Typ:  pokročilá modifikace středně těžkého víceúčelového vrtulníku typu Mi-8T/P (Hip C) vzešlá z modernizačního programu ukrajinské společnosti Motor Sič

Určení:  přeprava nákladu a osob, shoz výsadku, odsun raněných a přímá palebná podpora pozemních jednotek

Odlišnosti od modelu Mi-8T/P (Hip C):

- instalace motorů typu TV3-117VMA-SBM1V série 4E ukrajinské značky Motor Sič na místo motorů typu TV2-117A

Historie:  Na počátku druhého desetiletí 21. století se v provozu stále ještě nacházely velké počty vrtulníků řady Mi-8T (Hip C), které ještě neměly zdaleka vyčerpanou technickou životnost. Pohonné jednotky těchto strojů v podobě 1 500 hp turbohřídelových motorů typu TV2-117A přitom tehdy již nebyly dostupné, neboť byla jejich produkce již v roce 1997 zastavena. Protože zmíněné motory navíc vrtulníkům řady Mi-8T (Hip C) nedokázaly zajistit srovnatelné výkony s odvozenými vrtulníky řady Mi-171 a Mi-17V-5, v roce 2010 ukrajinský výrobce leteckých motorů Motor Sič ze Záporoží z vlastní iniciativy zpracoval projekt modernizačního programu pro tyto stroje, který je vystavěn na instalaci motorů typu TV3-117VMA-SBM1V série 4E vlastní výroby. Zmíněné motory mají sice shodný max. vzletový výkon jako motory typu TV2-117A, v prostředí s vysokou teplotou vzduchu nebo velkou nadmořskou výškou jsou však výkonnější. Kromě toho mají nižší spotřebu paliva (592 kg/h vs 620 kg/h). To vše sebou přineslo vzrůst statického dostupu z 1 800 m na 3 100 m a doletu z 620 km na 650 km. Motory typu TV3-117VMA-SBM1V série 4E lze přitom instalovat do nezměněného motorového lože motorů typu TV2-117A. Protože jsou opatřeny elektrickým startérem, stejně jako motory typu TV2-117A, jejich instalace se navíc zcela obejde bez dodatečné instalace pomocné palubní energetické jednotky (APU). Kromě toho je záměnu motorů typu TV2-117A motory typu TV3-117VMA-SBM1V série 4E možné provést bez záměny hlavního reduktoru. Díky tomu modernizační program společnosti Motor Sič provozovatelům vrtulníků řady Mi-8T (Hip C) nabízí takřka srovnatelné výkony s vrtulníky řady Mi-171 a Mi-17V-5 za přibližně třetinu ceny nového stroje (včetně generální opravy). Takto modernizované vrtulníky typu Mi-8T (Hip C) přitom vešly ve známost jako Mi-8MSB v civilní, resp. jako Mi-8MSB-V ve vojenské úpravě. První ze dvou prototypů modelu Mi-8MSB (UR-MSB) se do oblak poprvé vydal dne 10. listopadu 2010. Konstrukční certifikát tento model obdržel dne 29. října 2011. Jelikož společnost Motor Sič již od počátku zamýšlela modernizační program Mi-8MSB nabízet ruským provozovatelům vrtulníků řady Mi-8T (Hip C), v lednu roku 2012 odkoupila většinu akcií běloruského leteckého opravárenského závodu z Orše. Zmíněný podnik je totiž v Celní unii s Ruskem, a má tedy oprávnění vyvážet své výroby do Ruska bez cla. Transfer technologií do Běloruska byl přitom zahájen v roce 2015. Modernizaci vrtulníků řady Mi-8T (Hip C) provozovatelů z jiných států na standard Mi-8MSB dostal na starost letecký opravárenský závod z ukrajinského Konotopu. Později, dne 20. listopadu 2015, byl pro provádění generálního oprav vrtulníků typu Mi-8T (Hip C) před zástavbou motorů typu TV3-117VMA-SBM1V série 4E certifikován též letecký opravárenský závod č.410 z Kyjeva. Svůj veřejný debut si vrtulník typu Mi-8MSB odbyl na výstavě HeliRussia 2012, která se konala v červnu roku 2012. Zde byl přitom tento stroj prezentován v dopravní variantě. Kromě toho na zmíněné výstavě došlo k podpisu dohody s ruským DOSAAFem, který projevil zájem o „upgrade“ svých Mi-8T (Hip C) a Mi-8P (Hip C) na standard Mi-8MSB. Těmto plánům ale nakonec udělala přítrž revoluce na Ukrajině, která vedla ke svržení proruské vlády, spolu s ruskou anexí Krymu a podporou proruských ukrajinských separatistů. V létě roku 2012 byl druhý prototyp vrtulníku typu Mi-8MSB (UR-MSF) testován na území Tádžikistánu. Posláním zmíněných zkoušek se stalo prověření letových charakteristik tohoto stroje v oblastech s velkou nadmořskou výškou a vysokou teplotou vzduchu. Poté prototyp Mi-8MSB (UR-MSF) zavítal na Hydro Aviation Show 2012, která se konala v září roku 2012 v Gelendžiku. 27. dne toho samého měsíce první prototyp vrtulníku typu Mi-8MSB (UR-MSB) v rámci účasti na Mezinárodní výstavě AVIASVIT 2012 vystoupal do výšky 8 250 m, což mu přineslo zápis světového rekordu v kategorii E-1g (vrtulníky se vzletovou hmotností mezi 6 t a 10 t). Dne 14. srpna 2013 se prototypu Mi-8MSB (UR-MSB) podařilo tento rekord překonat, a to hodnotou 9 150 m. Toto přitom představuje absolutní výškový rekord v rámci celé rodiny vrtulníků řady Mi-8/-17/-171 (Hip). Zkoušky prototypů vrtulníku typu Mi-8MSB byly úspěšně završeny v říjnu roku 2012. V srpnu roku 2013 druhý prototyp tohoto stroje (UR-MSF) zavítal na moskevskou airshow MAKS 2013. Prvním provozovatelem modernizovaných Mi-8MSB se stala běloruská společnost Orša Air. Zmíněná společnosti si objednala dva tyto stroje. První z nich (EW-999AP) přitom převzala v září roku 2013. Součástí vrtulníkového parku letecké divize ukrajinské společnosti Motor Sič se kromě dvou prototypů (UR-MSB a UR-MSF) stal nejméně jeden další vrtulník typu Mi-8MSB (UR-MSJ). Letecká divize společnosti Motor Sič tyto stroje používá nejen k přepravě osob a nákladu na vnitrostátních linkách, ale též k prezentaci potencionálním zákazníkům. Vrtulníky typu Mi-8MSB v barvách společnosti Motor Sič bylo přitom možné shlédnout mimo jiné též na veletrzích v Kazachstánu a Dubaji. V říjnu roku 2014 si modernizaci 13-ti vrtulníků typu Mi-8T (Hip C) na úroveň Mi-8MSB objednala též Ukrajinská vláda. Zatímco 10 z nich bylo určeno pro Ministerstvo obrany, provozovatelem zbylých tří těchto strojů se měla stát Národní garda. Termín vyhotovení zmíněného kontraktu byl stanoven na léta 2014 až 2015. Militarizované Mi-8MSB vešly ve známost jako Mi-8MSB-V a od civilních Mi-8MSB se odlišují pouze skladbou avionického vybavení. Protože se ukrajinským ozbrojeným silám nedostávaly finance na nákup nové techniky, po ruské anexi Krymu Ukrajinské ministerstvo obrany zmíněnou objednávku navýšilo, a to i přesto, že cena modernizace za kus mezitím vzrostla na dvojnásobek. První tři modernizované Mi-8MSB-V vzdušné síly Ukrajiny převzaly dne 4. prosince 2014. V roce 2015 se flotila vrtulníků typu Mi-8MSB-V ukrajinských vzdušných sil rozrostla o další čtyři tyto stroje. Do konce roku 2016 Ukrajinské vzdušné síly údajně převzaly celkem 15 modernizovaných Mi-8MSB-V. Část z nich přitom vznikla konverzí dopravních Mi-8P (Hip C). Další čtyři tyto stroje se staly součástí výzbroje Ukrajinské národní gardy. Dvojici modernizovaných Mi-8MSB-V ale převzaly též ukrajinské záchranné organizace. Modernizační program Mi-8MSB se ale nakonec na světovém trhu zřejmě příliš neprosadí. Jedním z důvodů toho je vysoká cena. Přestavba vrtulníku typu Mi-8T/P (Hip C) na model Mi-8MSB, včetně generální opravy, totiž vyjde na 10 mil. dolarů. A za takové peníze lze pořídit „olétaný“ vrtulník této kategorie západní výroby mající mnohem lepší provozní ekonomiku a mnohem delší životnost. Výrobce přitom deklaruje prodloužení životnosti při přestavbě vrtulníku typu Mi-8T/P (Hip C) na model Mi-8MSB o pouhých 8 až 16 let (dle roku výroby a náletu). Proti modernizačnímu programu Mi-8MSB ale hovoří též skutečnost, že není podporován ze strany MVZ M.L. Mila. To by se případnému zájemci o program Mi-8MSB mohlo vymstít tím, že by jeho flotilu vrtulníků ruské výroby přestal ruský průmysl zcela podporovat.

Verze:

Mi-8MSB – civilní modifikace vrtulníku typu Mi-8MSB

Mi-8MSB-V – vojenská modifikace vrtulníku typu Mi-8MSB. Vojenský Mi-8MSB-V se od civilního modelu Mi-8MSB odlišuje pouze skladbou avionického vybavení. Výrobce navíc pro tento model nabízí celou řadu doplňků. Konkrétně přitom jde o přídavné vnější pancéřování pilotní kabiny, IČ rušič typu Adros KT-01AV, výmetnice klamných cílů typu Adros KUV-26-50, chladiče motorových zplodin typu Adros AŠ-01V a výstražný protiraketový systém. Zbraňový arsenál modernizovaného Mi-8MSB-V lze rozšířit o neřízenou raketu typu AR-8, která se odpaluje ze standardních raketových bloků typu B8V20 nebo B8V20MSB, minovací kontejner typu VSM-1 a ŘS s poloaktivním laserovým navedením typu Barrier-V (s dosahem 5 km) z dílny kyjevské GKKB Luč. Naváděcí systém těchto střel, které lze řadit se do kategorie „vystřel a zapomeň“, spolupracuje s laserovým dálkoměrem a značkovačem typu FPM-01KV. Jeho instalace se přitom umisťuje na pozici standardního periskopického bombardovacího zaměřovače.

Vyrobeno:  dva prototypové a nejméně 24 operačních exemplářů (všechny exempláře tohoto modelu vznikly konverzí sériových Mi-8T nebo Mi-8P)

Uživatelé:  Bělorusko (Orša Air - 2 ks) a Ukrajina (Motor Sič - 3+ ks, Národní garda - 4 ks, Vojenské letectvo - 15? ks a záchranné organizace - 2 ks)

Posádka:    dva piloti a palubní mechanik

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Motor Sič TV3-117VMA-SBM1V série 4E s max. výkonem po 1 500 hp, resp. po 1 700 hp v krátkodobém nouzovém režimu

Kapacita:   20 až 24 vojáků, 12 ležících raněných nebo náklad do celkové hmotnosti 4 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladového prostoru s rozměry 5,34 m x 2,25 m x 1,80 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 3 000 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu

Poslední úpravy provedeny dne: 8.3.2017