Suchoj Su-25KM Scorpion

Typ:  pokročilá modifikace taktického útočného letounu typu Su-25/-25K (Frogfoot A) (tento model vznikl v rámci modernizačního programu)

Určení:  ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních jednotek

Odlišnosti od letounu Su-25K (Frogfoot A):

- instalace nového zbraňového a navigačního komplexu typu Elbit WDNS – jeho součástí se stal GPS/inerční navigační systém, displej s pohyblivou digitální mapou a VOR-ILS přistávací systém (původní zaměřovací vybavení v podobě laserového dálkoměru a značkovače cílů typu Kljon-PS a optického zaměřovače typu ASP-17BC-8 přitom zůstalo zachováno)

- instalace palubního počítače typu Elbit MMRC (Modular Multi-Role Computer)

- instalace zcela nového přístrojového vybavení uvnitř pilotní kabiny izraelské značky Elbit Systems – jeho součástí se staly dva 15 x 20 cm multifunkční displeje (MFD), jeden průhledový displej (HUD) a knipl kategorie HOTAS

- propojení veškeré avioniky sběrnicí MIL-STD 1553B – to umožňuje provádět modernizaci pouhou výměnou stávajících systémů za nové

- instalace nového spojovacího vybavení – jeho součástí se stala jedna UHF a jedna VKV radiostanice

- instalace nového identifikátoru „vlastní-cizí“ kompatibilního se systémy NATO

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o pumu s poloaktivním laserovým navedením typu Lizard izraelské výroby, protizemní řízenou střelu s pasivním IČ navedením typu Opher izraelské výroby a neřízenou pumu typu Mk.82 americké výroby

Historie:

Dne 3. září 2000 došlo k podpisu smlouvy mezi izraelskou společností Elbit Systems, divizí společnosti Izrael Aircraft Industries (IAI), a gruzínskou společností Tbilaviamsheni o společném postupu při modernizačním programu podzvukových bitevních letounů typu Su-25/-25K (Frogfoot A). Zmíněný modernizační program se dotkl pouze avionického vybavení, zejména pak přístrojového vybavení uvnitř kokpitu, a dal za vznik modelu, který vešel ve známost jako Su-25KM Scorpion. Instalací nové avioniky izraelské výroby přitom došlo nejen ke vzrůstu bojové efektivity (2,5 x až 3 x), ale i k poklesu hmotnosti draku (o 315 kg). Kromě toho tento model mohl využívat též některé typy munice západní výroby. Jediný demonstrační prototyp modernizovaného Su-25KM vznikl konverzí sériového Su-25 (Frogfoot A) s černým trupovým číslem 01 a výrobním číslem 25508110629 a od vzletové dráhy se poprvé odlepil dne 14. dubna 2001. První oficiální let byl ale realizován až 18. dne toho samého měsíce, a to přímo před zraky tehdejšího gruzínského prezidenta E.A. Ševardnadzeho. Pilotáž prototypu Su-25KM přitom v obou dvou případech zajišťoval zkušební pilot izraelské společnosti Elbit. Ještě ten samý rok se tento stroj zúčastnil Pařížské Airshow a moskevské airshow MAKS 2001. Rok nato jej bylo možné shlédnout též na airshow Franborough International. Dle oficiálních zdrojů konverzí do standardu Su-25KM nakonec prošlo pouhých šest letounů typu Su-25 (Frogfoot A) ze stavu Gruzínského a Turkmenského vojenského letectva (ve skutečnosti však mohlo jít až o 10 až 14 exemplářů). Modernizace turkmenských Su-25 (Frogfoot A) do tohoto standardu se přitom stala součástí splátek gruzínského dluhu za dodávky zemního plynu. Svůj první a zároveň jediný Su-25KM (modrá 47M) vzdušné síly Turkmenistánu převzaly dne 2. října 2004. Kariéra gruzínských Su-25KM ale netrvala příliš dlouho. Již v srpnu 2008 byly totiž všechny tyto stroje zcela zničeny v průběhu ozbrojeného konfliktu s Ruskem.

Verze:  -

Vyrobeno:  nejméně 6 exemplářů (všechny vznikly konverzí sériových Su-25)

Uživatelé:  Gruzie a Turkmenistán

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Gavrilov R-195 s max. tahem po 4 500 kp

Radar:        žádný

Vybavení:   - zaměřovací: laserový dálkoměr a značkovač cílů typu Kljon-PS s dosahem 8 km (jeho instalace je umístěna za nevelkým okénkem s tvarem pětiúhelníku nacházejícím se na seříznuté špici trupu) a optický zaměřovač typu ASP-17BC-8 (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)

                    - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRO-1P Parol-1D (dvě nevelké trojúhelníkovité antény umístěné po jedné na hřbetu přídě trupu přímo před pilotní kabinou a na břichu ocasní části trupu a dva páry drobných zaoblených antén umístěné po jednom na bocích přídě a zádě trupu), výstražný radiolokační systém typu SPO-15 Berjoza (jeho antény se nacházejí uvnitř dielektrické špice koncových křídleních těles), čtyři výmetnice 32-ti klamných IČ/RL cílů ASO-2V (ty jsou umístěny po dvou ve dvou blocích na hřbetu zadní části trupu přímo vedle SOP) a dva odnímatelné bloky s dalšími čtyřmi (po dvou v každém bloku) výmetnicemi klamných IČ/RL cílů téhož typu (ty se umisťují na hřbet zadní části motorových gondol)

Výzbroj:      jeden dvouhlavňový 30 mm kanón typu GŠ-2-30 (9A623) se zásobou 250 nábojů, instalovaný v pevné lafetě typu VPU-17A vestavěné do levé poloviny břicha přední partie trupu, a poděsná výzbroj do celkové hmotnosti 1 340 až 4 340 kg, přepravovaná na deseti křídelních závěsnících (poslední pár těchto závěsníků je vyhrazen pro obranné PLŘS) - protizemní ŘS s poloaktivním laserovým navedením typu Ch-25ML (AS-12B Kegler) (max. 4 ks), Ch-29L (AS-14A Kedge) (max. 2 ks) a S-25L (max. 8 ks), protizemní ŘS s pasivním IČ navedením typu Opher, PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-60/-60M* (AA-8A/B Aphid) (max. 2 ks), raketové bloky typu UB-32A (32 neřízených raket typu S-5 ráže 57 mm) (max. 8 ks), B-8M (20 neřízených raket S-8 ráže 80 mm) (max. 8 ks) a B-13L (5 neřízených raket typu S-13 ráže 122 mm) (max. 8 ks), neřízené 240 mm rakety typu S-24 (max. 8 ks), neřízené 340 mm rakety typu S-25 (max. 8 ks), neřízené konvenční pumy o hmotnosti 100 až 500 kg (32 pum typu FAB-100 s hmotností 100 kg, 10 pum typu FAB-250 s hmotností 250 kg nebo 8 pum typu FAB-500 s hmotností 500 kg), kontejnerové pumy o hmotnosti 250 až 500 kg (8 pum typu RBK-250 s hmotností 250 kg nebo RBK-500 s hmotností 500 kg), řízené pumy s poloaktivním laserovým navedením typu KAB-500L (max. 2 ks) a Lizard, zápalné nádrže typu ZB-500 (max. 8 ks), kanónové kontejnery typu SPPU-22-01 (jeden pohyblivý dvouhlavňový 23 mm kanón typu GŠ-23 s možností vychýlení hlavní směrem dolů pod úhlem 30° a zásobou 260 nábojů) (max. 4 ks), submuniční kontejnery typu KMGU-2 (max. 4 ks), 800 l PTB typu PTB-800 (max. 4 ks) a 1 150 l PTB typu PTB-1150 (max. 4 ks)

Poslední úpravy provedeny dne: 23.2.2015