PZL Swidnik Mi-2RM Anakonda

Typ:  vojenská námořní pátrací-záchranná modifikace lehkého víceúčelového vrtulníku typu Mi-2T (Hoplite)

Určení:  vyhledávání a vyzvedávání posádek havarovaných letadel a ztroskotaných plavidel na moři

Odlišnosti od modelu Mi-2T (Hoplite):

- instalace závěsníků typu KD2-353, na kterých lze přepravovat celkem šest signálních pum typu OMAB-12-12D (denní) nebo OMAB-25-8N (noční), nebo závěsníků typu D4-50, na kterých lze přepravovat celkem dvě osvětlovací pumy typu SAB-100, na bocích střední části trupu, na pozici závěsníků pro přídavné palivové nádrže. Pumové závěsníky lze však instalovat pouze na levý bok trupu. V tomto případě je k pravému boku trupu možné uchytit standardní přídavnou palivovou nádrž s objemem 238 l.

- instalace přídavné nádrže s objemem 238 l uvnitř trupu (kompenzace za nemožnost nesení přídavných nádrží na obou bocích trupu)

- instalace jeřábu finské nebo francouzské výroby u nákladových vrat. Zmíněný jeřáb má nosnost 270 kg a za jeho pomoci lze na palubu vyzdvihnout až tři osoby najednou. Naproti tomu jeřáb typu LPG-4, který je používán na některých vrtulnících typu Mi-2T, má nosnost pouhých 120 kg.  

- instalace nového vnějšího podtrupového nákladového závěsu. Za jeho pomoci lze táhnout po hladině záchranné čluny.

- instalace vyhledávacího světlometu na vzpěře pravého hlavního podvozku (úprava zavedená do vybavení jen některých sériových strojů)

- rozšířené palubní vybavení o nafukovací záchranný člun pro šest nebo deset osob, záchranné vesty, nosítka a lékařské vybavení

- instalace radiokompasu typu ARK-U2, za pomoci kterého lze určit směr ke zdroji signálu nouzového radiomajáku nebo nouzové radiostanice

- instalace přijímače GPS (úprava zavedená do vybavení vrtulníků typu Mi-2RM až v 90. letech)

Historie:  Lehký dvoumotorový transportní vrtulník typu Mi-2T (Hoplite) se stal základem celé řady specializovaných verzí. Jednou z nich byl model Mi-2RM, který sloužil k pátrací a záchranné činnosti na moři. Vývoj tohoto speciálu byl zahájen již na konci 60. let. Zkoušky prototypu pátracího-záchranného Mi-2RM u polského námořnictva se rozeběhly v roce 1969. Sériová výroba tohoto modelu byla zahájena dva roky nato. Produkce pátracího-záchranného Mi-2RM se omezila na 16 strojů. Většina z nich se skončila u polského námořnictva. Polské námořnictvo přitom tyto stroje provozovalo ze dvou svých hlavních vrtulníkových základen, a to Darlówka a Gdyně-Babie Doly. Tři vrtulníky typu Mi-2RM byly vyvezeny do NDR. Zpočátku speciály typu Mi-2RM létaly se závěsníky pro signální nebo osvětlovací pumy na obou bocích trupu. Díky tomu ale nemohly nést vnější přídavné palivové nádrže. Kompenzací za to se stala instalace přídavné nádrže uvnitř trupu. Protože toto řešení rozhodně nebylo možné považovat za ideální, později byly pumové závěsníky u těchto strojů instalovány pouze na levý bok trupu. To umožnilo nesení alespoň jedné vnější přídavné palivové nádrže. V roce 1975 byl na dvou speciálech typu Mi-2RM polského námořnictva testován plovákový podvozek. Zmíněné plováky byly přitom pro tyto stroje převzaty od prototypu vrtulníku typu SM-2, který vycházel z vrtulníku typu Mi-1 (Haze) vyráběného v Polsku jako typ SM-1. Plovákový podvozek se ale na vrtulnících typu Mi-2RM nakonec více nerozšířil.

Verze:  -

Vyrobeno:  16 exemplářů

Uživatelé:  NDR a Polsko

Posádka:    ?

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu WSK Rzesów GTD-350 s max. výkonem po 396 hp

Kapacita:   ?

Výzbroj:     šest denních signálních pum typu OMAB-12-12D, šest nočních signálních pum typu OMAB-25-8N nebo dvě osvětlovací pumy typu SAB-100, přepravované na závěsnících připevněných k bokům trupu, v oblasti před hlavním podvozkem

Poslední úpravy provedeny dne: 2.11.2016