Mil Mi-26PK
Typ: speciální modifikace těžkého transportního vrtulníku typu Mi-26T
Určení: provádění složitých montážních a demontážních prací a přeprava rozměrného nákladu na krátké vzdálenosti
Odlišnosti od vrtulníku typu Mi-26T:
- instalace bohatě zasklené hranaté kabiny operátora jeřábu (pilota) s dalším řízením na levém boku trupu, na místo předních vstupních dveří
Historie: Těžký transportní vrtulník typu Mi-26 (Halo A) s přepravní kapacitou 20 t se stal základem hned několika speciálů, včetně modelu Mi-26PK, který zastával roli vzdušného jeřábu. Speciál typu Mi-26PK navrhla, na rozdíl od vzdušného jeřábu typu Mi-26TM, který byl dílem závodu Rostvertol z Rostova na Domu, MVZ M.L. Mila. Zmíněný stroj se vyznačoval instalací bohatě zasklené hranaté kabiny operátora jeřábu s druhým řízením na levém boku trupu, na místo předních vstupních dveří. Operátor jeřábu uvnitř postranní kabiny seděl čelem dozadu a měl k dispozici klasické mechanické řízení. Prototyp vzdušného jeřábu typu Mi-26PK vznikl konverzí prvního prototypu vzdušného jeřábu typu Mi-26TM (RA-06089), který se vyznačoval instalací kabiny jeřábníka pod trupem, přímo za příďovým podvozkem, a svůj veřejný debut si odbyl v srpnu roku 1997 na statické ukázce moskevské airshow MAKS 97. Prototyp Mi-26PK (RA-06089) ale zachovával podtrupovou kabinu jeřábníka svého předchůdce. U levého čelního okénka pilotní kabiny tohoto stroje se navíc nacházela vnější instalace krabicovitého krytu s CRT obrazovkou. Základem druhého exempláře vzdušného jeřábu typu Mi-26PK se stal vrtulník Mi-26 (žlutá 80 / v.č. 34001212081) ze stavu Ruského VVS. Zmíněný stroj byl veřejnosti poprvé prezentován v srpnu roku 2001 na airshow MAKS 2001 a byl opatřen identickou postranní kabinou jeřábníka jako prototyp první. Postrádal však instalaci vnější CRT obrazovky před kokpitem a samozřejmě též břišní kabiny. Druhý prototyp vzdušného jeřábu typu Mi-26PK však zachovával zbarvení a výsostné značení Ruského VVS. Vojenskou kamufláž přitom obdržela i postranní kabina operátora. Přímo nad ní se nacházelo logo provozovatele v podobě společnosti Vzljot. Vývoj vzdušného jeřábu typu Mi-26PK, stejně jako vývoj vzdušného jeřábu typu Mi-26TM z dílny závodu Rostvertol, nakonec nepřekročil prototypové stádium.
Verze: -
Vyrobeno: dva exempláře (zatímco ten první vznikl konverzí prvního prototypu vzdušného jeřábu typu Mi-26TM, základem toho druhého se stal sériový Mi-26)
Uživatelé: žádní
Posádka: ?
Pohon: dva turbohřídelové motory typu Progress D-136 s max. výkonem po 11 400 kp
Radar: povětrnostní radiolokátor typu 8A313 Groza, instalovaný uvnitř špice trupu
Kapacita: náklad do celkové hmotnosti 20 000 kg, přepravovaný v podvěsu pod trupem
TTD: | |
Ø nosného rotoru: | 32,00 m |
Ø ocasního rotoru: | 7,61 m |
Celková délka: | 40,03 m |
Délka trupu: | 33,73 m |
Výška: | 8,15 m |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | 56 000 kg |
Max. rychlost: | ? |
Praktický dostup: | ? |
Max. dolet: | ? |
Poslední úpravy provedeny dne: 9.8.2016