Suchoj L-43

Typ:  speciální modifikace letounu Su-7U (Moujik) zastávající roli vzdušné zkušebny

Určení:  provádění zkoušek nových vystřelovacích pilotních sedaček v reálných podmínkách

Odlišnosti od letounu Su-7U (Moujik):

- instalace testované vystřelovací sedačky uvnitř modifikovaného zadního kokpitu – ten je zcela zbaven veškerého přístrojového vybavení a navíc je obložen ocelovými panely

- instalace pevného kovového krytu s rozměrným hřbetním otvorem na místo zadní výklopné části průzračného překrytu pilotní kabiny

- absence zbraňového systému

- instalace tří filmových kamer (za jejich pomoci je pořizován záznam průběhu zkušební katapultáže) – zatímco jedna z nich se nachází přímo v kokpitu, další dvě jsou umístěny uvnitř štíhlých vřetenovitých těles, které vybíhají z náběžné hrany křídla

Historie:  Krátce poté, co prototyp letounu Su-9U (Maiden), který nesl označení U-43, prošel státními zkouškami, obdržel modifikovaný zadní kokpit s obložením z ocelových plátů a pevným kovovým krytem s rozměrným hřbetním otvorem (na místo výklopného průzračného). Takto modifikovaný prototyp U-43 vešel ve známost jako L-43 a zastával roli vzdušné zkušebny vystřelovacích sedaček typové řady KS z dílny Suchojovi OKB-51. Nejnovější modely vystřelovacích sedaček z této řady přitom dokázaly zajistit bezpečné opuštění pilotní kabiny při rychlostech až do M=1,8 v rozmezí výšek 150 m až 15 000 m. Dle některých zdrojů později, v roce 1962, obdobnou úpravou prošly též dva sériové Su-9U (Maiden). Konkrétně přitom mělo jít o letouny s výrobními čísly 1110000101 a 1110000102 (?). Zatímco předchozí exemplář speciálu L-43, jehož základem se stal prototyp U-43, zastával, jak již bylo řečeno, roli vzdušné zkušebny vystřelovacích sedaček pocházejících výhradně z dílny Suchojovi OKB-51, za pomoci těchto dvou letounů bylo možné provádět zkoušky vystřelovacích sedaček různých výrobců. Jeden z nich přitom provozoval zkušební institut LII, který sídlil v Žukovském. Ten druhý byl zase k dispozici potřebám Státního zkušebního institutu vojenského letectva (GK NII VVS) s domovskou základnou Vladimírovka. Další exemplář speciálu L-43 vznikl konverzí letounu Su-9U (Maiden) s výrobním číslem 112001018. Tento konkrétní stroj provozoval v letech 1967 až 1975 zkušební institut LII. Za jeho pomoci byly přitom mimo jiné realizovány též státní zkoušky vystřelovacích sedaček typu Suchoj KS-1, MiG KM-1 a Jakovlev KJa-1 domácí konstrukce a vystřelovacích sedaček typu VS-1BRI a VS-2 československé konstrukce. Přesný počet speciálů řady L-43 není bohužel znám, resp. se zdroj od zdroje liší. Každopádně kromě čtyř výše uvedených strojů poslání vzdušné zkušebny vystřelovacích sedaček zastával ještě letoun Su-9U (Maiden) s modrým trupovým číslem 10. Za pomoci letounů řady L-43 byly později testovány též vystřelovací sedačky řady Zvezda K-36, které se od 70. let staly standardem prakticky pro všechny bojové letouny sovětské konstrukce. Zkušební katapultáže ze zadního kokpitu speciálů L-43 byly přitom realizovány jak v průběhu rolování na vzlet, tak při letu ve velké výšce a při letu nadzvukovou rychlostí. V počáteční fázi zkoušek byly k testovaným vystřelovacím sedačkám připoutány vždy pouze figuríny. Poté obvykle následovaly zkušební katapultáže živých parašutistů.

Verze:  -

Vyrobeno:  nejméně pět exemplářů (zatímco první exemplář tohoto modelu vznikl konverzí prototypu U-43, základem dalších se staly sériové Su-9U)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden proudový motor typu Ljulka Al-7F-1-200 s max. tahem 6 800 / 9 600 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        žádný                   

Výzbroj:     žádná

Poslední úpravy provedeny dne: 29.12.2012