Suchoj Su-27SMK / T-10SMK

Typ:  víceúčelová bojová modifikace těžkého frontového stíhacího letounu typu Su-27SK (Flanker B)

Určení:  ničení stíhacích letounů protivníka v manévrovém vzdušném boji, ničení vzdušných cílů na střední a velké vzdálenosti, obrana pozemních jednotek a průmyslových komplexů před napadením ze vzduchu, doprovodné úkoly, ničení pozemních a hladinových cílů za pomoci přesně naváděné munice a umlčování radiolokátorů protivníka

Odlišnosti od letounu Su-27SK (Flanker B):

- instalace modifikovaného avionického vybavení – jeho součástí se stal modifikovaný radiolokátor typu N001 s rozšířenými schopnostmi o vyhledávání a sledování pozemních cílů

- instalace objemnějších integrálních palivových nádrží uvnitř křídla alá Su-35 (Su-27M) – tímto došlo ke vzrůstu celkové vnitřní zásoby paliva z 9 400 kg na 9 965 kg

- instalace výsuvného nástavce pro doplňování paliva za letu, který je kompatibilní s tankovacím systémem vzdušných tankerů řady Il-78 (Midas) a podvěsným tankovacím systémem typu UPAZ-1A Sachalin, před pilotní kabinou vlevo o osy trupu - to si ale vyžádalo přesunout hlavici elektro-optického čidla z pozice nacházející se v ose trupu přímo před pilotní kabinou na pozici nacházející se mírně vpravo od osy trupu

- instalace modifikovaného vnitřního páru křídelních zbraňových závěsníků – na ten lze nyní umístit též dvojici 2 000 l přídavných palivových nádrží typu PTB-2000

- větší nosnost podvěsné výzbroje (8 000 kg na místo 6 000 kg) – toho bylo docíleno instalací dalšího páru zbraňových závěsníků pod vnější panely modifikovaného křídla se zesílenou konstrukcí (tímto celkový počet zbraňových závěsníků vzrostl z deseti na dvanáct)

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o novější PLŘS středního dosahu typu R-77E (AA-12 Adder), protizemní ŘS typu Ch-29T/L (AS-14 Kedge), Ch-59M (AS-18 Kazoo) a S-25LD, protiradarové ŘS typu Ch-31P (AS-17 Krypton) a řízené pumy typu KAB-500Kr

Historie:   Protože si JSC P.O. Suchoje byla plně vědoma značného exportního potenciálu letounu typu Su-27 (Flanker B), na počátku 90. let, tehdy krátce poté, co se rozpadl SSSR, zpracovala projekt exportní víceúčelové bojové modifikace tohoto těžkého frontového stíhacího letounu. Zmíněný derivát letounu Su-27SK Flanker B (exportní Su-27) vešel ve známost jako Su-27SMK nebo též T-10SMK a již od počátku byl považován za cenově dostupnější alternativu za pokročilejší víceúčelový bojový model Su-35 Flanker E variant 1 (Su-27M). Od svého výkonnějšího protějšku v podobě výše uvedeného typu Su-35 (Flanker E variant 1) přitom letoun typu Su-27SMK přebíral instalaci nástavce pro doplňování paliva za letu a modifikovaných vnějších částí křídla se včleněnými integrálními nádržemi s větším objemem, dalším párem zbraňových závěsníků pod vnějšími panely a modifikovaným vnitřním párem zbraňových závěsníků. Na ten bylo kromě podvěsné výzbroje nyní možné umístit též dvojici PTB. Naproti tomu obdržel méně výkonný dopplerovský radar typu N001 ve vylepšené verzi umožňující vyhledávat a zaměřovat i pozemní cíle. Díky jeho instalaci byl schopen napadat vzdušné cíle za pomoci novější střednědosahové PLŘS typu R-77 (AA-12 Adder) a pozemní cíle za pomoci přesně naváděné munice. S projektem letounu Su-27SMK se přitom počítalo též jako se základem dvoustupňového modernizačního programu ryze stíhacích letounů typu Su-27 (Flanker B) a Su-27SK (Flanker B). Zatímco součástí první etapy zmíněného modernizačního programu se měla stát integrace PLŘS typu R-77 (AA-12 Adder) do zbraňového systému a instalace nástavce pro doplňování paliva za letu, „mokrých“ vnitřních křídleních zbraňových závěsníků a dodatečných vnějších křídleních zbraňových závěsníků, etapa druhá počítala s integrací řízené protizemní munice. Jediný demonstrační prototyp exportního víceúčelového modelu Su-27SMK vznikl v roce 1991 konverzí sériového Su-27 (Flanker B). Protože Suchojova JSC byla tehdy značně vytížena jinými projekty, které měly vyšší prioritu, jediný demonstrační exemplář letounu Su-27SMK nakonec kromě nestandardního šedého kamuflážního nátěru a nápisu 27SMK (v azbuce) na obou bocích přídě trupu obdržel již jen instalaci dodatečných vnějších křídleních závěsníků. Jinak se od standardního Su-27 (Flanker B) prakticky nijak nelišil. Protože o tento model neprojevil nikdo žádný zájem, nakonec se celý program Su-27SMK omezil pouze na výše uvedený demonstrační prototyp.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden demonstrační prototyp (vznikl konverzí sériového Su-27)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Ljulka Al-31F s max. tahem po 7 850 kp / 12 500 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        impulsní dopplerovský radiolokátor typu N001 Mječ (‘Slot Back II’) radiolokačního komplexu typu RLPK-27, instalovaný uvnitř špice trupu. Radar typu Mječ slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných cílů (včetně vzdušných cílů nacházejících se na pozadí země) a pozemních cílů.

Vybavení:  - zaměřovací: elektro-optický zaměřovací systém typu OLS-27 s vyhledávacím dosahem 50 km, zaměřovacím dosahem 15 km, zorným polem v horizontální rovině 60° a zorným polem ve vertikální rovině +60°/-15°. Tento systém sdružuje IČ senzor s laserovým dálkoměrem s dosahem 0,3 až 3 km a slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných cílů. Instalace jeho kopulovité hlavice se přitom nachází přímo před pilotní kabinou.

                   - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“, výstražný RL systém, 32 výmetnic tří klamných IČ/RL cílů typu APP-50 (ty jsou vestavěny do ocasního žihadla) a aktivní rušič

Výzbroj:     jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do pravého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 8 000 kg, přepravovaná na dvanácti pylonech (dvou mezi motorovými gondolami, dvou pod motorovými gondolami, šesti pod křídlem a dvou na koncích křídla – ty jsou vyhrazeny pro PLŘS krátkého dosahu) - PLŘS středního dosahu s poloaktivním RL/pasivním IČ navedením typu R-27R1/T1/ER1/ET1 (AA-10 Alamo), PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu R-77E (AA-12 Adder) (max. 8 ks), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-73E (AA-11 Archer), protizemní ŘS s poloaktivním laserovým navedením typu Ch-29L (AS-14 Kedge) (max. 6 ks) a S-25LD (max. 6 ks), protizemní ŘS s pasivním TV navedením typu Ch-29T (AS-14 Kedge) (max. 6 ks) a Ch-59ME (AS-18 Kazoo) (max. 2 ks), protiradiolokační ŘS s pasivním RL navedením typu Ch-31P (AS-17 Krypton) (max. 4 ks), řízené pumy s pasivním TV navedením typu KAB-500Kr (max. 6 ks), neřízené pumy o hmotnosti 100 až 500 kg, raketové bloky typu B-8M1 (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) a B-13L (5 neřízených raket typu S-13 ráže 122 mm), neřízené 340 mm rakety typu S-25 (max. 4 ks), submuniční kontejnery typu KMGU, zápalné nádrže typu ZAB-500Š a 2 000 l PTB typu PTB-2000 (max. 2 ks)

* 5 200 km s jedním doplněním paliva za letu

Poslední úpravy provedeny dne: 24.3.2013