Mikojan-Gurjevič MiG-23MS (‘Flogger E’)

Typ:  zjednodušená exportní modifikace frontového stíhacího letounu typu MiG-23M (Flogger B)

Určení:  primárně vybojování vzdušné převahy v prostoru linie a přepadové stíhání v rámci protivzdušné obrany; sekundárně útoky na pozemní cíle

Odlišnosti od letounu MiG-23M (Flogger B):

- instalace méně pokročilého střeleckého systému typu S-21M na místo střeleckého systému typu S-23D-III

- instalace méně pokročilého a méně výkonného střeleckého radiolokátoru typu RP-22SM Safír-21 (Jay Bird) uvnitř modifikované přídě trupu s méně robustním profilem a výrazně menší ogivální dielektrickou špicí s obdobném tvarem, jaký má příďový kryt radiolokátoru prvních sériových exemplářů dvoumístného MiGu-23UB (Flogger C), na místo střeleckého radiolokátoru typu RP-23 Safír-23D (High Lark I)

- absence pasivního elektro-optického čidla typu TP-23 (tento model proto postrádá instalaci nevelkého hranatého krytu nacházejícího se na břichu trupu, přímo před šachtou příďového podvozku)

- zredukovaná škála podvěsné výzbroje o PLŘS středního dosahu typu R-23R/T (AA-7 Apex) a PLŘS krátkého dosahu typu R-60 (AA-8 Aphid); protivzdušná raketová výzbroj tohoto modelu se omezila na starší krátkodosahové PLŘS řady R-3/-13M (AA-2 Atoll)

Historie:  Protože sovětské vedení nechtělo nést riziko vyzrazení tajných informací o pokročilém zbraňovém systému typu S-23D-III frontového stíhacího letounu typu MiG-23M (Flogger B), vývoz tohoto stroje do politicky méně spolehlivých zemí třetího světa zpočátku nechtělo povolit. Na to přitom OKB MiG již v roce 1973 zareagovala zjednodušenou exportní modifikací tohoto stroje s instalací méně pokročilého zbraňového systému typu S-21M o generaci staršího MiGu-21MF (Fishbed J). Protože byl zmíněný zbraňový systém vystavěn na radiolokátoru typu RP-22SM Safír-21 (Jay Bird), protivzdušná raketová výzbroj takto modifikovaného MiGu-23M (Flogger B), který vešel ve známost jako MiG-23MS (Flogger E), se omezila na PLŘS krátkého dosahu řady R-3/-13M (AA-2 Atoll). Exportní MiG-23MS (Flogger E) tedy zcela pozbýval schopnosti vedení boje se vzdušnými cíly nacházejícími se na pozadí země nebo mimo visuální kontakt. V letech 1973 až 1978 brány moskevského závodu č.30 opustilo celkem 179 sériových MiGů-23MS (Flogger E). Poté tento stroj ve výrobním programu zmíněného podniku nahradil model MiG-23MF (Flogger B), který nebyl ničím jiným, než exportní modifikací MiGu-23M (Flogger B) původně určenou pouze pro státy Varšavské smlouvy s instalací exportní verze zbraňovém systému typu S-23D-III, známé jako S-23E. Přestože byl letoun typu MiG-23MS (Flogger E) vyhrazen na export, nevelký počet těchto strojů létal též v barvách Sovětského VVS. VVS ale exportní MiGy-23MS (Flogger E) používalo výhradně pro zaškolování pilotů a pozemního personálu zahraničních zákazníků.

Verze:  -

Vyrobeno:  179 sériových strojů

Uživatelé:  Alžír, Angola, ČLR (zkušební provoz), Egypt, Irák, Kuba, Libye, SSSR Súdán, Sýrie a USA

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden proudový motor typu Chačaturov R-29-300 s max. tahem 8 300 kp / 12 500 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        střelecký impulsní dopplerovský radiolokátor typu RP-22SM Safír-21 (‘Jay Bird’) s vyhledávacím dosahem 30 km a zaměřovacím dosahem 15 km, instalovaný uvnitř špice trupu. Tento typ radiolokátoru slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných cílů a navádění PLŘS typu R-3R (AA-2 Atoll).

Výzbroj:     jeden 23 mm dvouhlavňový kanón typu GŠ-23L se zásobou 200 nábojů, instalovaný na břichu trupu, přímo za šachtou příďového podvozku, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 2 000 kg, přepravovaná na čtyřech závěsních, dvou nacházejících se pod pevnou střední částí křídla a dvou umístěných pod postranními trupovými přívody vzduchu pohonné jednotky (centrální podtrupový závěsník a oba závěsníky nacházející se pod pohyblivými vnějšími částmi křídla jsou vyhrazeny pro PTB) – PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ nevedením typu R-3S (AA-2 Atoll) (max. 4 ks) a R-13M (AA-2 Atoll) (max. 4 ks), PLŘS krátkého dosahu s poloaktivním RL navedením typu R-3R (AA-2 Atoll) (max. 4 ks), raketové bloky typu UB-16-57 (16 neřízených raket typu S-5 ráže 57 mm) (max. 4 ks), UB-32 (32 neřízených raket typu S-5 ráže 57 mm) (max. 2 ks) a B-8M (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) (max. 2 ks), 240 mm neřízené rakety typu S-24 (max. 4 ks), 100 kg neřízené pumy typu FAB-100 (max. 16 ks), 250 kg neřízené pumy typu FAB-250 (max. 4 ks), 500 kg neřízené pumy typu FAB-500 (max. 4 ks) a a 800 l PTB typu PTB-800 (max. 3 ks)*

* ke stíhacím misím tento model obvykle vzlétal se sestavou dvou PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ nevedením typu R-3S/-13M (AA-2 Atoll) a dvou PLŘS krátkého dosahu s poloaktivním RL navedením typu R-3R (AA-2 Atoll) v podvěsu

Poslední úpravy provedeny dne: 26.9.2014