Suchoj LL-UV (PS)

Typ:  experimentální modifikace těžkého frontového stíhacího letounu typu Su-27UB (Flanker C)

Určení:  prověření efektivity systému pro řízení vektoru tahu proudových motorů využívajícího plochou trysku stávající se ze dvou pohyblivých horizontálních klínů

Odlišnosti od letounu Su-27UB:

- instalace experimentální trysky z dílny NPO Motor sestávající se ze dvou pohyblivých horizontálních klínů, za jejichž pomoci lze měnit vektor tahu motoru pod úhlem ±15° (ve vertikální rovině), na místo standardní kruhové trysky levé pohonné jednotky – v této souvislosti zadní partie levé motorové gondoly obdržela znatelně robustnější profil, hranatý průřez (na místo kulatého) a výrazně větší délku (tryska pravého motoru naproti tomu zůstala zcela bez změn)

Historie:  Protože letouny typu Su-27 (Flanker B) sužovaly potíže s ovladatelností při manévrech s velkými úhly náběhu, za které mohla nízká účinnost klasických ovládacích ploch v podobě aileronů a plovoucí VOP při takřka nulové rychlosti, v roce 1983, tedy krátce poté, co byl tento stroj zaveden do výrobního programu závodu č.126 z Komsomolska na Amuru (KnAAPO), se do středu pozornosti Suchojovi OKB dostalo řízení vektoru výstupních plynů proudových motorů. Trysky s řízeným vektorem tahu totiž dokážou bojový letoun udržet pod značným úhlem náběhu při nulové rychlosti po dobu cca 3 až 4 sekund. Toto lze přitom považovat za dostatečně dlouhou dobu pro zaměření vzdušného cíle a odpálení PLŘS, popř. pro rychlé vyvedení letounu do režimu, ve kterém jej již lze ovládat za pomoci konvenčních ovládacích ploch. Vývojové práce na pokročilé modifikaci dvouproudového motoru typu Al-31F, pohonné jednotky letounu Su-27 (Flanker B), s pohyblivou hydraulicky ovládanou tryskou se v dílně motorářského závodu A.M. Ljulky rozeběhly v roce 1986. Sovětský průmysl přitom pro zmíněný motor, který vešel ve známost pod označením Al-31FU, zpracoval hned dva typy trysek s měnitelným vektorem tahu (ve vertikální rovině pod úhlem ±15°). Zatímco jedna z nich měla podobu dvou plochých horizontálních klínů alá tryska motoru F119 amerického bojového letounu typu F-22 Raptor, průřez té druhé byl kruhový. Naproti tomu Američané se zaměřili pouze na vývoj trysky s plochým profilem. Zatímco kruhová pohyblivá tryska vznikla v prostorách NPO Saturn, projekt trysky s plochým průřezem zpracovala NPO Motor z Ufy. Na vzdušnou zkušebnu pohyblivé trysky z dílny NPO Motor, která vešla ve známost pod označením LL-UV (PS), byl v roce 1990 upraven pátý sériový exemplář cvičně-bojového letounu typu Su-27UB Flanker C (modrá 08). Tento stroj přitom nesl též tovární označení T10U-8 a přestože vznikl na lince výrobního závodu č.39 (IAPO) z Irkutska, konverzí na speciál LL-UV (PS) prošel v prostorách závodu č.126 (KnAAPO) z Komsomolska na Amuru. Zmíněná konverze přitom spočívala v náhradě standardní kruhové trysky levého motoru testovanou tryskou z dílny NPO Motor. V této souvislosti zadní partie levé motorové gondoly obdržela znatelně robustnější profil, hranatý průřez (na místo kulatého) a výrazně větší délku. Zkoušky jediného exempláře speciálu LL-UV (PS) byly realizovány v průběhu roku 1990 na letecké základně Žukovskyj, domovské základně zkušebního institutu LII. Do Žukovského byl přitom tento stroj z Komsomolska přepraven velkokapacitním transportním letounem typu An-22 (Cock). Za celou svou kariéru se jediný exemplář speciálu LL-UV (PS) dostal do vzduchu celkem 20 x. Protože instalace výše popsané trysky sebou přinesla značnou ztrátu tahu (14 až 17 %) a nemalý vzrůst hmotnosti, od jejího použití na motorech řady Al-31F bylo nakonec zcela opuštěno ve prospěch paralelně vyvíjené pohyblivé trysky s kruhovým průřezem z dílny NPO Saturn. Ta zase prošla zkouškami na letounu typu LL-UV (PS). Plochá tryska měla ale před tryskou kruhovou též některé nezanedbatelné přednosti. Konkrétně vykazovala znatelně nižší intenzitou demaskující IČ stopy. Kromě toho mohla zastávat též funkci obraceče tahu. Jeden z hlavních nedostatků pohyblivé ploché trysky v podobě vysoké hmotnosti navíc nebyl zcela neřešitelný. Hmotnost takto koncipované trysky bylo totiž možné znatelně zredukovat zavedením nových tepelně odolných materiálů na bázi uhlíku a keramických tepelně-izolačních materiálů. Takové materiály se ale tehdy stále ještě nacházely v raném stádiu vývoje. Další práce na takto koncipované pohyblivé trysce přitom nezastavily jen výše uvedené nedostatky, ale též fatální nedostatek financí, což byl jeden z mnoha důsledků těžké ekonomické krize, které vedla k rozpadu SSSR.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí pátého sériového exempláře letounu Su-27UB)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    jeden nebo dva piloti

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Ljulka Al-31F s max. tahem po 7 850 kp / 12 500 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním               

Radar:        pravděpodobně žádný

Výzbroj:     pravděpodobně žádná

Poslední úpravy provedeny dne: 26.3.2013