Mil Mi-28NM Avangard-3          

Typ:  pokročilá modifikace taktického útočného vrtulníku typu Mi-28N (Havoc B)

Určení:  ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních jednotek, ničení tanků a jiných obrněných vozidel protivníka a ničení vrtulníků a jiných pomalých vzdušných cílů

Odlišnosti od modelu Mi-28N (Havoc B):

- instalace motorů typu VK-2500P-01 na místo motorů VK-2500-02

- instalace pomocné palubní energetické jednotky (APU) typu Aerosila TA-14-130-28 na místo APU typu Al-9V

- instalace vícekomorových filtrů prachových částic na vstupech vzduchu pohonných jednotek na místo filtrů typu PZU

- instalace nových listů nosného rotoru s vyšší účinností. Listy nosného rotoru tohoto modelu mají odlišnou vnitřní konstrukci a zahnuté konce.

- instalace ovládacích prvků v podobě pák kolektivního a cyklického uvnitř předního kokpitu. U modelu Mi-28N se instalace ovládacích prvků nachází pouze uvnitř zadního kokpitu. To si ale vyžádalo mírně zvětšit šířku (o 14 cm) a změnit tvar přední partie trupu a zároveň ze spodní části dveří předního kokpitu, které se nacházejí na levoboku, vyjmout sendvičové pancéřování. Zmíněné dveře mají navíc větší rozměry. Okénko, které je vetknuto do dveří předního kokpitu, má větší rozměry a odlišný tvar. Jedná se o shodné řešení jako u cvičně-bojového modelu Mi-28UB.

- modifikované vybavení pilotní kabiny začleněním nového přilbového zaměřovače typu NSCI-VM. Zmíněný zaměřovač obsahuje i symboliku pro přesné bombardování.

- instalace avionického komplexu typu BREO-28M (na místo typu BREO-28)

- instalace nového navigačního komplexu umožňujícího provádět přistání „naslepo“

- instalace elektro-optického zaměřovacího systému typu OPS-28M Tor-M (na místo typu OPS-28 Tor) a elektro-optického navigačního systému typu GOES-451M (na místo typu TOES-521) pod modifikovanou špicí trupu, která je zbavena náprstkovitého krytu antény rádiové-povelové jednotky

- instalace radiolokačního komplexu typu BRLK-28. Součástí zmíněného komplexu je radiolokátor typu N025M. Zmíněný radiolokátor není ničím jiným, než modifikací radiolokátoru typu N025 mající schopnost sledovat větší počet cílů najednou a určovat jejich koordináty s větší přesností. Instalace jeho antény je přitom umístěna uvnitř kulovitého krytu, který se nachází nad hlavou nosného rotoru.

- instalace systému pro ovládání výzbroje typu SUO-280NM (na místo typu SUO-280N)

- instalace laserového naváděcího systému střel typu LSN-296 (na místo typu LD-294), který spolupracuje s novými typy řízených střel

- instalace nového obranného komplexu typu Vitebsk-28NM. Součástí zmíněného komplexu je výstražný RL systém typu L150-28 Pastel, výstražný laserový systém typu L140 Otklik, výstražný UV protiraketový systém typu L370-2, laserový rušič naváděcích hlavic PLŘS typu Monoblok a čtyři výmetnice klamných RL/IČ cílů typu UV-26.

- odlišný tvar střelecké věže typu NPPU-280

- instalace odlišně tvarované břitové antény na hřbetu ocasního nosníku. Přímo za ní je navíc umístěn nízký široký kryt s válcovitým tvarem následovaný o poznání menším hranatým krytem s lichoběžníkovým průřezem a malou hranatou nástavbou

- instalace tří tandemově uspořádaných břitových antén na břichu ocasního nosníku

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o PTŘS s poloaktivním laserovým navedením typu 9M120-1 raketového kompletu typu Ataka-VM (AT-9 Spiral), PTŘS s kombinovaným poloaktivním a laserovým radiolokačním navedením typu 9M123M raketového kompletu typu Chrizantema-VM (AT-15 Springer), protizemní ŘS typu 9A7755 LMUR (iz.305) a PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu 9M336 raketového kompletu typu 9K333 Verba (SA-29) a PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-74M (AA-11B Archer). K navádění PTŘS typu 9M123M v radiolokačním módu slouží podvěsný kontejner s radiolokátorem typu 1L32-1V, který se umisťuje na jeden z vnitřních křídelních závěsníků.

- modifikovaný systém údržby (generální opravu tohoto modelu lze provádět dle momentálního stavu, zatímco u typu Mi-28N se provádí po nelétání určitého počtu hodin, resp. po určité délce provozu)

Historie:  Protože bitevní vrtulník typu Mi-28N (Havoc B) měl celou řadu nedostatků, dne 26. prosince 2008, tedy krátce poté, co se stal součástí výrobního programu závodu Rostvertol z Rostova na Donu, byly vypsány specifikace na jeho vylepšenou modifikaci. Práce na projektu požadovaného modelu, který vešel ve známost jako Mi-28NM, byly zahájeny v roce 2009 a probíhaly v rámci OKR (zkušebně konstrukční práce) Avangard-3. V konstrukci a vybavení vrtulníku typu Mi-28NM byly plně zužitkovány poznatky, které se podařilo nastřádat v průběhu prvních let provozu vrtulníků typu Mi-28N (Havoc B) a v neposlední řadě též v průběhu nasazení těchto strojů při protiteroristické operaci v Sýrii. Kromě toho u tohoto modelu došlo k náhradě všech importovaných systémů domácími produkty. Z konstrukčního hlediska vrtulník typu Mi-28MN vychází z cvičně-bojového vrtulníku typu Mi-28UB, který se od vrtulníku typu Mi-28N (Havoc B) odlišuje instalací druhého řízení v modifikované přední kabině. Je však opatřen motory typu VK-2500P-01 s elektronickým řízením FADEC. Zmíněné motory mají v porovnání s motory typu VK-2500-02, pohonnými jednotkami vrtulníku typu Mi-28N (Havoc B), vyšší výkonnost v oblastech s velkou nadmořskou výškou a vysokou teplotou vzduchu. Kromě toho jsou méně náchylné na nasátí horkých plynů raketových motorů neřízených raket. Lapače vzduchu pohonných jednotek tohoto modelu jsou navíc opatřeny vícekomorovými filtry prachových částic, které mají v porovnání s filtry typu PZU předchozího modelu vyšší účinnost. Vývoj zmíněných filtrů se ale zatím ještě nachází ve fázi letových zkoušek. Nosný rotor vrtulníku typu Mi-28NM je opatřen novými listy s odlišnou vnitřní konstrukcí a zahnutými konci. Jejich instalace přitom sebou přinesla nejen vzrůst cestovní rychlosti o 10 % a max. rychlosti o 13 %, ale též, díky tomu, že mají vyšší účinnost, možnost navýšit vzletovou hmotnost při nízkých rychlostech. Takto modifikovaný nosný rotor navíc umožňuje provádět vyšší pilotáž, tedy v konfiguraci s omezenou hmotností a demontovaným radiolokátorem. Zdaleka nejvíc změn doznala avionika. Součástí avionického vybavení vrtulníku typu Mi-28MN se přitom mimo jiné staly systémy, jejichž vývoj se nepodařilo do zahájení výroby výchozího modelu Mi-28N (Havoc B) dotáhnout do stavu způsobilého pro řadový provoz. Toto se konkrétně týká palubního radiolokátoru a kompletního obranného komplexu. Sériové Mi-28N (Havoc B) obdržely instalaci jen některých komponent plánovaného obranného komplexu. Palubní vybavení vrtulníku typu Mi-28NM přitom umožňuje přesnou navigaci i v noci a za ztížených meteorologických podmínek, včetně vertikální navigace při činnosti z nevybavených letišť. Co se týká zaměřovacího vybavení, tak vrtulníku typu Mi-28NM kromě modifikovaného elektro-optického zaměřovacího systému typu OPS-28 (model OPS-28M) obdržel též instalaci radiolokátoru typu N025M uvnitř kulovitého pouzdra nad rotorovou hlavou. Zmíněný radiolokátor je modifikací radiolokátoru typu N025, který předtím našel uplatnění na exportních vrtulnících typu Mi-28NE (Havoc B), mající schopnost sledovat větší počet cílů a určovat jejich koordináty s vyšší přesností. Radiolokátor typu N025M spolupracuje s 3D mapou terénu a dokáže si zapamatovat souřadnice nalezeného cíle. Díky tomu vrtulník typu Mi-28NM může provést útok na objevený cíl z jiné (výhodnější) pozice. Palubní vybavení vrtulníku typu Mi-28NM navíc umožňuje vzájemnou výměnu informací s jinými vrtulníky toho samého typu. A nejen to. Vrtulník typu Mi-28NM je schopen přijímat informace o cílech i od letadel, pozemních velitelských stanovišť a průzkumných družic. Kromě toho tento stroj může působit v součinnosti s bezpilotními prostředky a postřelovat dva cíle současně. Změn proti modelu Mi-28N (Havoc B) ale doznala též podvěsná výzbroj. Součástí podvěsné výzbroje modelu Mi-28NM se konkrétně staly PTŘS s poloaktivním laserovým navedením typu 9M120-1 raketového kompletu typu Ataka-VM (AT-9 Spiral), PTŘS s kombinovaným poloaktivním laserovým a radiolokačním navedením typu 9M123M raketového kompletu typu Chrizantema-VM (AT-15 Springer), protizemní ŘS typu 9A7755 LMUR (iz.305), PLŘS s pasivním IČ navedením typu 9M336 raketového kompletu typu 9K333 Verba (SA-29) a PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-74M (AA-11B Archer). PTŘS typu 9M120-1 (AT-9 Spiral) přitom slouží k ničení cílů nacházejících se ve visuálním kontaktu. Naproti tomu střely typu 9M123M (AT-15 Springer) a iz.305 jsou určeny k ničení cílů nacházejících se mimo visuální kontakt. Díky integraci PLŘS typu R-74M (AA-11B Archer), která je na rozdíl o PLŘS typu 9M336 (SA-29), leteckou zbraní, bude navíc vrtulník typu Mi-28NM moci vést efektivní boj nejen s vrtulníky, ale i s bojovými letouny, bezpilotními prostředky a střelami s plochou dráhou letu, a to za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci. Zmíněná střela je navíc navržena k ničení bojových letounů 5. generace. Začlenění střely typu R-74M (AA-11B Archer), která má dosah 40 km, tedy z vrtulníku typu Mi-28NM učinilo plnohodnotný vrtulníkový stíhač. Vrtulník přitom pro bojové letouny představuje velmi obtížný cíl, neboť má malé rozměry a může se pohybovat v malé výšce nad povrchem země. V přízemní výšce je totiž velmi obtížně zachytitelný radiolokátorem i IČ čidlem. Kromě toho může využívat povrchových nerovností, k tomu aby se schoval (a následně provedl nečekaný útok). Základem prototypu modelu Mi-28NM (OP-1 / žlutá 701) se údajně stal poslední, sedmý, předsériový exemplář vrtulníku typu Mi-28N (žlutá 38). Do malé výšky nad VPD se tento stroj napoprvé vznesl dne 29. července 2016. K prvnímu plnohodnotnému letu se prototyp Mi-28NM (žlutá 701) vydal dne 12. října toho samého roku. V březnu roku 2019 byl tento stroj testován na syrské letecké základně Chumajnim. Posláním zmíněných zkoušek se stalo prověření způsobilosti vrtulníku typu Mi-28NM pro činnost v horkém prašném prostředí a v neposlední řadě též odzkoušení střely typu iz.305 za reálných bojových podmínek. Kontrakt na stavbu nevelké ověřovací série vrtulníku typu Mi-28NM byl podepsán v prosinci roku 2017. První dva z těchto strojů měly být VVS předány před koncem roku 2018. Do výzbroje VVS mě být vrtulník typu Mi-28NM oficiálně zařazen v roce 2019. Nic z toho se ale nepodařilo uskutečnit. Na konci února roku 2019 bylo navíc oznámeno, že se Ministerstvo obrany Ruské federace rozhodlo vrtulníků typu Mi-28NM zcela vzdát a žádné vrtulníky tohoto typu nekupovat. Důvodem toho měla být vysoká pořizovací cena. Z tohoto záměru ale nakonec sešlo. Dne 7. března 2019 bylo oznámeno, že se schyluje k podpisu kontraktu na prvních 6 nebo 18 těchto strojů. První předsériový exemplář vrtulníku typu Mi-28NM byl poprvé spatřen dne 17. dubna 2019, za letu nad podnikovým letištěm rostovského závodu Rostvertol. První dva předsériové exempláře vrtulníku typu Mi-28NM (rudá 70 / RF-13489 a rudá 71) byly VVS předány v červnu roku 2019. První z nich (rudá 70) byl krátce nato, v srpnu toho samého roku, prezentován za letu na moskevské airshow MAKS 2019. Mezitím, v červnu roku 2019 na výstavě Armija 2019, bylo Ministerstvem obrany Ruské federace pro VVS objednáno celkem 98 vrtulníků typu Mi-28NM, s termínem dodání na léta 2020 až 2027. Prvních 6 z nich by mělo být VVS předáno v roce 2020. V následujícím roce byla měla následovat dodávka dalších 12-ti těchto strojů. Zbylých 80 objednaných vrtulníků typu Mi-28NM by mělo brány závodu Rostvertol opustit v letech 2022 až 2027. Provozovatelem prvních sériových Mi-28NM se stane 344. CBP i PLS (Centrum bojové přípravy) z Toržoku. Případným zájemcům ze zahraničí bude vrtulník typu Mi-28NM nabízen pod označením Mi-28EM. Kromě toho VVS plánuje na standard Mi-28NM dopracovat všechny již dodané vrtulníky typu Mi-28N (Havoc B). Dle původních plánů se měly letové zkoušky takto modifikovaného Mi-28N (Havoc B) rozeběhnout na jaře roku 2020. Podle všeho bude ale tento stroj nakonec zalétán až v létě nebo na podzim toho samého roku.

Verze:

Mi-28NM (OP-1) – prototypová modifikace vrtulníku typu Mi-28NM. Jediný exemplář tohoto modelu vznikl konverzí sedmého předsériového exempláře vrtulníku typu Mi-28N (Havoc B) a do oblak se poprvé vydal dne 12. října 2016.

Mi-28NM – sériová modifikace vrtulníku typu Mi-28NM. První exemplář tohoto modelu byl identifikován dne 17. dubna 2019.

Vyrobeno:  jeden prototyp a dva předsériové stroje

Uživatelé:  žádní

 

 

 

Posádka:    pilot a operátor zbraňových systémů

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Klimov VK-2500P-01 s max. výkonem po 2 500 hp, resp. po 2 800 hp v mimořádném 2,5 min režimu

Radar:        přehledový impulsní dopplerovský radiolokátor typu N025M se zorným polem 360°, instalovaný uvnitř kulovitého krytu nacházejícího se nad hlavou nosného rotoru.

Vybavení:   - zaměřovací: elektro-optický zaměřovací systém typu OPS-28M Tor-M (rozměrné válcovité pouzdro nacházející se pod špicí trupu) a elektro-optický navigační systém typu GOES-451M (nevelké kulovité pouzdro nacházející se pod špicí trupu, přímo před pouzdrem systému Tor-M)

                  - obranné: obranný komplex typu Vitebsk-28NM sestávající se z výstražného RL systému typu L150-28 Pastel (toto zařízení využívá dva páry senzorů), výstražného laserového systému typu L140 Otklik (toto zařízení využívá dva páry senzorů), výstražného UV protiraketového systém typu L370-2 (toto zařízení využívá dva páry senzorů), laserového rušiče naváděcích hlavic PLŘS typu Monoblok (hlavice tohoto zařízení se nachází na břichu zadní části trupu) a čtyř výmetnic klamných RL/IČ cílů typu UV-26 (ty jsou vestavěny do koncových křídleních kontejnerů)

Kapacita:    možnost nouzové přepravy 2 až 3 osob uvnitř nevelkého prostoru, který se nachází v zadní části trupu

Výzbroj:     jedna dálkově ovládaná střelecká věž typu NPPU-28 s jedním pohyblivým dálkově ovládaným 30 mm kanónem typu 2A42 s odměrem ±110°, elevací +13°, depresí -40° a zásobníkem na 250 nábojů, instalovaná na břichu špice trupu, a podvěsná výzbroj, přepravovaná na čtyřech podkřídlových závěsnících – odpalovací rámy s osmi přepravně-startovacími kontejnery s PTŘS s poloaktivním laserovým navedením typu 9M120-1 raketového kompletu typu Ataka-VM (AT-9 Spiral), odpalovací rámy se čtyřmi přepravně-startovacími kontejnery s PTŘS s kombinovaným poloaktivním a laserovým radiolokačním navedením typu 9M123M raketového kompletu typu Chrizantema-VM (AT-15 Springer), zdvojená odpalovací zařízení typu APU-L s protizemními ŘS typu 9A7755 LMUR (iz.305), moduly Strelec-VM s dvojicí PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu 9M336 raketového kompletu typu 9K333 Verba (SA-29), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-74M (AA-11B Archer), raketové bloky, střelecké kontejnery a neřízené pumy

 

 

 

TTD:  
Ø nosného rotoru: 17,20 m
Ø ocasního rotoru: 3,84 m
Rozpětí křídla: 4,87 m
Celková délka: 21,16 m
Délka trupu: 16,85 m
Výška: 3,82 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: ?
Praktický dostup: ?
Max. dolet: ?

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 12.4.2020