Suchoj Su-27PD

Typ:  speciální modifikace těžkého frontového stíhacího letounu typu Su-27P (Flanker B) zastávající roli vzdušné zkušebny

Určení:  prověření činnosti satelitního radionavigačního systému (SRNS) speciálně určeného pro navádění při sbližovacím manévru při doplňování paliva za letu

Odlišnosti od letounu Su-27P (Flanker B):

- absence pouzdra elektro-optického zaměřovacího systému typu OLS-27 nacházejícího se přímo před průzračným překrytem pilotní kabiny

- instalace výsuvného nástavce pro doplňování paliva za letu, který je kompatibilní s tankovacím systémem vzdušných tankerů řady Il-78 (Midas) a podvěsným tankovacím systémem typu UPAZ-1A Sachalin, před pilotní kabinou vlevo od osy trupu

- instalace satelitního radionavigačního systému (SRNS) z dílny PIC – za jeho pomoci lze řídit doplňování paliva za letu, let v těsné formaci (až do 50-ti m), přiblížení na přistání dle ICAO Cat III (při výšce rozhodnutí 15 m a horizontální viditelnosti 200 m) a přiblížení na přistání na palubě letadlové lodi

- instalace speciálního procesoru a speciálního konvertoru dat

- instalace jednoho multifunkčního displeje (MFD) na přístrojové desce pilotní kabiny - za jeho pomoci lze zobrazovat (v digitálním formátu) letové koordináty, letovou výšku, letový kurs, vzdálenost od vzdušného tankeru (tento údaj je možné promítat též na standardní průhledový displej) a hodnotu rychlosti přibližování ke vzdušnému tankeru (alternativně tento MFD může zastávat funkci pohyblivé digitální mapy s měřítkem od 100 m do 600 m)

Historie:  V roce 1996 byl akrobatický tým zkušebního institutu LII ze Žukovského „Test Pilots“ vedený A.N. Kvočurovem přetransformován v Akrobatické a výzkumné centrum (PIC). Jedním z prvních úkolů, kterých se zhostilo zmíněné centrum, se stal vývoj techniky přibližovacího manévru ke vzdušnému tankeru a vlastního spojení s tankovacím zařízením vzdušného tankeru za využití vysoce přesného satelitního radionavigačního systému (SRNS). Pro tento účel uzpůsobený SRNS systém měl být přitom schopen přesného navedení letounu „příjemce“ ke vzdušnému tankeru vzdálenému až 600 km, volby nejvíce optimální trajektorie přibližovacího manévru a v neposlední řadě též provedení vlastního spojení s tankovacím zařízením vzdušného tankeru. Praktické zkoušky zmíněného SRNS systému, který vznikl přímo v PIC institutu LII, předcházely rozsáhlé zkoušky na pozemní zkušebně. Pro potřeby následných „ostrých“ zkoušek byl kromě prototypu vzdušného tankeru typu Il-78 Midas A (RA-76556) vyčleněn též jeden exemplář těžkého frontového stíhače typu Su-27P (Flanker B) spolu s jedním exemplářem frontového bombardéru typu Su-24 (Fencer). V případě stíhače typu Su-27P (Flanker B) přitom volba padla na letoun s výrobním číslem 36911037820 a bílým trupovým číslem 598, tedy na jeden ze dvou letounů typu Su-27P (Flanker B) ze stavu bývalého Kvočurova akrobatického týmu „Test Pilots“. Ten proto kromě testovaného SRNS systému a přidruženého vybavení obdržel též instalaci výsuvného nástavce pro doplňování před pilotní kabinou alá námořní Su-33 (Flanker D). Tímto se stal vůbec prvním letounem typu Su-27/-27P Flanker B (T-10S), který kdy byl vybaven systémem pro doplňování paliva za letu. Takto modifikovaný Su-27P Flanker B (bílá 598) vešel ve známost pod označením Su-27PD a svůj první dálkový let v rámci zkoušek zmíněného SRNS systému vykonal dne 27. července 1999 na trase Žukovskyj – Severní pól – Žukovskyj. V průběhu zmíněného letu přitom strávil ve vzduchu celkem 11,5 hodin a celkem 5 x doplnil palivo od vzdušného tankeru typu Il-78 Midas A (RA-76556). Ten zase operoval ze základny Vorkuta. Tomu pak z 16. na 17. září téhož roku následoval 9,5 hodin trvající non-stop let z letecké základny Tiksi, která se nachází na Dálném východě, do Žukovského přes Severní pól. V jeho průběhu došlo na čtyři doplnění paliva za letu. Kromě letounů Su-27PD (bílá 598) a Il-78 Midas A (RA-76556) se přitom zmíněné „expedice“ zúčastnily též dva strategické raketonosné letouny typu Tu-95MS (Bear H) ze stavu Dálkového letectva VVS.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového Su-27P)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Ljulka Al-31F s max. tahem po 7 850 kp / 12 500 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním               

Radar:        pravděpodobně žádný

Výzbroj:     pravděpodobně žádná

Poslední úpravy provedeny dne: 28.3.2013