Suchoj Su-26MX

Typ:  exportní modifikace akrobatického speciálu typu Su-26M

Určení:  předvádění sportovní akrobacie na leteckých přehlídkách, účast na soutěžích v letecké akrobacii a výcvik pilotů v letecké akrobacii

Odlišnosti od letounu Su-26M:

- instalace objemnějších palivových nádrží uvnitř křídla

- instalace úchytu pro podvěsnou přídavnou palivovou nádrž s doutníkovitým tvarem v ose břicha střední části trupu (přídavná palivová nádrž modelu Su-26M měla polokapkovitý tvar a byla řešena jako konformní)

- instalace ovladatelných vyvažovacích plošek na odtokové hraně výškových kormidel (to ulehčuje ovládání v průběhu přeletu)

- instalace stupačky na levém boku trupu v oblasti za odtokovou hranou křídla

Historie:  Prezentace akrobatického speciálu typu Su-26M na airshow v San Diegu, která se konala v květnu roku 1988, krátce nato, v květnu roku 1989, vyústila podpisem kontraktu na dva tyto stroje. Toto byl přitom historicky vůbec první realizovaný kontrakt na dodávku letounů sovětské výroby do USA. Oba zmíněné Su-26M nejprve prošly zkouškami u EAA (Experimental Aviation Association). Poté, v srpnu roku 1989, byly přelétnuty do Oshkoshe, který se nachází ve státě Wisconsin. Protože jejich předvádění na různých airshow budilo nemalý zájem, krátce nato, v roce 1990, došlo k podpisu kontraktu na dalších 25 těchto strojů. Jejich nákup byl přitom uskutečněn prostřednictvím floridské společnosti Pompano Air Center, která zajišťovala prodej sportovních letounů značky „Su“ do celého světa. Právě tato společnost dala podmět k zahájení vývoje speciální exportní verze. Exportní Su-26M přitom vešel ve známost jako Su-26MX a vyznačoval se větší vnitřní zásobou paliva, modifikovaným vyvážením výškových kormidel a instalací stupačky po levoboku trupu. V letech 1990 až 1991 brány závodu AO „Peredovye technologii Suchogo“ opustilo celkem 11 těchto strojů. První z nich se přitom od vzletové dráhy poprvé odlepil dne 28. března 1990. Letouny typu Su-26MX byly vyvezeny nejen do USA, ale i do řady dalších zemí světa. Jednotlivé exempláře exportních Su-26MX se od sebe navzájem odlišovaly v některých detailech. Většina sériových Su-26MX, které ale řada zákazníků provozovala pod zjednodušeným označením Su-26M, obdržela třílistou vrtuli typu MTV-9B/C/L250-21. Tyto vrtule přitom mohly být opatřeny dvěma různými typy kuželů navzájem se od sebe lišících tvarem a velikostí. Nejméně jeden sériový Su-26MX obdržel dvoulistou vrtuli typu V-530TA-D35. Přestože tento konkrétní stroj nesl ruskou registraci RA-44554, byl provozován na území Španělska. Letouny typu Su-26MX s registrací RA-3080K a RA-44519, které létaly ve Švýcarsku, se zase vyznačovaly instalací nestandardně protaženého lapače vzduchu na břiše motorové kapoty a modifikovaného podvozku opatřeného blatníčky. Druhý z nich, RA-44519, navíc v průběhu služby obdržel instalaci dodatečného lapače vzduchu na hřbetu motorové kapoty vlevo od jeho podélné osy. Jednotlivé exempláře sériových Su-26MX se přitom od sebe navzájem odlišovaly též instalací různých typů radiostanic, které využívaly odlišně tvarované antény, a počtem (jeden nebo dva) a tvarem koncových křídleních referenčních trojúhelníků. Nejméně jeden z nich byl dokonce uzpůsoben pro let podle přístrojů. Tento konkrétní Su-26MX přitom létal na území USA.

Verze:  -

Vyrobeno:  11 sériových strojů

Uživatelé:  Švédsko, Švýcarsko, USA ...

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden pístový motor typu Vedenějev M-14P s max. výkonem 360 hp

Poslední úpravy provedeny: 26.1.2013