Motor Sič Mi-2MSB

Typ:  pokročilá modifikace lehkého víceúčelového vrtulníku typu Mi-2 (Hoplite) vzešlá z modernizačního programu z dílny AO Motor Sič

Určení:  doprava osob, přeprava nákladu, odsun raněných, výcvik pilotů, shoz výsadku, kultivace zemědělských ploch, pátrací a záchranná činnost na souši i na moři, průzkum pozemního bojiště a přímá palebná podpora pozemních jednotek

Odlišnosti od modelu Mi-2T (Hoplite):

- instalace silnějších, ekonomičtějších a lehčích 465 hp motorů typu Al-450M ukrajinské značky Motor Sič na místo motorů typu GTD-350 polské výroby. To si vyžádalo prodloužit přední část hřbetní nástavby směrem dopředu, až k horním okrajům čelních okének pilotní kabiny. V čele hřbetní nástavby se navíc nyní nacházejí pouze lapače vzduchu pro chlazení. Motory typu Al-450M totiž nevyužívají čelní kruhové lapače vzduchu, jako motory typu GTD-350, ale postraní štěrbinové lapače vzduchu s obdélníkovým průřezem, které jsou kryty síty. Kromě toho jsou tyto pohonné jednotky opatřeny pouze jedním a nikoliv dvěma páry směrem do stran vyvedených výfukových trubic.

Historie:  V 90. letech ruská vrtulníková konstrukční kancelář MVZ M.L. Mila zpracovala modernizační projekt pro lehké dvoumotorové vrtulníky řady Mi-2 (Hoplite), který byl vystavěn zejména na záměně pohonných jednotek. Podmětem k tomuto kroku se stala skutečnost, že pohonné jednotky těchto tehdy stále ještě velmi rozšířených strojů v podobě turbohřídelových motorů typu GTD-350 polské výroby již nesplňovaly moderní požadavky na provozní ekonomiku a ekologii. Volba konstrukčního týmu MVZ M.L. Mila přitom padla na motor typu Al-450 ukrajinské značky Motor Sič. Jako alternativa za tuto pohonnou jednotku byl zvažován motor typu Arrius 2MI francouzské značky Turboméca. Náhrada motorů typu GTD-350 motory typu Al-450 se ale neobešla bez zhotovení nové motorové kapoty a instalace nového hlavního reduktoru typu GR-2A a nového mezilehlého reduktoru typu OR-2A. Součástí zmíněného modernizačního programu, který dal za vznik modelu Mi-2A, se ale stala též úprava elektrického, olejového a protipožárního systému, stejně jako instalace nových listů nosného rotoru s kompozitní konstrukcí a nové avioniky. Na pilotní desce modernizovaného Mi-2A, která měla být natřena (kuli použití brýlí nočního vidění) černou barvou, se měl nacházet displej s digitální mapou. Součástí přístrojového vybavení tohoto modelu se měla mimo jiné stát též KV radiostanice typu Kristall, VKV radiostanice typu Jurok, GPS navigační přístroj typu GPS-195, digitální zapisovač letových dat typu BUR-SLI a digitální magnetofon typu P-503B. Pilotní kabina modernizovaného měla být od nákladové kabiny kompletně oddělena přepážkou. Záměna motorů typu GTD-350 motory typu Al-450 měla přitom vrtulníku typu Mi-2A zajistit dolet 500 km bez použití přídavných palivových nádrží. Kromě toho měla přinést zvýšení letových výkonů, zlepšení provozní ekonomiky a snížení hluku v kabině. Vrtulník typu Mi-2A byl nabízen hned v několika verzích, a to dopravní, sanitní, cvičné, záchranné-pátrací a zemědělské. Vojenská cvičná verze měla přitom umožňovat provádět nejen pilotní, ale i střelecký výcvik, a to za využití kanónových kontejnerů typu UKP-23-250 nebo raketových bloků. Nakonec ale o „upgrade“ svých Mi-2 (Hoplite) na standard Mi-2A nikdo neprojevil zájem, stejně jako o nově vyrobené stroje v tomto standardu. Plány přitom počítaly s vybudováním výrobní linky na území ČLR. Jediným hmatatelným produktem celého programu Mi-2A se tak nakonec stala 1:1 předváděcí maketa, která vznikla konverzí jednoho ze sériových Mi-2 (Hoplite). Modernizační program Mi-2A se nicméně stal základem obdobného modernizačního programu pro vrtulníky řady Mi-2 (Hoplite) z dílny ukrajinského výrobce leteckých motorů Motor Sič. Zmíněný modernizační program dal za vznik modelu Mi-2MSB a byl vystavěn zejména na instalaci motorů typu Al-450M, které mají v porovnání s motory typu GTD-350 vyšší vzletový výkon (465 hp vs 396 hp), o 40 % nižší měrnou spotřebu paliva (0,26 kg/hph vs 0,37 kg/hph) a o 24% (105 kg vs 130 kg) nižší hmotnost, uvnitř přepracované přední části hřbetní trupové nástavby, nového hlavní reduktoru typu VR-442 a nového koncového reduktoru. Přestavba dvou Mi-2 (Hoplite) na prototypy modelu Mi-2MSB byla zahájena v roce 2011. První z nich vešel ve známost jako Mi-2M a vznikl v prostorách závodu Rostvertol z Rostova na Donu. Do oblak se přitom tento stroj poprvé vydal dne 10. září 2012. Jeho pohon tehdy obstarávaly dva ze čtyř motorů typu Al-450M, které do závodu Rostvertol dorazily na jaře roku 2012. Zkoušky tohoto stroje zpočátku probíhaly na zkušebním letišti závodu Rostvertol. Později byl však přepraven na zkušební letiště MVZ M.L. Mila, které se nachází v Tomilíně. MVZ M.L. Mila totiž nad celým programem Mi-2MSB od počátku dohlížela, neboť byla držitelem typových práv k tomuto stroji. Protože se tehdy počítalo, že dopracováním na tento standard projde část vrtulníků typu Mi-2 (Hoplite) Ruského VVS a aeroklubů DOSAAFu, zmíněný stroj byl opatřen vojenským šedým nátěrem a bílými nápisy „RF-“ na bocích ocasního nosníku. Druhý prototyp vrtulníku typu Mi-2MSB (UR-MSX / v.č. 529120035) vznikl v prostorách leteckého opravárenského závodu z Vinnice a v listopadu roku 2012 byl staticky prezentován v Kyjevě. V roce 2013 došlo k rozdělení modernizačního programu pro vrtulníky řady Mi-2 (Hoplite) na dvě etapy. Etapa první přitom počítala pouze s výměnou motorů typu GTD-350 za motory typu Al-450M při zachování původního reduktoru a transmise. Instalace nového reduktoru byla přesunuta až do druhé etapy modernizačního programu. Součástí druhé etapy modernizačního programu pro vrtulníky řady Mi-2 (Hoplite) z dílny společnosti Motor Sič, která dala za vznik modelu MSB-2, se ale staly též radikální zásahy do konstrukce draku. Ty přitom vedly ke zlepšení aerodynamiky, zvětšení zásoby paliva a zvětšení objemu nákladové kabiny. V dubnu roku 2014 od celého programu Mi-2MSB odstoupila MVZ M.L. Mila. Důvodem toho bylo vyostření vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou v důsledku ruské anexe Krymu a podpory proruských ukrajinských separatistů. Společnost Motor Sič byla proto nucena v programu Mi-2MSB pokračovat sama. Krátce nato, dne 4. července 2014, se rozeběhly letové zkoušky druhého prototypu vrtulníku typu Mi-2MSB. Prvním a zatím jediným provozovatelem modernizovaného Mi-2MSB se staly vzdušné síly Ukrajiny. Ukrajinským vzdušným silám byl přitom první do tohoto standardu modernizovaný Mi-2 (Hoplite) předán, za účelem realizace státních zkoušek, dne 28. listopadu 2014. V rámci státních zkoušek přitom tento stroj vykonal, ke dni 3. prosince toho samého roku, celkem 44 letů. Dne 6. prosince 2014 byly vzdušným silám Ukrajiny předány další dva modernizované Mi-2MSB. Uvnitř kabiny obou zmíněných strojů se přitom nacházelo původní analogové přístrojové vybavení. Součástí nabídky výrobce je ale též možnost instalace nové přístrojové desky s MFD ukrajinské značky Elektron-Pribor. Dne 18. dubna 2016 jeden z prototypů modernizovaného Mi-2MSB vystoupal na rekordních 7 000 m. Přestože záměna motorů typu GTD-350 motory typu Al-450M sebou přinesla vzrůst max. vzletové hmotnosti z 3 550-ti kg na 4 000 kg, užitečného zatížení z 800-ti kg na 1 000 kg, max. rychlosti z 210-ti km/h na 235 km/h, cestovní rychlosti ze 190-ti km/h na 200 km/h a statického dostupu z 640-ti m na 1 500 m, modernizační program Mi-2MSB se nakonec zřejmě příliš neprosadí. Jedním z důvodů toho je vysoká cena. Přestavba vrtulníku typu Mi-2 (Hoplite) na model Mi-2MSB totiž vyjde na 4,5 mil. dolarů. A za takové peníze lze pořídit „olétaný“ vrtulník této kategorie západní výroby mající mnohem lepší provozní ekonomiku a mnohem delší životnost. Výrobce přitom deklaruje prodloužení životnosti při přestavbě vrtulníku typu Mi-2 (Hoplite) na model Mi-2MSB o pouhých 8 až 16 let (dle roku výroby a náletu). Proti modernizačnímu programu Mi-2MSB ale hovoří též skutečnost, že není podporován ze strany MVZ M.L. Mila. To by se případnému zájemci o program Mi-2MSB mohlo vymstít tím, že by jeho flotilu vrtulníků ruské výroby přestal ruský průmysl zcela podporovat.

Verze:

Mi-2M – první prototyp vrtulníku typu Mi-2MSB. Tento model byl postaven v prostorách ruského výrobního závodu Rostvertol a do oblak se poprvé vydal dne 10. září 2012.

Mi-2MSB – základní modifikace vrtulníku typu Mi-2MSB zastávající roli transportního a dopravního stroje. Prototyp tohoto modelu byl postaven v prostorách leteckého opravárenského závodu z Vinnice a do oblak se poprvé vydal dne 4. července 2014.

Mi-2MSB-V – taktická útočná modifikace vrtulníku typu Mi-2MSB. Tento model se vyznačuje instalací pohyblivých lafet pro 12,7 mm kulomety v přední části nákladové kabiny, přímo za prvním párem postranních okének, dvou párů zbraňových závěsníků na konci nosníku, který prochází středem nákladové kabiny a vybíhá zaslepenými otvory druhého páru postranních okének, motorů typu Al-450V (na místo motorů typu Al-450M), zařízení pro směšování horkých výtokových motorových plynů s chladným venkovním vzduchem, které má podobu širokých trubic směřujících nahoru, na motorových výfukových trubicích, válcovitého krytu IČ rušiče typu Adros KT-01AB na hřbetu ocasního nosníku a výmetnic klamných cílů typu Adros AB-26B na břichu ocasního nosníku. Bitevní Mi-2MSB-V byl široké veřejnosti poprvé prezentován v září roku 2015 na kyjevské výstavě „Oružie i bezopasnost 2015“ v podobě prototypu nebo 1:1 makety (?) s kontejnery s granátomety typu UAG-40 na vnitřním a bloky s neřízenými raketami typu B8V8MSB na vnějším páru zbraňových závěsníků.

Vyrobeno:  neznámý počet prototypů a nejméně dva operační stroje (všechny exempláře tohoto modelu vznikly konverzí sériových Mi-2)

Uživatelé:  Ukrajina (vojenské letectvo)

Mi-2MSB

Posádka:    jeden pilot nebo jeden pilot a jeden navigátor

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Motor Sič Al-450M s max. výkonem po 465 hp

Kapacita:   ?

Poslední úpravy provedeny dne: 13.12.2016