Mil Mi-24RCh/RA (‘Hind G1’)

Typ:  speciální modifikace taktického útočného vrtulníku typu Mi-24D/V (Hind D/E) pro radio-chemický průzkum

Určení:  zjišťování míry a rozsahu radiačního a chemického zamoření krajiny a vytyčování hranic zamořeného územní v zájmu pozemních vojsk

Odlišnosti modelu Mi-24RCh (Hind G1) od modelu Mi-24V (Hind D/E):

- absence protitankového raketového kompletu typu 9K113 Šturm-V (AT-6 Spiral) a naváděcího systému typu Raduga-Š sestávajícího se z elektro-optického zaměřovacího systému (kryt nacházející se na břichu špice trupu, vpravo od střelecké věže) a rádiové-povelové naváděcí jednotky (její vřetenovitý kryt je umístěn na břichu špice trupu, vlevo od střelecké věže)

- absence fotokulometu typu S-13-300-100-OS vestavěného do konce náběžné hrany levého pomocného křídla

- instalace rýpacího zařízení, které slouží pro odebírání šesti vzorků zeminy (jejich analýza se provádí až po přistání), na prodloužených koncových křídelních pylonech na místo závěsníků pro PTŘS typu 9M114

- instalace zařízení pro odběr vzorků vzduchu (jejich analýza probíhá přímo na palubě vrtulníku) využívajícího lapač s oválným nebo kruhovým průřezem (dle výrobní série), který je umístěn na levém boku trupu, přímo mezi pilotní kabinou a nákladovým prostorem, filtr, jehož instalace se nachází uvnitř nákladové kabiny, a nevelký výfuk, který je vestavěn kolmo do břicha trupu, na úrovni postranního lapače

- instalace datalinku, který zajišťuje přenos získaných informací pozemním velitelským stanovištím v reálném čase

- instalace pracovních konzol dvou chemiků-operátorů, kteří zajišťují obsluhu elektronických měřících systémů a přístroje pro měření radiace a chemického zamoření, uvnitř nákladové kabiny (oba operátoři mají k dispozici speciální komplet typu KKO-LS, který se sestává z ochranného obleku typu Kompakt-L, plynové masky typu Jaseň-L a samostatných nouzových plynových lahví – s veškerým příslušenstvím zmíněný komplet váží celých 158 kg)

- instalace výkonnějšího systému pro klimatizování a filtrování vzduchu kabin posádky typu SŽO (kabina některých strojů je navíc opatřena protiradiační ochranou v podobě olověných plátů)

- instalace jednoho vypouklého obdélníkovitého okna v horním křídle nákladových vrat, které se nacházejí na pravém boku trupu, na místo dvou malých čtvercových okének (některé exempláře tohoto modelu ale pravá vrata postrádají – u těchto strojů je pak zmíněné okno vetknuto přímo do potahu)

- instalace trubkové výmetnice značkovacích světlic, které slouží k vytyčování hranice zamořené oblasti, pod modifikovanou „ocasní“ ostruhou (ta nyní není opatřena aerodynamickými kryty)

- rozšířené podvěsné vybavení o kontejnery se speciálním chemickým vybavením – ty se umisťují na vnitřní pár křídleních závěsníků, zatímco pod ten vnější se zavěšují raketové bloky (typu B-20V-20 či UB-32A-24) nebo přídavné palivové nádrže typu PTB-450

Historie:  Taktický útočný-výsadkový vrtulník typu Mi-24V (Hind E) se stal základem hned několika specializovaných verzí. Jednou z nich byl i speciál pro radio-chemický průzkum typu Mi-24RCh (Hind G1). Ten přitom vznikl jako náhrada za speciál typu Mi-8VD, který vycházel ze středně těžkého transportního vrtulníku typu Mi-8T (Hip C), a sloužil pro zjišťování míry a rozsahu radiačního a chemického zamoření krajiny a vytyčování hranic zamořeného územní v zájmu pozemních vojsk. Prototyp vrtulníku typu Mi-24RCh (Hind G1) vznikl na konci roku 1977 a vyznačoval se instalací videokamery na hřbetu ocasního nosníku. Za její pomoci byl pořizován záznam průběhu zkoušek rýpacího zařízení pro odbírání vzorků zeminy, které se nacházelo pod koncovými svislými křídelními pylony. Od sériových strojů se ale zmíněný prototyp odlišoval též absencí prachových filtrů typu PZU a instalací výmetnic světlic na bocích koncových křídelních závěsníků. U sériových Mi-24RCh (Hind G1) byly naproti tomu tyto výmetnice uchyceny k břichu ocasního nosníku. Letové zkoušky prototypu vrtulníku typu Mi-24RCh (Hind G1) se rozeběhly v roce 1978 a zabraly celých pět let. Do výrobního programu závodu č.116 z Arseněva byl tento model zařazen v roce 1983. Zatímco vrtulníky typu Mi-24RCh (Hind G1) z prvních výrobních sérií vycházely z modelu Mi-24D (Hind D), základem pozdějších sériových exemplářů tohoto speciálu se stal model Mi-24V (Hind E). Brány zmíněného podniku přitom opustilo celkem 96 sériových Mi-24RCh (Hind G1). Poté výrobní program arseněvského závodu č.116 přešel na odvozený model Mi-24RA (Hind G1 mod.), který se vyznačoval zejména instalací modernějšího systému pro přenos a zpracování získaných dat. Vrtulník typu Mi-24RA (Hind G1 mod.) byl postaven v počtu 56-ti exemplářů. Poslední z nich přitom z linky závodu č.116 z Arseněva sjely v roce 1990. Průzkumné vrtulníky typu Mi-24RCh/RA (Hind G1) nebyly uvolněny na vývoz. ASV je však provozovalo u některých jednotek, které působily z území států Varšavské smlouvy (NDR). Svůj „bojový“ křest si vrtulníkový speciál typu Mi-24RCh (Hind G1) odbyl již v roce 1986, a to při likvidaci následků havárie jaderné elektrárny v Černobylu. Typ Mi-24RCh (Hind G1), spolu s typem Mi-8VD, byl přitom jediným vrtulníkem, za jehož pomoci bylo možné monitorovat zamoření krajiny v okolí černobylské elektrárny bez rizika ohrožení posádky ozářením.

Verze:

Mi-24RCh (Hind G1) – základní výše popsaná modifikace vrtulníku typu Mi-24RCh (Hind G1)

Mi-24RA (Hind G1 mod.) – pokročilá modifikace vrtulníku typu Mi-24RCh (Hind G1). Tento model byl opatřen modernějším systémem pro přenos a zpracování získaných dat. Jeho instalace přitom umožnila snížit počet operátorů ze dvou na jednoho. Od modelu Mi-24RCh (Hind G1) se ale odlišoval též zástavbou fotokulometu typu S-13-300-100-OS do konce náběžné hrany levého pomocného křídla alá Mi-24V (Hind E). Kromě toho postrádal instalaci rýpacího zařízení pro odbírání vzorků zeminy pod koncovými svislými křídleními pylony. Některé Mi-24RA (Hind G1 mod.) byly navíc opatřeny instalací zábleskového majáku na břichu trupu, u přechodu v ocasní nosník.

Vyrobeno:  96 ks modelu Mi-24RCh a 56 ks modelu Mi-24RA

Uživatelé:  Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kyrgyzstán, Rusko, SSSR a Ukrajina

Mi-24RCh

Posádka:    pilot, operátor zbraňových systémů/druhý pilot a dva operátoři

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Izotov TV3-117V s max. výkonem po 2 200 hp

Vybavení:   - zaměřovací: jeden optický střelecký-bombardovací zaměřovač typu ASP-17V (jeho instalace se nachází na pracovišti pilota), jeden optický střelecký-bombardovací zaměřovač typu KS-53 zaměřovacího systému typu KPS-53AV (jeho instalace se nachází na pracovišti zbraňového operátora)

                   - průzkumné: zařízení pro odbírání a analyzování vzorků vzduchu (jeho instalace se nachází uvnitř nákladové kabiny) a zařízení pro odbírání vzorků půdy (jeho instalace se nachází pod koncovými svislými křídleními pylony)

                  - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRO-1P Parol (dvě nevelké trojúhelníkové antény umístěné po jedné na hřbetu překrytu kabiny posádky a pod zakončením ocasního nosníku), výstražný RL systém typu SPO-15LM (L006) Berjoza (toto zařízení využívá trojici antén, z nichž dvě se nacházejí na bocích přední části trupu, přímo před vraty nákladového prostoru, a jedna na odtokové hraně SOP), IČ rušič typu L166V-11E Ispanka (‘Hot Brick’) (nevelký válcovitý kryt tohoto systému se nachází na hřbetu trupu, přímo za kapotou APU typu Al-9V) a šest výmetnic 32-ti klamných IČ/RL cílů typu ASO-2V-02 (dva bloky se třemi výmetnicemi uchycené po jednom k oběma bokům trupu, přímo za pomocným křídlem)

Výzbroj:    jeden pohyblivý čtyřhlavňový 12,7 mm rotační kulomet typu JakB-12,7 (9A624) se zásobou 1 470 nábojů, instalovaný v otočné dálkově ovládané střelecké věži typu USPU-24 (s odměrem ±60°, elevací +20° a depresí -40°) nacházející se pod špicí trupu, a dva raketové bloky typu B-8V-20 (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) či UB-32A-24 (32 neřízených raket typu S-5 ráže 57 mm) nebo dvě 450 l PTB typu PTB-450, přepravované na vnějším páru křídleních závěsníků (vnitřní pár křídleních závěsníků je vyhrazen pro dvojici kontejnerů se speciálním chemickým vybavením)

Poslední úpravy provedeny dne: 21.12.2014