Typ:  pokročilá modifikace taktického stíhacího-bombardovacího letounu typu Su-34 (Fullback)

Určení:  ničení pozemních cílů nacházejících se v hloubce území protivníka za pomoci přesně naváděné munice, umlčování radiolokátorů protivníka, ničení hladinových plavidel, taktický průzkum, ničení pomalu letících vzdušných cílů (útočné a bombardovací letouny, vrtulníky a transportní letouny) a poskytování paliva za letu jiným letounům

Odlišnosti od letounu Su-34 (Fullback):

- modifikované přístrojové vybavení pilotní kabiny. Součástí vybavení pilotní kabiny tohoto modelu jsou nové displeje a zobrazovací počítače. Díky tomu letoun typu Su-34 NVO může využívat podvěsné kontejnery s průzkumným vybavením.

- rozšířené podvěsné vybavení o kontejner pro radiolokační průzkum typu UKR-RL, kontejner pro multispektrální optický průzkum typu UKR-OE a kontejner pro radiotechnický průzkum typu UKR-RT. Kontejnery řady UKR mají hmotnost něco přes 800 kg a umisťují se a přední centrální trupový závěsník.

Historie:  Zkušenosti, které se podařilo nastřádat s nadzvukovými stíhacími-bombardovacími letouny typu Su-34 (Fullback) jak při běžném provozu, tak i v průběhu bojového nasazení v protiteroristické operaci v Sýrii, byly následně zužitkovány v dvoustupňovém modernizačním programu tohoto stroje. Zatímco první stupeň modernizačního programu letounu typu Su-34 (Fullback) dal za vznik mírně vylepšenému modelu Su-34 NVO (NVO = navigacija i vnešneje oborudovanije = navigace a externí výzbroj), z druhého stupně modernizačního programu tohoto stroje vzešel výrazně zdokonalený model Su-34M. Model Su-34 NVO se přitom od prvního výrobního modelu tohoto stroje, Su-34 (Fullback), liší v podstatě jen úpravami, které umožňují použití průzkumných kontejnerů řady UKR. Konkrétně se jedná o kontejner pro radiolokační průzkum typu UKR-RL s radiolokátorem s bočním vyzařováním (SLAR) typu M402 Pika-M, kontejner pro multispektrální optický průzkum typu UKR-OE se systémem denních kamer typu Antrakt a systémem IČ kamer typu M433 Raduga-VM a kontejner pro radiotechnický průzkum typu UKR-RT se stanicí typu M410. Součástí všech tří zmíněných průzkumných kontejnerů je ale též zařízení na ukládání dat a datalink pro předávání získaných informací v reálném čase. Kontejnery řady UKR přitom vzešly ze zkušebně-konstrukčních prací (OKR) s šifrou Syč, které byly objednány dne 29. prosince 2012. Kontejner typu UKR-OE představuje přímou reakci na absenci zařízení pro optický průzkum základního modelu Su-34 (Fullback). Právě absence takového systému byla posádkami, které s těmito stroji létaly v Sýrii, nejvíce kritizována. VVS zde proto na řadu misí raději nasazovalo starší letouny typu Su-24M (Fencer D), neboť tyto stroje jsou optickými průzkumnými systémy vybaveny. Kontejner typu UKR-RL zase řeší hlavní nedostatek palubního radiolokátoru modelu Su-34 (Fullback), V004 Chišnik, v podobě omezeného zorného pole. Díky tomu posádky, které s těmito stroji létaly v Sýrii, měly při letu v přízemních výškách velmi málo času na nalezení a identifikaci rychle se přibližujících cílů. Kontejner typu UKR-RL byl poprvé zkušebně nasazen v Sýrii. Jeho použití přitom vedlo k významnému vzrůstu přesnosti útoků na pozemní cíle. Radiolokátor typu M402 Pika-M, který obsahuje kontejner typu UKR-RL, byl navržen speciálně pro letoun typu Su-34 (Fullback), ale s ohledem na budoucí použití na bezpilotních vzdušných prostředcích. Z tohoto důvodu má poměrně malé rozměry a nízkou hmotnost. Kontejner typu UKR-RT zase představuje přímou reakci na absenci systému pro podrobný radiotechnický průzkum základního modelu Su-34 (Fullback). Zmíněný stroj je totiž vybaven pouze obrannými systémy, které posádce neumožňují získávat podrobné informace o zdrojích elektromagnetického záření. Zkoušky průzkumných kontejnerů řady UKR byly zahájeny v červenci roku 2013. Zatímco zkoušky kontejneru typu UKR-RT byly završeny v červenci roku 2015, zkoušky kontejneru typu UKR-RL se podařilo dokončit v roce 2016. Jako poslední byly završeny zkoušky kontejneru typu UKR-OE. Díky možnosti používat průzkumné kontejnery řady UKR budou přitom letouny typu Su-34 NVO (Fullback) moci plně převzít úkoly jednoúčelových průzkumných speciálů typu Su-24MR (Fencer E). Dne 25. srpna 2020, na výstavě Armija 2020 konající se na letišti Kubinka, si VVS objednalo celkem 24 letounů typu Su-34 NVO (Fullback). Kromě se již od počátku počítalo s tím, že na standard Su-34 NVO (Fullback) budou postupně dopracovány všechny sloužící exempláře modelu Su-34 (Fullback), teda vyjma letounů z prvních dvou výrobních sérií. Zmíněné stroje se totiž skladbou palubního vybavení od letounů typu Su-34 (Fullback) z následujících výrobních sérií významně liší. Z tohoto důvodu by měly být v budoucnu používány primárně k výcviku posádek. Jako první mají přitom konverzí na standard Su-34 NVO (Fullback) projít letouny typu Su-34 (Fullback) z kontraktu z roku 2008. Poté mají shodným modernizačním programem projít letouny typu Su-34 (Fullback) z kontraktu z roku 2012. Přestavba jednoho letounu typu Su-34 (Fullback) na model Su-34 NVO (Fullback) má přitom vyjít na necelý milión dolarů. To dokládá, že se jedná jen o drobná vylepšení, která ale mají zásadní vliv na bojovou hodnotu. První sériový exemplář letounu typu Su-34 NVO (Fullback) bylo možné poprvé shlédnout dne 23. srpna 2020, a to na Dni otevřených dveří v novosibirském závodě NAZ. Poprvé za letu byl zmíněný stroj zpozorován na konci toho samého měsíce. První čtyři letouny typu Su-34 NVO (Fullback) z novovýroby byly VVS předány v listopadu roku 2021. Jejich provozovatelem se stal 277. BAP (bombardovací letecký pluk) 303. SAD (smíšené letecké divize) 11. armády VVS a PVO Východního vojenského okruhu s domovskou základnou Churba. Předtím, v letech 2016 až 2017, zmíněný pluk obdržel 26 exemplářů modelu Su-34 (Fullback). Zmíněnými stroji byly přitom vyzbrojeny první dvě letky 277. BAP. Naproti tomu třetí letka tohoto pluku si ponechala starší letouny typu Su-24M2 (Fencer). Další dva letouny typu Su-34 NVO byly v prosinci toho samého roku předány 4. CBP i PLS z Lipecka. Další dodávka tří těchto strojů byla uskutečněna v červnu roku 2022. Jejich provozovatelem se přitom stal opět 277. BAP. Další dvě várky letounů typu Su-34 NVO (Fullback) o třech exemplářích VVS převzalo dne 16. listopadu a 29. prosince roku 2022. Dne 1. června, 9. října a 22. listopadu roku 2023 byly VVS předány další tři várky letounů typu Su-34 NVO (Fullback) o třech exemplářích. Tím byl splněn kontrakt na 24 těchto letounů z 25. srpna 2020. Mezitím byly VVS předány též první dva letouny typu Su-34 NVO (Fullback), které vznikly modernizací standardních Su-34 (Fullback). Dne 16. srpna 2022, na výstavě Armija 2022, Ministerstvo obrany pro VVS objednalo další letouny typu Su-34 NVO (Fullback). Počet objednaných strojů ale nebyl zveřejněn. Dle neoficiálního zdroje se však mělo jednat o 15 letounů. Dodávky dalších letounů typu Su-34 NVO (Fullback) bez uvedení přesných počtů byly nahlášeny dne 5. dubna, 17. června, 3. září, 9. října a 25. listopadu roku 2024. Mezitím, v polovině roku 2022, bylo tehdejším ruským ministrem obrany S.K. Šojguem nařízeno, aby byla v roce 2023 produkce letounů typu Su-34 NVO (Fullback) zdvojnásobena. Důvodem toho byly vysoké ztráty těchto strojů ve „speciální vojenské operaci“, jak je v Rusku oficiálně nazývaná invaze na Ukrajinu, která byla zahájena dne 24. února 2022. Požadavek na zdvojnásobení produkce letounu typu Su-34 NVO (Fullback) za necelý rok byl ale více než nereálný. Jedním z důvodů toho byla skutečnost, že Novosibirský závod v době vydání zmíněného příkazu neměl na skladě dostatek výrobních materiálů a palubních systémů. Kromě toho je neměl v počtu nezbytném na zdvojnásobení produkce ani nasmlouvané od subdodavatelů. Zdvojnásobení produkce letounu typu Su-34 NVO (Fullback) by si navíc zajisté vyžádalo vybudovat novou výrobní linku a zaškolit nové pracovníky. A něco takového realizovat za necelý rok by bylo prakticky nemožné, i kdyby Rusko nebylo zatíženo sankcemi, které na něj byly uvaleny za již zmíněnou agresi na Ukrajině.

Verze:  -

Vyrobeno:  24+ sériových strojů (další exempláře tohoto modelu vznikly konverzí sériových Su-34)

Uživatelé:  Rusko (VVS)

Posádka:   pilot a operátor zbraňových systémů/navigátor/druhý pilot

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Ljulka Al-31F s max. tahem po 7 600 kp / 12 500 kp s vypnutým /zapnutým přídavným spalováním

Radar:        jeden víceúčelový radiolokátor s pevnou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem typu V004 Chišnik radiolokačního systému typu Š141, instalovaný uvnitř zploštělé špice trupu. Radiolokátor typu V004 je schopen vyhledávat a sledovat vzdušné cíle (včetně vzdušných cílů nacházejících se na pozadí země), pozemní cíle a hladinové cíle. Kromě toho lze za jeho pomoci provádět mapování terénu. Najednou radiolokátor typu V004 dokáže sledovat 10 vzdušných cílů (a na 4 z nich navádět PLŘS) nebo 4 pozemní cíle. Zatímco vzdušný cíl o velikosti stíhacího letounu dokáže detekovat na vzdálenost až 120 km, skupinu tanků je schopen odhalit ze vzdálenosti až 70 km, pohybující se vozidlo ze vzdálenosti 30 km, železniční most ze vzdálenosti až 100 km, hladinový cíl o velikosti torpédoborce ze vzdálenosti až 135 km.

Vybavení:   - zaměřovací: elektro-optický zaměřovací systém typu I255 B1/02 Platan. Zmíněný systém v sobě sdružuje TV kameru s laserovým dálkoměrem/značkovačem cílů a slouží k vyhledávání a sledování pozemních cílů a navádění protizemní řízené munice. Instalace výsuvné hlavice optiky Platanu se přitom nachází přímo za šachtou příďového podvozku.

                  - naváděcí: podvěsný kontejner s datalinkem typu APK-9. Toto zařízení slouží k navádění střel a pum s pasivním TV navedením a umisťuje se na zadní centrální trupový zbraňový závěsník.

                  - průzkumné: - kontejner typu UKR-RL s radiolokátorem s bočním vyzařováním (SLAR) typu M402 Pika-M z dílny NII Kulon s hmotností 350 kg, pracovní frekvencí 7,7 GHz, dosahem 60 km na zemi, resp. 120 km na moři, a rozlišením 2 až 5 m na zemi, resp. 6 až 20 m na moři, zařízením na ukládání dat a datalinkem pro předávání získaných informací v reálném čase. Rozměrné boční antény RL typu M402 doplňují menší antény, které se nacházejí na přídi a na zádi kontejneru typu UKR-RL. Zmíněný radiolokátor umožňuje detekovat a sledovat pozemní, hladinové i vzdušné cíle. Kromě toho má funkci G/MMTI, tedy schopnost určení pohybu cílů. Kontejner typu UKR-RL se přitom umisťuje na přední trupový centrální závěsník.

                  - kontejner typu UKR-OE se systémem denních kamer typu Antrakt s různými objektivy s různými ohniskovými vzdálenostmi, který při letu ve výšce 500 m dokáže pořizovat snímky s rozlišením 500 mm, systémem IČ kamer typu M433 Raduga-VM pracujících v různých pásmech, který je schopen detekovat rozdíly teploty o pouhé 0,3°C, zařízením na ukládání dat, zařízením pro softwarovou analýzu pořízených snímků a datalinkem pro předávání získaných informací v reálném čase. Kontejner typu UKR-OE se přitom umisťuje na přední trupový centrální závěsník

                  - kontejner typu UKR-RT se stanicí pro radiotechnický průzkum typu M410 z dílny institutu CNIRTI, zařízením na ukládání dat a datalinkem pro předávání získaných informací v reálném čase. Rozměrné boční antény stanice typu M410 doplňují menší antény, které se nacházejí na přídi a na zádi kontejneru typu UKR-RT. Zmíněná stanice vychází z větší stanice typu M400a letounu typu Tu-214R (Mullet) a údajně je schopna detekovat rádiové vysílání ve velmi širokém spektru, a to na vzdálenost až 200 km. Kromě toho údajně dokáže detekovat, sledovat a zachytávat nejen signál radiolokátorů, ale i rádiových, satelitních a mobilních komunikačních systémů. Kontejner typu UKR-RT se přitom umisťuje na přední trupový centrální závěsník

                  - obranné: - identifikační systém „vlastní-cizí“ typu „type 623D“

                  - stanice radiotechnického průzkumu a výstrahy typu L150 Pastel

                  - výstražný IČ systém typu L082 Mak (nevelký polokulovitý senzor nacházející se na hřbetu trupu, přímo za pilotní kabinou)

                  - sedm výmetnic čtrnácti 50 mm klamných IČ/RL cílů typu UV-30MK (jejich instalace se nachází na břichu ocasního žihadla)

                  - aktivní RL rušič individuální ochrany typu L265V Čibiny-MV s 360° pokrytím. Toto zařízení se sestává z modulu pro radiotechnický průzkum typu Propan a modulu pro rušení typu SAP-518 Regata a slouží k rušení radiolokátorů PVO, radiolokátorů stíhacích letounů a radiolokačních samonaváděcích hlavic PLŘS. Zatímco počítač a řídicí systém rušiče typu Čibiny je vestavěn přímo do draku, instalace přijímače a vysílače tohoto zařízení se nachází uvnitř dvou odnímatelných štíhlých válcovitých kontejnerů (se zaoblenými dielektrickými kryty na obou koncích), které se připevňují ke koncům křídla, na místo závěsníků pro krátkodosahové PLŘS typu R-73 (AA-11 Archer). Instalace přijímače, který zajišťuje detekci, klasifikaci a určení pozice zdroje zachyceného elektromagnetického zařízení, se přitom nachází v levém kontejneru. Naproti tomu pravý kontejner ukrývá vysílač rušícího signálu.

                  - aktivní RL rušič skupinové ochrany typu SAP-14 Tarantul. Kontejner s tímto zařízením, které umožňuje krýt celou skupinu letounů, se umisťuje na přední centrální trupový závěsník.

Výzbroj:     jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do pravého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 4 000 až 8 000 kg, přepravovaná na dvanácti pylonech (dvou mezi motorovými gondolami, dvou pod motorovými gondolami, šesti pod křídlem a dvou na koncích křídla – ty jsou vyhrazeny, spolu s vnějším párem podkřídlových pylonů, pro PLŘS krátkého dosahu) - PLŘS středního dosahu s poloaktivním RL/pasivním IČ navedením typu R-27R/T (RS-AA-10A/B Alamo A/B) (max. 8 ks), PLŘS středního dosahu s poloaktivním RL/pasivním IČ navedením typu R-27ER/ET (RS-AA-10C/D Alamo C/D) (max. 8 ks), PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu R-77/-77-1 (RS-AA-12A/B Adder A/B) (max. 8 ks), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-73 (RS-AA-11A Archer) (max. 6 ks), protizemní ŘS s poloaktivním laserovým navedením typu Ch-25ML (RS-AS-12B Kegler) (max. 6 ks), Ch-29L (RS-AS-14A Kedge) (max. 6 ks) a S-25L (max. 6 ks), protizemní ŘS s pasivním TV navedením typu Ch-29T (RS-AS-14B Kedge) (max. 6 ks) a Ch-59M (RS-AS-18 Kazoo) (max. 2 ks), protiradiolokační ŘS s pasivním RL navedením typu Ch-31P (RS-AS-17A Krypton) (max. 6 ks), protilodní ŘS s aktivním RL navedením typu Ch-31A (RS-AS-17B Krypton) (max. 6 ks), protilodní ŘS s aktivním RL navedením typu Ch-35U (RS-AS-20 Kayak), řízené pumy s pasivním TV navedením typu KAB-500Kr (max. 6 ks) a KAB-1500Kr (max. 3 ks), řízené pumy s poloaktivním laserovým navedením typu KAB-500L (max. 6 ks) a KAB-1500L (max. 3 ks), řízené pumy se satelitním navedením typu FAB-250 UMPK, FAB-500M54/M62 UMPK, FAB-1500M54 UMPK, FAB-3000M54 UMPK (1 ks), KAB-500S (max. 6 ks), ODAB-500OF UMPK, ODAB-1500 UMPK, OFAB-250-270 UMPK a UMPB D-30SN, neřízené pumy o hmotnosti 100 až 500 kg (34 pum typu FAB-100 o hmotnosti 100 kg, 22 pum typu FAB-250 o hmotnosti 250 kg nebo 12 až 16 pum typu FAB-500 o hmotnosti 500 kg), raketové bloky typu B-8M (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) (max. 6 ks) a B-13L (5 neřízených raket typu S-13 ráže 122 mm) (max. 6 ks), 340 mm neřízené rakety typu S-25 (max. 6 ks), submuniční kontejnery typu KMGU (max. 7 ks), 2 000 l PTB typu PTB-2000 (max. 2 ks), 3 000 l PTB typu PTB-3000 (max. 1 ks) a tankovací kontejner typu UPAZ-1A Sachalin (max. 1 ks)

* 1 750 km se šesti 500 kg pumami, čtyřmi PLŘS a dvěma PTB v přízemní výšce, 3 000 km se šesti 500 kg pumami, čtyřmi PLŘS a dvěma PTB ve velké výšce, 5 200 km s jedním doplněním paliva za letu, 7 000 km se dvěma doplněními paliva za letu

Poslední úpravy provedeny dne: 29.11.2024