Mikojan-Gurjevič MiG-25RBŠ (‘Foxbat D mod.’)

Typ:  pokročilá modifikace průzkumného-bombardovacího letounu typu MiG-25RBS (Foxbat D)

Určení:  lokalizace pozemních a hladinových cílů, včetně odpalovacích stanovišť střel, muničních skladů, námořních základen a přístavů, hladinových plavidel, železničních stanic, leteckých základen, velitelských stanovišť, vojenských vozidel a mostů, za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci a ničení velkoplošných pozemních stacionárních cílů s předem známou polohou za pomoci neřízených pum

Odlišnosti od letounu MiG-25RBS (Foxbat D):

- instalace pokročilejšího syntézového štěrbinového radiolokátoru s bočním vyzařováním (SLAR) typu Šompol (Fox Flat) v přídi trupu, v oblasti před pilotní kabinou, na místo typu Sablja-E (Fox Flat) – zmíněný radiolokátor využívá dvojici antén umístěnou za jedním párem rozměrných postranních obdélníkových dielektrických panelů s identickými rozměry, jaké mají dielektrické kryty antén radaru typu Sablja-E (Fox Flat) letounu MiG-25RBS

- instalace dalšího, třetího, páru zbraňových závěsníků typu MBDZ-U2 s nosností 2 x 500 kg pod trupem - tímto celková nosnost pum vzrostla z 4 000 kg na 5 000 kg (Takto velký náklad pum ale již měl drastický dopad výkonnostní parametry, zejména pak na rychlost a dostup. Kromě toho nemálo zvyšoval zatížení na křídlo při podzvukových rychlostech a na stěny postranních přívodů vzduchu při rychlostech vyšších než M=0,9, což mělo velmi negativní vliv na technický stav draku.)

- modifikované avionické vybavení instalací identifikačního systému „vlastní-cizí“ typu SRO-1P Parol na místo typu SRO-2M (Odd Rods), výstražného radiolokačního systému typu SPO-15 Berjoza, který je navíc schopen určit typ a operační mód zachyceného radaru, na místo typu SPO-10M Sirena-3, odpovídače typu SO-69 na místo typu SO-63P, automatického letového systému typu SAU-155R1 na místo typu SAU-155R, radionavigačního systému blízké navigace (SHORAN) typu RSBN-10 na místo typu RSBN-6S, radionavigačního systému dálkové navigace (LORAN) typu A711 Klyston, automatického systému pro určování kurzu ve vertikální rovině typu SKV-2NL na místo typu SKV-2NM, systému přesné navigace typu Peleng-2 na místo typu Peleng-DR/-DM a letového záznamového zařízení typu Tester-UZ na místo typu K12-22 a K9-51B (identické vybavení obdržely též modernizované letouny typu MiG-25RBV a MiG-25RBK, známé jako MiG-25RBT a MiG-25RBF)

instalace aktivního rušiče individuální ochrany typu SPS-151 Ljutik na místo typu SPS-142 Siren-2F

- instalace zdvojeného brzdícího padáku uvnitř nového krytu, který tvoří zakončení hřbetní nástavby, s žihadlovitým profilem (místo hranatého špičatého) a větší délkou

- instalace nevelkých protáhlých polokapkovitých dielektrických krytů na bocích postranních lapačů vzduchu (identická konstrukce jako u letounů typu MiG-25BM, MiG-25RBF a MiG-25RBT)

Historie:  Protože radiolokátor s bočním vyzařováním (SLAR) typu Sablja-E (Fox Flat) nadzvukových výškových průzkumných-bombardovacích letounů typu MiG-25RBS (Foxbat D) vykazoval mizernou spolehlivostí a navíc bylo za jeho pomoci možné provádět průzkum pouze v průběhu letu ve velkých výškách, po roce 1981 část flotily těchto strojů obdržela v rámci modernizačního programu instalaci kvalitativně nového radiolokátoru této kategorie v podobě typu Šompol (Fox Flat). Ten přitom v porovnání se svým problematickým předchůdcem vykazoval 2 x až 3 x vyšší rozlišovací schopností a pracovní rychlostí. Kromě toho disponoval dvěma pracovními módy, a to módem pro vyhledávání pohyblivých cílů a kombinovaným módem pro vyhledávání stacionárních cílů a mapování terénu. Za pomoci radaru typu Šompol (Fox Flat) bylo navíc možné provádět průzkum v průběhu letu ve výškách mezi 300 a 23 000 m, zatímco v případě typu Sablja-E (Fox Flat) tomu bylo mezi 17 000 a 24 000 m. Takto modifikované MiGy-25RBS (Foxbat D) vešly ve známost pod označením MiG-25RBŠ (Foxbat D mod.) a kromě zmíněného radiolokátoru byly opatřeny též dalším (třetím) párem podtrupových pumových závěsníků a novým navigačním a obranným vybavením. Modernizaci řadových MiGů-25RBS (Foxbat D) do standardu MiG-25RBŠ (Foxbat D mod.) přitom zajistily letecké opravárenské závody v rámci generálních oprav.

Verze:  -

Vyrobeno:  ? (všechny exempláře tohoto modelu vznikly konverzí sériových MiGů-25RBS)

Uživatelé:  SSSR

 

 

 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Tumanskij R-15B-300 s max. tahem po 7 500 kp / 11 200 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        syntézový štěrbinový radiolokátor s bočním vyzařováním (SLAR) typu Šompol (‘Fox Flat’), instalovaný uvnitř přídě trupu. Zmíněný radiolokátor využívá dvojici antén umístěnou za jedním párem rozměrných obdélníkových panelů nacházejících se na bocích přídě trupu, v oblasti před pilotní kabinou.

Vybavení:  - zaměřovací: žádné, shoz pum na cíl provádí automaticky navigační počítač na základě předem zadaných údajů a údajů z navigačního systému typu Peleng-2

                   - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRO-1P Parol, výstražný RL systém typu SPO-15 Berjoza a aktivní RL rušič individuální ochrany typu SPS-151 Ljutik

Výzbroj:     náklad neřízených pum do celkové hmotnosti 5 000 kg (žáruvzdorné 500 kg pumy typu FAB-500M-62T, standardní 250 kg pumy typu FAB-250M-62, standardní 500 kg pumy typu FAB-500M-62 a zábleskové 80 kg pumy typu FOTAB-100-80), přepravovaný na třech párech tandemově uspořádaných podtrupových závěsníků s nosností 6 x 500 kg a na jednom páru křídelních závěsníků s nosností 2 x 1 000 kg. Na křídelní pylony tohoto stroje je kromě pum možné umístit též zdvojené odpalovací lišty typu APU-60-2 PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-60/-60M (AA-8 Aphid). Tyto střely ale slouží pouze pro vlastní obranu před vzdušným napadením. Pod trup lze zase kromě pum umístit jednu obří 5 280 l PTB.

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 13,38 m 
Délka bez/s PVD:   21,55/23,80 m
Výška: 6,50 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: 3 000*  km/h 
Praktický dostup:   23 000 m
Max. dolet bez:    ?

 

 

* za cenu zničení pohonných jednotek vlivem tepelného namáhání a značného přísunu vzduchu mohly tyto stroje létat rychlostí až 3 400 km/h. Protože poškození pohonných jednotek hrozilo již při rychlostech vyšších než 2 650 km/h, rychleji se létalo pouze na speciální příkaz nebo v případě, kdy si to žádala bojová situace. Cestovní rychlost tohoto stroje v konfiguraci se čtyřmi 500 kg pumami typu FAB-500M-62T v podvěsu činila 2 500 km/h.

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 27.3.2014