Suchoj Su-30M2 (‘Flanker G’)

Typ:  modifikace exportního víceúčelového bojového letounu typu Su-30MK2 (Flanker G) pro Ruské VVS

Určení:  ničení stíhacích letounů protivníka v manévrovém vzdušném boji, ničení vzdušných cílů na střední a velké vzdálenosti, obrana pozemních jednotek a průmyslových komplexů před napadením ze vzduchu, doprovodné úkoly, ničení pozemních a hladinových cílů za pomoci přesně naváděné munice, umlčování radiolokátorů protivníka a výcvik pilotů u bojových útvarů

Odlišnosti od letounu Su-30MK2 (Flanker G):

- instalace radiolokačního komplexu typu RLPK-27VEP, který je vystavěn na radiolokátoru typu N001VEP, na místo radiolokačního komplexu typu RLPK-27VE, jehož součástí je radiolokátoru typu N001VE

- instalace odlišného typu identifikačního systému „vlastní-cizí“

Historie:  Na počátku 21. století páteř stíhacích pluků VVS tvořily těžké stíhací letouny 4. generace typu Su-27 (Flanker B). Technická životnost letounů typu Su-27 (Flanker B) se ale tehdy již neúprosně blížila ke svému konci, zatímco vývoj perspektivního nástupce těchto úspěšných strojů v podobě bojového letounu 5. generace typu Su-57 (Felon), který byl zpočátku znám jako T-50, se stále nacházel v projektové fázi. V roce 2009 proto padlo rozhodnutí, aby byly potřebám VVS přizpůsobeny exportní dvoumístné víceúčelové bojové letouny typu Su-30MKK (Flanker G variant 1) a Su-30MKI (Flanker H). Zatímco letoun typu Su-30MKK (Flanker G variant 1) vzešel ze zadání Čínských vzdušných sil (PLAAF) a stal se součástí výrobního programu závodu KnAAPO, pokročilejší letoun typu Su-30MKI (Flanker H) byl „ušit“ na míru Indickým vzdušným silám (IAF) a jeho výrobcem se stal závodu IAPO z Irkutska. Od letounu typu Su-30MKK (Flanker G variant 1) se přitom letoun typu Su-30MKI (Flanker H) odlišoval instalací pohyblivého předkřídla (PGO), motorů typu AL-31FN s řízeným vektorem tahu (na místo motorů typu AL-31F bez řízeného vektoru tahu) a pokročilejšího radiolokátoru s pohyblivou fázovanou mřížkou typu N011ME (na místo impulsního dopplerovského radiolokátoru typu N001VE). Zatímco modifikace méně pokročilého letounu typu Su-30MKK (Flanker G variant 1) pro Ruské VVS vešla ve známost jako Su-30M2, „rusifikovaná“ modifikace pokročilejšího letounu typu Su-30MKI (Flanker H) obdržela označení Su-30SM. Od letounu typu Su-30MKK (Flanker G variant 1), který vzešel ze zadání Čínského PLAAF, se letoun typu Su-30M2 (Flanker G) odlišoval zejména instalací odlišného identifikačního systému „vlastní-cizí“ a modifikovaného zbraňového systému. U zbraňového systému tohoto modelu byly totiž všechny importované komponenty nahrazeny domácími produkty. Prototyp letounu typu Su-30M2 (Flanker G) (rudá 504) vznikl, prostorách prototypové dílny JSC P.O. Suchoje, konverzí čtvrtého sériového exempláře letounu typu Su-30MKK (Flanker G variant 1) (modrá 504 / v.č. 79810380202), který předtím létal u 929. GLIC (Státní letové testovací centrum) z Achtubinska. V rámci konverze na prototyp letounu typu Su-30M2 (Flanker G) tento stroj obdržel nestandardní kamufláž sestávající se z nepravidelných polí světle modré, světle šedé a tmavě šedé barvy. Na vnějších bocích zdvojené SOP zmíněného letounu se navíc objevil portrét P.O. Suchoje. Po završení zkoušek byl letoun Su-30M2 (rudá 504) využíván výrobcem v roli doprovodného stroje při zkouškách jiných letounů a k zdokonalovacímu výcviku. První čtyři letouny typu Su-30M2 (Flanker G) byly pro Ruské VVS objednány dne 18. srpna 2009 na airshow MAKS 2009. Součástí zmíněného kontraktu se ale stala též objednávka 12-ti jednomístných víceúčelových bojových letounů typu Su-27SM3 (Flanker J mod) a 48-ti pokročilejších jednomístných víceúčelových bojových letounů typu Su-35S (Flanker M). Základem všech čtyř zmíněných exemplářů letounu typu Su-30M2 (Flanker G) (rudá 10, 20, 30 a 40) se staly nadbytečné draky exportních letounů typu Su-30MK2 (Flanker G), které se nacházely na továrním skladě závodu KnAAPO. První z nich se od vzletové dráhy poprvé odlepil dne 17. září 2010. VVS první dva exempláře letounu typu Su-30M2 (Flanker G) převzalo dne 18. prosince 2010. Předání následujících dvou exemplářů tohoto stroje bylo uskutečněno v červenci roku 2011. Zatímco letouny Su-30M2 (rudá 10) a Su-30M2 (rudá 30) skončily u 3. SAP (smíšený letecký pluk) 1. smíšené letecké divize 4. velení VVS a PVO Jižního vojenského okruhu s domovskou základnou Krymsk (Krasnodarský kraj), provozovatelem letounu Su-30M2 (rudá 20) se stal 23. IAP (stíhací letecký pluk) 303. gardové smíšené letecké divize 3. velení VVS a PVO s domovskou základnou Dzemgi (Chabarovský kraj), letoun Su-30M2 (modrá 40 / ex rudá 40) byl zařazen do stavu 22. IAP (stíhací letecký pluk) 303. gardové smíšené letecké divize 3. velení VVS a PVO s domovskou základnou Centralnaja Uglovaja. Tomu dne 29. prosince 2012 následoval podpis závazné objednávky na dalších 16 letounů typu Su-30M2 (Flanker G) s termínem dodání na léta 2013 až 2015. První čtyři z nich (rudá 20, rudá 30, rudá 40 a modrá 41) se podařilo závodu KnAAPO zkompletovat ještě před koncem roku 2013. Zatímco letouny Su-30M2 (rudá 20) a Su-30M2 (rudá 40) skončily u 3. SAP z Krymsku, provozovatelem letounu Su-30M2 (modrá 41) se stal 22. IAP s domovskou základnou Centralnaja Uglovaja, letoun Su-30M2 (rudá 30) byl předán, na počátku ledna roku 2014, 23. IAP s domovskou základnou Dzemgi. Dne 5. srpna 2014 VVS převzalo další čtyři letouny tohoto typu (rudá 70 a modrá 91 až 93). Zatímco provozovatelem letounu Su-30M2 (rudá 70) se stal 3. SAP z Krymsku (Krasnodarský kraj), letouny Su-30M2 (modrá 91), Su-30M2 (modrá 92) a Su-30M2 (modrá 93) byly předány 38. IAP (stíhací letecký pluk) 27. smíšené letecké divize 4. velení VVS a PVO s domovskou základnou Belbek, která se nachází na Krymu. U 3. SAP z Krymsku skončil též letoun Su-30M2 (rudá 50), který VVS převzalo v září roku 2014. Tomu v říjnu toho samého roku následovala dodávka letounů Su-30M2 (modrá 42) a Su-30M2 (modrá 43). Provozovatelem těchto dvou strojů se zase stal 22. IAP s domovskou základnou Centralnaja Uglovaja. Na konci roku 2015 se flotila letounů typu Su-30M2 (Flanker G) Ruského VVS rozrostla o další tři stroje (rudá 60, 80 a 90). Provozovatelem zmíněných letounů se stal 3. SAP z Krymsku. Předání posledních dvou letounů typu Su-30M2 (modrá 89 a 90) bylo přitom uskutečněno dne 7. dubna 2016. Další letouny typu Su-30M2 (Flanker G) již nebyly objednány, neboť mezitím padlo rozhodnutí, aby byla produkce letounů řady Su-30MK (Flanker G) na lince závodu KnAAPO s definitivní platností zastavena ve prospěch pokročilejších bojových letounů typu Su-35S (Flanker M) a Su-57 (Felon). Produkce letounu typu Su-30M2 (Flanker G) se tedy nakonec zastavila na pouhých 20-ti exemplářích. Všechny exempláře tohoto stroje přitom obdržely kamufláž sestávající se z nepravidelných polí tří odstínů modré. VVS letouny typu Su-30MK (Flanker G) používá zejména k výcviku pilotů jednomístných víceúčelových bojových letounů typu Su-27SM (Flanker J) a Su-35S (Flanker M). Poslední dva z nich byly krátce využívány k přeškolování čínských pilotů na typ Su-35 (Flanker M).

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí sériového Su-30MKK) a 20 sériových strojů

Uživatelé:  pouze Rusko

Posádka:    pilot a navigátor/operátor zbraňových systémů

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Ljulka Al-31F-M1 s max. tahem po 8 300 kp / 13 300 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        impulsní dopplerovský radiolokátor typu N001VEP Mječ radiolokačního systému typu RLPK-27VEP, instalovaný uvnitř špice trupu. Tento typ radaru slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných, pozemních a hladinových cílů. Kromě toho lze za jeho pomoci provádět mapování terénu. Vzdušné cíle s RCS 3 m² je přitom schopen detekovat na vzdálenost 110 km z přední, resp. 30 až 40 km ze zadní polosféry. Radar typu N001VEP může najednou sledovat až 10 vzdušných cílů a na 2 z nich navádět PLŘS. Zatímco kontrastní pozemní cíle dokáže detekovat na vzdálenost 100 km, velká hladinová plavidla na vzdálenost 350 km, malé čluny na vzdálenost 120 km.

Vybavení:   - zaměřovací: elektro-optický zaměřovací systém typu OLS-27 s vyhledávacím dosahem 50 km, zaměřovacím dosahem 15 km, zorným polem v horizontální rovině 60° a zorným polem ve vertikální rovině +60°/-15°. Tento systém v sobě sdružuje IČ senzor s laserovým dálkoměrem s dosahem 0,3 až 3 km a slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných cílů. Instalace kopulovité hlavice systému typu OLS-27 se přitom nachází přímo před pilotní kabinou.

                   - naváděcí: podvěsný kontejner s datalinkem typu APK-9. Toto zařízení slouží k navádění střel a pum s pasivním TV navedením a umisťuje se na zadní centrální trupový zbraňový závěsník.

                   - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“, stanice radiotechnického průzkumu a výstrahy typu L150-14 Pastel-30K, 32 výmetnic tří klamných IČ/RL cílů typu APP-50-R (ty jsou vestavěny do ocasního žihadla) a aktivní RL rušič typu SPS-171 (L005S) Sorbcija-S. Štíhlá válcovitá pouzdra posledně uvedeného zařízení mají zaoblené dielektrické kryty na obou koncích a připevňují se ke koncům křídla, na místo závěsníků pro krátkodosahové PLŘS typu R-73 (AA-11A Archer).

Výzbroj:     jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do pravého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 8 000 kg, přepravovaná na dvanácti pylonech (dvou mezi motorovými gondolami, dvou pod motorovými gondolami, šesti pod křídlem a dvou na koncích křídla – ty jsou vyhrazeny pro PLŘS krátkého dosahu) – PLŘS středního dosahu s pasivním IČ navedením typu R-27T/ET (AA-10B/D Alamo B/D) (max. 2 ks), PLŘS středního dosahu s poloaktivním RL navedením typu R-27R/ER (AA-10A/C Alamo A/C) (max. 6 ks), PLŘS středního dosahu s pasivním RL navedením typu R-27P/EP (AA-10E/F Alamo E/F) (max. 2 ks), PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu R-77 (AA-12A Adder A) (max. 6 ks), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-73 (AA-11A Archer) (max. 6 ks), protizemní ŘS s poloaktivním laserovým navedením typu Ch-29L (AS-14A Kedge) (max. 6 ks) a S-25L (max. 6 ks), protizemní ŘS s pasivním TV navedením typu Ch-29T (AS-14B Kedge) (max. 6 ks) a Ch-59M (AS-18 Kazoo) (max. 2 ks), protiradiolokační ŘS s pasivním RL navedením typu Ch-31P (AS-17A Krypton) (max. 6 ks), protilodní ŘS s aktivním RL navedením typu Ch-31A (AS-17B Krypton) (max. 6 ks), řízené pumy s poloaktivním laserovým navedením typu KAB-1500L (max. 3 ks), řízené pumy s pasivním TV navedením typu KAB-500Kr (max. 6 ks) a KAB-1500Kr (max. 3 ks), neřízené pumy do hmotnosti 500 kg, raketové bloky typu B-8M (20 neřízených raket S-8 ráže 80 mm) a B-13L (5 neřízených raket S-13 ráže 122 mm), 340 mm neřízené rakety typu S-25, submuniční kontejnery typu KMGU, zápalné nádrže typu ZAB-500PT (max. 8 ks) a 2 000 l PTB typu PTB-2000 (max. 2 ks)

* 5 600 km s jedním doplněním paliva za letu

Poslední úpravy provedeny dne: 2.5.2019