Mil Mi-6PŽ2
Typ: pokročilá modifikace těžkého požárního vrtulníku typu Mi-6PŽ
Určení: hašení požárů
Odlišnosti od vrtulníku typu Mi-6PŽ:
- instalace dálkově ovládaného pohyblivého vodního děla pod čelním zasklením příďové kabiny navigátora, na pozici pohyblivého kulometu vojenského modelu Mi-6 (Hook A). Příďové vodní dělo tohoto speciálu odebírá vodu z 12 000 l nádrže, která je instalována uvnitř nákladového prostoru. S vypouštěcím ventilem zmíněné nádrže, který se nachází v břišním otvoru vzdušného jeřábu, je přitom propojeno vnějším podtrupovým potrubím.
- instalace pracoviště operátora vodního děla v příďové kabině na místo pracoviště navigátora
- instalace doutníkovitého pouzdra s výměníkem tepla na pravoboku trupu, přímo před vnější palivovou nádrží, resp. přímo pod řadou kulatých okének nákladového prostoru
Historie: Značná nosnost činila z těžkého transportního vrtulníku typu Mi-6 (Hook A) ideální základ speciálu pro boj s lesními požáry. Specializovaná požární verze tohoto obřího stroje vešla ve známost jako Mi-6PŽ a vyznačovala se instalací nádrže na vodu s objemem 12 000 l a nádrže na pěnotvornou látku uvnitř nákladového prostoru. Zmíněná nádrž byla nad zájmovou oblastí vypouštěna břišním otvorem „vzdušného jeřábu“. Její plnění bylo možné provádět při visu v malé výšce nad vodní hladinou. K tomu přitom sloužilo podlouhlé výklopné (směrem dopředu dolů) ráhno s čerpací jednotkou, instalované na břichu trupu. Jediný prototyp požárního speciálu typu Mi-6PŽ vznikl v roce 1967 konverzí prototypu civilní nákladní verze vojenského transportního vrtulníku typu Mi-6 (Hook A) a ještě ten samý rok byl ztracen při havárii. Prostředky vynaložené na vývoj tohoto speciálu nicméně nepřišly zcela nazmar. Několik let nato totiž konstrukční tým OKB M.L. Mila zkušenosti získané v průběhu vývoje a zkoušek jediného prototypu speciálu typu Mi-6PŽ zužitkoval při vývoji další požární verze vrtulníku typu Mi-6 (Hook A), která vešla ve známost jako Mi-6PŽ2. Uvnitř nákladového prostoru tohoto speciálu se nacházela rovněž nádrž na vodu s objemem 12 000 l a nádrž na pěnotvornou látku. Identické bylo i zařízení k plnění trupové nádrže při visu v malé výšce nad vodní hladinou. K plnění trupové nádrže speciálu typu Mi-6PŽ2 tedy sloužilo výklopné podtrupové ráhno s tankovací jednotkou. Odlišné bylo pouze zařízení k vyprazdňování nádrží nad zájmovou oblastí. Trupové nádrže speciálu typu Mi-6PŽ2 byly totiž napojeny, vnějším podtrupovým potrubím, na pohyblivé vodní dělo, které se nacházelo přímo pod čelním zasklením příďové kabiny navigátora, na pozici pohyblivého kulometu vojenského modelu Mi-6 (Hook A). Prototyp speciálu typu Mi-6PŽ2 vznikl v roce 1971 konverzí sériového Mi-6 (Hook A). Zmíněný stroj úspěšně prošel státními zkouškami. Poté se zapojil do několika hasebních operací. Později bylo na požární speciál typu Mi-6PŽ2 upraveno ještě několik dalších transportních vrtulníků typu Mi-6 (Hook A). Jeden z nich se dochoval do dnešních dnů jako exponát leteckého musea v Moninu. Konkrétně přitom jde o stroj s v.č. 9683901V a žlutým trupovým číslem „41“.
Verze: -
Vyrobeno: ? (všechny exempláře tohoto modelu vznikly konverzí sériových Mi-6)
Uživatelé: SSSR
Posádka: ?
Pohon: dva turbohřídelové motory typu Solovjov D-25V s max. výkonem po 5 500 hp
Kapacita: nádrž s 12 000 l vody a nádrž s pěnotvornou látkou, přepravovaná uvnitř nákladového prostoru s rozměry 11,73 m x 2,72 x 2,60 m
TTD: | |
Ø nosného rotoru: | 35,00 m |
Ø ocasního rotoru: | 6,30 m |
Celková délka: | 41,74 m |
Délka trupu: | 33,17 m |
Výška: | 9,16 m |
Prázdná hmotnost: | 28 724 kg |
Max. vzletová hmotnost: | 42 500 kg |
Max. rychlost: | 300 km/h |
Praktický dostup: | 4 500 m |
Max. dolet: | 555 km |
Poslední úpravy provedeny dne: 15.9.2016