Mil Mi-14GP
Typ: civilní dopravní/nákladní modifikace vojenského námořního obojživelného vrtulníku typu Mi-14BT (Haze B)
Určení: přeprava osob a nákladu mezi pobřežím a námořními ropnými těžařskými plošinami
Odlišnosti od modelu Mi-14BT (Haze B):
- absence veškerého vojenského vybavení
- instalace menšího a lehčího radiolokátoru typu Kontur na místo radiolokátoru typu Iniciativa-2M (Short Horn). V této souvislosti rozměrný polokapkovitý kryt vystupující z přední části člunovitého břicha trupu, v oblasti před příďovým podvozkem, nahradil o poznání menší zaoblený kryt, který vystupuje (směrem dopředu) ze špice trupu, v oblasti před prostředním čelním okénkem kabiny cestujících
- nový interiér nákladové kabiny. Do kabiny tohoto modelu lze umístit sedadla pro 24 cestujících. Alternativně lze zde přepravovat náklad do celkové hmotnosti 3 t.
- instalace nového klimatizačního systému
- instalace palubního jeřábu typu LPG-150 s nosností 150 kg na levoboku trupu, přímo u vstupních dveří
- instalace druhých vstupních dveří, které jsou navíc opatřeny integrálními výklopnými schůdky, na zádi trupu, přímo pod ocasním nosníkem alá Mi-8S. Nákladovou kabinu modelu Mi-14BT zpřístupňují pouze jedny dveře, které se nacházejí na levoboku, přímo za pilotní kabinou
- instalace čtyř nouzových výstupů na bocích nákladové kabiny
- instalace závěsu „vzdušného jeřábu“ s nosností 3 t
Historie: V roce 1981 se obojživelný protiponorkový vrtulník typu Mi-14 (Haze), který vzešel ze zadání VMF, dostal též do středu pozornosti Aeroflotu. Protože ale vrtulník typu Mi-14 (Haze) podléhal přísnému tajení, vývoj civilní modifikace tohoto stroje byl tehdy zamítnut. Na počátku 90. let se nicméně VMF rozhodlo flotilu protiponorkových vrtulníků omezit na palubní stroje typu Ka-27 (Helix) a všech obojživelných strojů řady Mi-14 (Haze), které operovaly z pobřežních základen, se zcela vzdát. To umožnilo myšlenku civilní modifikace tohoto jediného obojživelného vrtulníku sovětské výroby opět vzkřísit. První civilní modifikace vrtulníku typu Mi-14 (Haze) vešla ve známost jako Mi-14GP a vzešla ze zadání společnosti Konvers Avia, zajišťující přepravu osob a nákladu mezi pobřežím a námořními ropnými těžařskými plošinami. První exemplář civilního Mi-14GP, který dokáže zajistit přepravu 24-ti osob nebo 3 t nákladu, vznikl konverzí minolovného Mi-14BT (Haze B) a svůj veřejný debut si odbyl v srpnu roku 1995 na šelfu Kaspického moře, poblíž Baku. Krátce nato tento stroj zavítal na moskevskou airshow MAKS 1995. Mezi květnem roku 1996 a dubnem roku 1997 společnost Konvers Avia zmíněný vrtulník využívala v obsluze vrtných plošin na Kaspiku. Mezitím, v září roku 1996, tento stroj zavítal na Hydro Aviation Show 96, která se konala v Gelendžiku.
Verze: -
Vyrobeno: jeden exemplář (vznikl konverzí sériového Mi-14BT)
Uživatelé: pouze Rusko
Posádka: dva piloti
Pohon: dva turbohřídelové motory typu Izotov TV3-117M s max. výkonem po 1 950 hp
Radar: povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu Kontur, instalovaný pod zaobleným krytem vystupujícím ze špice trupu
Kapacita: 24 osob nebo náklad do celkové hmotnosti 3 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladového prostoru s rozměry 5,34 m x 2,34 m x 1,80 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 3 000 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu
TTD: | |
Ø nosného rotoru: | 21,29 m |
Ø ocasního rotoru: | 3,91 m |
Celková délka: | 25,31 m |
Délka trupu: | 18,37 m |
Výška: | 6,94 m |
Prázdná hmotnost: | 8 800 kg |
Max. vzletová hmotnost: | 14 000 kg |
Max. rychlost: | 230 km/h |
Praktický dostup: | 4 000 m |
Max. dolet (s PTB): | 800/1 135 km |
poslední úpravy provedeny dne: 11.12.2016