1994 závodem z Taškentu. Přestavba zmíněného stroje na prototyp letounu typu Il-114-300 byla realizována v prostorách filiálky RAO Iljušin ze Žukovského a spočívala v zástavbě motorů typu TV7-117ST-01 a nového palubního vybavení. Jeho součástí se přitom mimo jiné stal digitální letový-navigační komplex typu CPNK-114M2. Zmíněný stroj byl dokončen v říjnu roku 2019. Rolovací zkoušky prototypu Il-114-300 (54114) se rozeběhly v listopadu toho samého roku. Krátce před novým rokem byl tento stroj opatřen finálním nástřikem. Do oblak se prototyp Il-114-300 (54114) napoprvé vydal dne 16. prosince 2020. Zmíněný let byl ale poměrně krátký, neboť tehdy panovaly velmi nepříznivé meteorologické podmínky. Svůj druhý let, který trval 2 h a 47 min, prototyp Il-114-300 (54114) uskutečnil dne 19. února toho samého roku. Široké veřejnosti byl tento stroj poprvé prezentován, staticky i za letu, na moskevské airshow MAKS 2021, která se konala v červenci roku 2021. Krátce nato, v srpnu toho samého roku, byly ale zkoušky prototypu Il-114-300 (54114) pozastaveny. Důvodem toho byla skutečnost, že tento stroj poháněly identické motory jako prototyp transportního letounu typu Il-112V, který 13. dne toho měsíce tragicky havaroval v důsledku vzplanutí jednoho z nich. Letové zkoušky prototypu Il-114-300 (54114), který byl následně uskladněn v Žukovském, přitom již nebyly obnoveny. V roce 2021 bylo konsorciem UAC prohlašováno, že budou certifikační zkoušky letounu typu Il-114-300 završeny do podzimu roku 2023 a že již od roku 2025 bude moci brány závodu LAZ opouštět 12 těchto strojů ročně. Tyto plány se ale realizovat nepodařilo. Mezitím, v roce 2018, se rozeběhla stavba prototypu druhého. Zmíněný letoun (OP-2 / 54115 / v.č. 01-10) byl, na rozdíl od předchozího prototypu, již nově vyrobeným strojem. Střední část křídla přitom závod VASO pro letoun Il-114-300 (54115) dodal v září roku 2019. Brány závodu LAZ tento stroj opustil v květnu roku 2023. Pozemní zkoušky prototypu Il-114-300 (54115) ale zabraly více než 10 měsíců. Do oblak se proto tento stroj nakonec napoprvé vydal až dne 31. března 2024. V průběhu zmíněného letu, který trval 90 min, prototyp Il-114-300 (54115) dosáhl výšky 900 m a rychlosti 230 km/h. Záletem zmíněného stroje byly přitom obnoveny letové zkoušky letounu typu Il-114-300, které byly, jak již bylo uvedeno, v srpnu roku 2021 pozastaveny. V současnosti v prostorách luchovického závodu LAZ probíhá kompletace třetího prototypu letounu typu Il-114-300 (OP-3 / v.č. 01-11), který bude současně druhým nově postaveným exemplářem tohoto stroje v celkovém pořadí. Výhledově se ve výrobě počítá hned s několika verzemi letounu typu Il-114-300, včetně verze dopravní Il-114-300, nákladní Il-114-300T a arktické Il-114-300L. Arktický Il-114-300L má přitom být vybaven lyžo-kolovým podvozkem a má zajišťovat obsluhu ruských arktických stanic. V současnosti jsou totiž v Rusku pro tyto účely, používány, vzhledem k nedostupnosti vhodného letounu domácí výroby, importované letouny kanadské výroby. Součástí vývojových plánů se ale stala též verze s prodlouženým trupem. Projekt „prodlouženého“ Il-114-300, pro který bylo vyhrazeno označení Il-114-400, se ale nakonec s největší pravděpodobností realizace nedočká, neboť by k jeho pohonu byl zapotřebí turbovrtulový motor s výkonem 4 000 hp a tak výkonný turbovrtulový motor není momentálně v Rusku k dispozici. Podle zpráv, které pocházejí z července roku 2021, byla zvažována též čtyřmotorová modifikace letounu typu Il-114-300 mající větší dolet a nosnost. Z výsledků průzkumu trhu z roku 2015 nicméně vyšlo najevo, že poptávka po letounu typu Il-114-300 ze strany tuzemských civilních společností bude velmi malá. Důvodem toho závěru byla skutečnost, že se tehdy u provozovatelů nacházel již jen velmi malý počet turbovrtulových dopravních letounů řady An-24 (Coke), které měly letouny řady Il-114 nahradit, spolu s nedostatkem financí lokálních leteckých dopravců na pořízení nových letounů. Šance letounu typu Il-114-300 na úspěch na světovém civilním trhu byla rovněž hodnocena jako velmi malá. Ze strany zahraničních společností přitom o tento typ projevilo zájem jen několik společností z Indie. Z tohoto důvodu se počítalo s tím, že se hlavními odběrateli tohoto stroje nakonec stanou domácí ozbrojené síly a různé vládní organizace. Dle tehdejších prognóz měla být tedy většina sériových Il-114-300 dokončena ve speciálních verzích. To vše ale změnily sankce ze strany západních zemí za ruskou invazi do Ukrajiny, která započala dne 24. února 2022. Součástí zmíněných sankcí se totiž mimo jiné stalo zastavení podpory provozu importovaných dopravních letounů u ruských aerolinek. Z 1 003 dopravních a nákladních letounů, které se tehdy nacházely na inventáři ruských aerolinek, bylo přitom hned 706 od západních společností Boeing nebo Airbus. A nejen to. V případě 515-ti z nich se navíc jednalo o zapůjčené stroje západními leasingovými společnostmi. Ty samozřejmě požadovaly jejich okamžité navrácení. Zmíněné sankce tedy ruské letecké společnosti donutily se poptávat výhradně po produktech domácí výroby. Současně však dále snížily šance letounu typu Il-114-300 na mezinárodním trhu. Komplexní program rozvoje odvětví letecké dopravy do roku 2030, který byl přijat dne 25. června 2022 a schválen dne 22. srpna 2023, přitom počítá s výrobou 70-ti letounů typu Il-114-300 (z toho 2 v roce 2024, 8 v roce 2025, 12 v roce 2026, 12 v roce 2027, 12 v roce 2028, 12 v roce 2029 a 12 v roce 2030). Součástí výrobních plánů ruského leteckého průmyslu do roku 2030 se ale stalo též 142 letounů typu SuperJet New, 270 letounů typu MS-21-310RUS, 70 letounů typu Tu-214, 140 letounů typu TVRS-44 Ladoga, 178 letounů typu L-410, 154 letounů typu LMS-901 Bajkal a 764 vrtulníků. O reálnosti těchto plánů lze ale vzhledem k současnému stavu ruského leteckého průmyslu a sankčním podmínkám více než pochybovat. Prvním tuzemským zájemcem o letoun typu Il-114-300 se stala leasingová společnost GTLK. V červenci roku 2017, na airshow MAKS 2017, byla se zmíněnou společností podepsána předběžná smlouva na 50 těchto strojů. Termín dodání prvních tří z nich byl přitom stanoven na rok 2020. V roce 2019 se o letoun typu Il-114-300 začala zajímat též společnost KrasAvia. Na moskevské airshow MAKS 2019, která se konala v srpnu roku 2019, se podařilo uzavřít předběžné smlouvy na dodávky letounů typu Il-114-300 s několika dalšími subjekty, včetně společnosti Polarnaja aviacija. Zmíněná společnost přitom projevila zájem o 16 těchto strojů v konfiguraci se sedadly pro 52 osob a rozšířeným nákladovým prostorem. A nejen to. Společnost Polarnaja aviacija navíc výrobci nabídla své kapacity pro realizaci certifikačních zkoušek v chladném podnebí. Ty by měly být realizovány v Jakutsku. Krátce nato o letoun typu Il-114-300 projevila zájem též Oboronlogistika. Oboronlogistika zamýšlela převzít pět těchto strojů, z toho dva v roce 2022 a tři v roce 2023. V červenci roku 2021, na aerosalonu MAKS 2021, byla podepsána smlouva s leasingovou společností GTLK na dodávku 19-ti letounů typu Il-114-300. Zmíněné stroje jsou přitom určeny pro dopravce Avrora. První z nich měl zmíněný dopravce převzít v roce 2023. Dodávky letounů typu Il-114-300 mají být přitom prováděny v rámci programu na zvýšení dopravní dosažitelnosti regionů na Dálném východě.

Verze:  -

Vyrobeno:  dva prototypy (ten první přitom vznikl přestavbou sériového Il-114), další prototyp tohoto stroje se nachází ve výstavbě

Uživatelé:  žádní

Posádka:    dva piloti a palubní průvodčí

Pohon:        dva turbovrtulové motory typu Klimov TV7-117ST-01 s max. výkonem po 2 800 hp

Radar:         povětrnostní radiolokátor neznámého typu, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:    64 osob (max. užitečné zatížení tohoto stroje činí 6 500 kg)     

* 1 900 km s 64-ti pasažéry

Poslední úpravy provedeny dne: 11.4.2024