Mikojan-Gurjevič MiG-25PU-SOTN

Typ:  speciální monitorovací modifikace cvičného letounu typu MiG-25PU (Foxbat C)

Určení:  monitorování letových zkoušek vzdušných zkušeben automatického přistávacího systému kosmického raketoplánu typu Buran a vlastního raketoplánu typu Buran v průběhu závěrečné fáze sestupu a přistávacího manévru a výcvik pilotů a navigátorů/operátorů palubních systémů raketoplánu typu Buran

Odlišnosti od letounu MiG-25PU (Foxbat C):

- instalace TV sledovacího systému, který slouží pro sledování doprovázeného letounu, uvnitř přední pilotní kabiny – jeho součástí se stala videokamera typu Betacam (původně Sony DXM-3P), videorekordér typu 3800PS, monitor typu DX-50, vysílač a vysílací anténa typu MB-10

- instalace dodatečných břitových antén na břichu přídě trupu a na hřbetu hřbetní nástavby

- modifikovaný automatický letový systém přiřazením datalinku typu KRL-78 (ten zajišťuje příjem rádiových naváděcích povelů)

- instalace datalinku typu B-218

- instalace testovací aparatury (záznamníku dat)

Historie:  Na vývoji družicového stupně kosmického systému typu Energija-Buran, který představoval odpověď ze strany SSSR na americký vícenásobně použitelný kosmický nosný systém typu Space Shuttle, v podobě pilotovaného raketoplánu typu Buran se podílela celá řada tzv. vzdušných zkušeben a experimentálních letounů. Jedním z nich se stal letoun typu MiG-25PU-SOTN. Jediný exemplář tohoto speciálu vznikl na půdě zkušebního institutu LII ze Žukovského konverzí nadzvukového cvičného letounu typu MiG-25PU (Foxbat C) (modrá 22) (v.č. N22040578), který nebyl ničím jiným, než dvoumístnou modifikací jednomístného těžkého přepadového stíhače typu MiG-25P (Foxbat A). Posláním speciálu MiG-25PU-SOTN se stalo monitorování letových zkoušek vzdušných zkušeben automatického přistávacího systému kosmického raketoplánu typu Buran a vlastního raketoplánu typu Buran v průběhu závěrečné fáze klouzavého sestupu (od výšky 20 000 m) a přistávacího manévru. Ke sledování zmíněných letounů v průběhu bezmotorového sestupu jediný exemplář letounu typu MiG-25PU-SOTN využíval speciální TV sledovací systém z dílny NPO Molnija a Institutu TV systémů. Jeho instalace se přitom nacházela uvnitř přední pilotní kabiny. Součástí zmíněného systému se navíc stal datalink, za jehož pomoci bylo možné veškeré obrazové materiály předávat pozemním vyhodnocovacím stanovištím v reálném čase. Ta byla zase vybavena přijímačem typu KL-123, přijímacími anténami s malým a velkým dosahem a záznamovým zařízením. Díky instalaci zmíněného automatického přistávacího systému byl raketoplán typu Buran schopen přistávat, bezmotorovým klouzavým letem, zcela autonomně bez jakéhokoliv vměšování pilota do řízení. Pro potřeby zkoušek automatického přistávacího systému raketoplánu typu Buran byly konkrétně upraveny tři proudové dopravní letouny typu Tu-154B Careless A (CCCP-85024, -85083 a -850108), které vešly ve známost jako Tu-154LL, jeden výškový průzkumný-bombardovací letoun typu MiG-25RB Foxbat B (modrá 02) a jeden přepadový stíhač typu MiG-31 Foxhound A (rudá 97). Zkoušky zmíněného zařízení byly ale prováděny též za pomoci suborbitálního 1:1 pilotovaného demonstrátoru raketoplánu typu Buran (CCCP-3501002). Zmíněný stroj přitom vešel ve známost jako BTS-002 [Ram R2], nebo též jako OK-GLI, a jeho pohon obstarávala čtveřice proudových motorů řady Al-31. Naproti tomu vlastní raketoplán byl opatřen pouze korekčními raketovými motory a raketovými motorky stabilizačního a orientačního systému. Díky tomu nebylo s tímto strojem možné přistání přerušit a přistávací manévr zopakovat. Rutinní monitorovací let speciálu typu MiG-25PU-SOTN začínal ve výšce okolo 18 000 m, a to vysunutím vztlakových klapek a vypnutím pohonných jednotek. Tomu pak následoval bezmotorový sestup po trajektorii sledovaného letounu. Zkušební program jediného exempláře monitorovacího speciálu typu MiG-25PU-SOTN se sestával ze tří částí. Součástí první etapy zkušebního programu tohoto stroje se stalo celkem 15 letů zaměřených na prověření činnosti TV sledovací aparatury a datalinku, zejména pak jeho dosahu a citlivosti na rušení. V průběhu zmíněných letů se přitom podařilo zjistit, že za podmínek silného rušivého signálu vyvozovaného palubním rádiovýškoměrem doprovázeného letounu lze za jeho pomoci předávat pozemním stanovištím nezkreslený obrazový záznam na vzdálenost odpovídající 85-ti % dosahu maximálního. Náplní druhé etapy zkušebního programu, kterou monitorovací MiG-25PU-SOTN prošel mezi zářím a říjnem roku 1986, se zase stala optimalizace přenosových parametrů palubního datalinku a v neposlední řadě též stanovení vlivu pracující palubní elektroniky sledovaného letounu na kvalitu přenášeného obrazu. Za optimální vzdálenost letu od sledovaného letounu byla přitom z tohoto hlediska stanovena hranice 10-ti m. Na konci druhé etapy zkušebního programu navíc jediný exemplář speciálu typu MiG-25PU-SOTN doznal změn. Konkrétně tento stroj obdržel modifikovaný průzračný překryt předního kokpitu, novou videokameru typu Betcam a v neposlední řadě též instalaci TV monitoru v zadním kokpitu. Tomu mezi 11. a 16. říjnem roku 1986 následovala poslední, třetí, etapa letových zkoušek. Tato část zkušebního programu byla realizována na poloostrově Krym, poblíž Jevpatorie, a její součástí se stalo celkem 10 letů. Vyvrcholením celé kariéry jediného exempláře speciálu typu MiG-25PU-SOTN se stal den 15. listopadu 1988. Tehdy totiž tento stroj zaznamenal závěrečnou fázi sestupu, až po okamžik dosednutí na VPD, prvního a zároveň jediného dokončeného exempláře raketoplánu typu Buran (1.01), který se právě vracel ze svého jediného 3 hodiny a 25 minut trvajícího bezpilotního orbitálního letu.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového MiGu-25PU)

Uživatelé:  žádní

 

 

 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Tumanskij R-15B-300 s max. tahem po 7 500 kp / 11 200 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        žádný

Výzbroj:     žádná

 

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 14,02 m 
Délka bez/s PVD:   21,20/23,40 m
Výška: 6,50 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: 2 800 km/h 
Praktický dostup:   ?
Max. dolet :    ?

 

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 27.3.2013