Mikojan-Gurjevič MiG-23MF (‘Flogger B’)

Typ:  exportní modifikace lehkého frontového stíhacího letounu typu MiG-23M (Flogger B)

Určení:  primárně vybojování vzdušné převahy v prostoru linie a přepadové stíhání v rámci protivzdušné obrany; sekundárně útoky na pozemní cíle

Odlišnosti modelu MiG-23MF (iz.23-11A) od letounu MiG-23M (Flogger B):

- instalace střeleckého systému typu S-23E (exportní modifikace střeleckého systému typu S-23D-III), který se sestává z analogového počítače typu AVM-23, střeleckého radiolokátoru typu Safír-23E (exportní Safír-23D), optického střeleckého zaměřovače typu ASP-23DE (exportní ASP-23D), pasivního elektro-optického čidla typu TP-23-1 (exportní TP-23) a průhledového displeje, na místo střeleckého systému typu S-23D-III

- modifikovaný palivový systém zavedením jednobodového plnění

- modifikované ovládání směrovky instalací odlišného tlumiče

- modifikované navigační vybavení instalací pokročilejšího RL odpovídače typu SOD-57M (na místo typu SO-69)

Historie:  První modifikací frontového stíhače typu MiG-23 (Flogger), prvního stíhacího letounu s křídlem s měnitelnou geometrií sovětské konstrukce, vyhrazenou na vývoz do zemí Varšavské smlouvy se stal model MiG-23MF (Flogger B). Exportní MiG-23MF (Flogger B) přitom vycházel, stejně jako méně pokročilý exportní model MiG-23MS (Flogger E), z modelu MiG-23M (Flogger B), prvního masově vyráběného modelu z řady MiG-23 (Flogger). Na rozdíl od staršího MiGu-23MS (Flogger E), který byl vyhrazen na vývoz do zemí třetího světa, se ale od MiGu-23M (Flogger B) lišil jen v některých detailech. Zatímco model MiG-23MS (Flogger E) byl vybaven méně pokročilým zbraňovým systémem typu S-21M o generaci staršího MiGu-21MF (Fishbed J), model MiG-23MF (Flogger B) obdržel prakticky identický zbraňový systém, jako letoun typu MiG-23M (Flogger B), který byl vyráběn výhradně pro Sovětské VVS a PVO. V letech 1978 až 1978 brány moskevského závodu č.30 opustilo celkem 278 sériových MiGů-23MF (Flogger B). Protože provozovatelé méně pokročilých MiGů-23MS (Flogger E) byly s těmito stroji velmi nespokojeni, SSSR později letoun typu MiG-23MF (Flogger B) uvolnil na vývoz i do zemí třetího světa, i když v poněkud „okleštěné“ úpravě. Ta přitom vešla ve známost jako iz.23-11B a od úpravy pro země Varšavské smlouvy, které bylo přiděleno tovární kódové označení iz.23-11A, se odlišovala zejména instalací zjednodušené modifikace radiolokátoru typu Safír-23E bez zajištění proti elektronickému rušení. Kromě toho toto provedení exportního MiGu-23MF (Flogger B) postrádalo instalaci navigačního datalinku typu Lazur. Letouny typu MiG-23MF/iz.23-11B (Flogger B) z prvních výrobních sérií se navíc při manévrovém vzdušném boji musely plně spoléhat pouze na PLŘS typu R-13M (AA-2 Atoll). Modernější PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-60K/MK (AA-8 Aphid) byla totiž integrována do zbraňového letounů vyrobených až po roce 1981.

Verze:

MiG-23MF (iz.23-11A) – provedení letounu typu MiG-23MF (Flogger B) pro státy Varšavské smlouvy. Tento model se od modelu MiG-23M (Flogger B), který byl vyráběn výhradně pro potřeby Sovětského VVS a PVO, odlišoval pouze radiovybavením a IFF vybavením. Z hlediska bojové efektivity však za MiGem-23M (Flogger B) nikterak nezaostával. Tento model byl vyvezen do Bulharska, ČSSR, Maďarska, NDR, Polska a Rumunska.

MiG-23MF (iz.23-11B) – provedení letounu typu MiG-23MF (Flogger B) pro země třetího světa se zjednodušeným radiolokátorem bez zajištění proti elektronickému rušení a zjednodušeným navigačním vybavením. Jeho součástí nebyl navigační datalink typu Lazur. Letouny tohoto typu vyrobené před rokem 1981 navíc nemohly používat modernější krátkodosahové PLŘS řady R-60K (AA-8 Aphid).

Vyrobeno:  278 sériových strojů

Uživatelé:  Afghánistán, Alžír, Bulharsko, ČSSR, Indie, Irák, Kuba, Libye, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko a Sýrie

 

 

 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden proudový motor typu Chačaturov R-29-300 s max. tahem 8 300 kp / 12 500 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        střelecký impulsní dopplerovský radiolokátor typu RP-23 Safír-23E (‘High Lark I’), instalovaný uvnitř špice trupu. Tento typ radiolokátoru slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných cílů a navádění PLŘS typu R-23R (AA-7 Apex) a R-3R (AA-2 Atoll). Radar typu Safír-23E dokáže rozlišovat i vzdušné cíle pohybujících se na pozadí země. Zatímco vzdušný cíl typu MiG-23 je radar typu Safír-23E schopen detekovat na vzdálenost 45 km (v režimu „look-up“), vzdušný cíl typu Tu-16 (s RCS 16 m2) dokáže odhalit na vzdálenost 55 km (v režimu „look-up“). Sledovací dosah tohoto radiolokátoru přitom činí 35 km (v režimu „look-up“).

Vybavení:   - zaměřovací: optický střelecký zaměřovač typu ASP-23DE (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny) a pasivní elektro-optické čidlo typu TP-23-1 se zorným polem ±30° v horizontální rovině a +3° až -12° ve vertikální rovině. Posledně uvedené zařízení v sobě sdružuje IČ lokátor s laserovým dálkoměrem a slouží pro pasivní sledování vzdušných cílů. Zatímco cíl typu Tu-16 je schopno detekovat na vzdálenost 30 km (ze zadní polosféry), cíl typu MiG-23 dokáže odhalit na vzdálenost 20 km (ze zadní polosféry). Jeho instalace se přitom nachází uvnitř nevelkého hranatého krytu, který je umístěn na břichu trupu, přímo před příďovým podvozkem.

                  - naváděcí: rádiová-povelová jednotka typu Delta NG. Toto zařízení slouží pro navádění protizemních řízených střel typu Ch-23 (AS-7 Kerry) a nachází se uvnitř podvěsného kontejneru, který se umisťuje na jeden z trupových zbraňových závěsníků.

                  - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRZO-2M Chrom-Nikl (Odd Rods) a výstražný RL systém typu SPO-10 Sirena-3M

Výzbroj:     jeden 23 mm dvouhlavňový kanón typu GŠ-23L se zásobou 200 nábojů, instalovaný na břichu trupu, přímo za šachtou příďového podvozku, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 2 000 kg, přepravovaná na čtyřech závěsních, dvou nacházejících se pod pevnou střední částí křídla a dvou umístěných pod postranními trupovými přívody vzduchu pohonné jednotky (centrální podtrupový závěsník a oba závěsníky nacházející se pod pohyblivými vnějšími částmi křídla jsou vyhrazeny pro PTB) – PLŘS středního dosahu s poloaktivním RL/pasivním IČ nevedením typu R-23R/T (AA-7 Apex) (max. 2 ks), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ nevedením typu R-3S (AA-2 Atoll) (max. 4 ks), R-13M (AA-2 Atoll) (max. 4 ks) a R-60/-60M (AA-8 Aphid) (max. 4 ks), PLŘS krátkého dosahu s poloaktivním RL navedením typu R-3R (AA-2 Atoll) (max. 4 ks), protizemní ŘS s povelovým navedením typu Ch-23 (AS-7 Kerry) (max. 2 ks), raketové bloky typu UB-16-57 (16 neřízených raket typu S-5 ráže 57 mm) (max. 4 ks), UB-32 (32 neřízených raket typu S-5 ráže 57 mm) (max. 2 ks) a B-8M (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) (max. 2 ks), 240 mm neřízené rakety typu S-24 (max. 4 ks), 100 kg neřízené pumy typu FAB-100 (max. 16 ks), 250 kg neřízené pumy typu FAB-250 (max. 4 ks), 500 kg neřízené pumy typu FAB-500 (max. 4 ks), kontejnerové pumy typu RBK-500 (max. 2 ks), zápalné nádrže typu ZAB-500 (max. 4 ks) a 800 l PTB typu PTB-800 (max. 3 ks)*

 

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 7,78-13,97 m 
Délka s PVD:   17,18 m
Výška: 4,82 m
Prázdná hmotnost: 10 890 kg
Max. vzletová hmotnost: 18 400 kg
Max. rychlost: 2 500 km/h
Praktický dostup:   17 500 m
Max. dolet bez/se 3 PTB-800:    1 450/2 280 km

 

 

 

* ke stíhacím misím tento model vzlétal buďto se dvěma PLŘS středního dosahu typu R-23 (AA-7 Apex), jednou ve verzi R-23R a jednou ve verzi R-23T, pod křídlem, a čtyřmi PLŘS krátkého dosahu typu R-60 (AA-8 Aphid) nebo R-60M (AA-8 Aphid) pod trupem, nebo se čtyřmi PLŘS krátkého dosahu typu R-3/-13M, dvěma ve verzi R-3R a dvěma ve verzi R-3S nebo R-13M, pod křídlem, a čtyřmi PLŘS krátkého dosahu typu R-60 (AA-8 Aphid) nebo R-60M (AA-8 Aphid) pod trupem

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 26.9.2014