Mil Mi-26T2V (‘Halo’)          

 

Typ:  pokročilá modifikace těžkého transportního vrtulníku typu Mi-26 (Halo A)

Určení:  přeprava osob a nákladu a odsun raněných

Odlišnosti od vrtulníku typu Mi-26 (Halo A):

- instalace automatizovaného letového-navigačního komplexu typu NPK-90-2V na místo původního navigačního vybavení (počet členů posádky přitom zůstal zachován)

- instalace modifikovaného spojovacího vybavení

- instalace nového přístrojového vybavení uvnitř pilotní kabiny

- instalace nových sedadel odolných vůči nárazu uvnitř kabiny posádky

- instalace nového vnějšího osvětlení umožňujícího použití brýlí nočního vidění

- instalace obranného komplexu typu L370E26L Vitebsk, který se sestává z výstražného UV protiraketového systému typu L370-2-01, směrového IČ rušiče typu L370-5L a 28-ti výmetnic klamných cílů. Všechny zmíněné komponenty komplexu typu Vitebsk jsou umístěny uvnitř dvou párů tandemově uspořádaných konformních kontejnerů, které jsou uchyceny k bokům střední části trupu. Zatímco ten přední se nachází přímo za předními postranními vstupními dveřmi, zadní pár kontejnerů komplexu typu Vitebsk je umístěn přímo nad hlavním podvozkem. Zatímco přední kontejnery ukrývají po jedné hlavici IČ rušiče typu L370-5L a po dvou senzorech výstražného UV protiraketového systému typu L370-2-01 (po jednom pro přední a zadní polosféru), do boků každého ze zadních kontejnerů je vestavěno 14 výmetnic klamných cílů.

Historie:  Vrtulník typu Mi-26T2V, který není ničím jiným, než modifikací vrtulníku typu Mi-26 (Halo A), vycházející z vrtulníku typu Mi-26T2, vzešel ze zadání Ministerstva obrany Ruska. Prototyp tohoto stroje (žlutá 3112) vznikl, v prostorách závodu Rostvertol z Rostova na Donu, konverzí vrtulníku Mi-26 (v.č. 34001212157). Zmíněný stroj byl postaven v roce 1988 a až do roku 2012, kdy byl odstaven na letišti Danielovo (Joškar-Ola), byl provozován (jako žlutá 97) letectvem Pohraniční stráže v arktických oblastech. Do Rostova byl přitom přepraven, za účelem opravy a následné konverze na prototyp modelu Mi-26T2V, v květnu roku 2015. Do oblak se prototyp Mi-26T2V (žlutá 3112) poprvé vydal dne 18. srpna 2018. Svůj veřejný debut si tento stroj odbyl na výstavě Armija-2018. Před zmíněnou prezentací ale vykonal sérii zkušebních letů na moskevském testovacím letišti MVZ M.L. Mila. Poté byl předán 929. GLIC (Státní letové testovací centrum) z Achtubinska, za účelem realizace státních zkoušek. V současnosti se schyluje k podpisu kontraktu na prvních 10 těchto strojů. Vzhledem k tomu, že vrtulníky typu Mi-26 (Halo A) Ruského VVS mají stále dostatek technické životnosti, je zvažována unifikace vybavení těchto strojů s vybavením vrtulníku typu Mi-26T2V.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového Mi-26)

Uživatelé:  Rusko

 

 

 

Posádka:    dva piloti, navigátor a palubní mechanik

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Progress D-136 s max. výkonem po 11 400 kp

Radar:        povětrnostní radiolokátor typu 7A813C, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:   82 vojáků, 60 ležících raněných se tříčlenným lékařským doprovodem nebo náklad do celkové hmotnosti 20 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 12,08 m x 3,25 m x 2,91 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 20 000 kg, přepravovaný v podvěsu pod trupem

Výzbroj:     žádná

 

 

TTD:  
Ø nosného rotoru: 32,00 m
Ø ocasního rotoru: 7,61 m
Celková délka: 40,03 m
Délka trupu: 33,73 m
Výška: 8,15 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 56 000 kg
Max. rychlost: 295 km/h
Praktický dostup: 4 600 m
Max. dolet bez/se 4 PTB: 800/1 920 km

 

 

 Poslední úpravy provedeny dne: 8.3.2019