Mil Mi-14PS (‘Haze C’)

Typ:  speciální pátrací-záchranná modifikace obojživelného protiponorkového vrtulníku typu Mi-14PL (Haze A)

Určení:  vyhledávání a vyzvedávání posádek ztroskotaných plavidel a havarovaných letounů na moři, vyhledávání a vyzvedávání návratových modulů kosmických lodí na moři, doprava záchranného vybavení do místa námořního neštěstí a přeprava nákladu a osob mezi pevninou a hladinovými plavidly

Odlišnosti od modelu Mi-14PL (Haze A):

- absence všech komponent protiponorkového komplexu typu Kalmar (vyjma radaru typu Iniciativa-2M)

- absence pracovní konzole zbraňového operátora nacházející se uvnitř nákladového prostoru, přímo za pilotní kabinou. V této souvislosti byla obrazovka radiolokátoru přesunuta před sedadlo druhého pilota.

- instalace nových odsuvných dveří na levém boku trupu, přímo za pilotní kabinou, s téměř dvojnásobnou šířkou (součástí zmíněných dveří jsou dvě a nikoliv jedno okénko)

- instalace výklopného jeřábu typu SLG-300 s nosností 300 kg uvnitř nákladového prostoru, přímo za postranními dveřmi. Do závěsu zmíněného jeřábu je možné umístit záchranný koš, za jehož pomoci lze na palubu vyzvednout až tři osoby najednou (jednoho záchranáře se dvěma trosečníky). Standardní vnější jeřáb typu LPG-150 s nosností 150 kg přitom zůstal zachován.

- instalace nevelkého obdélníkového vývodu lana vlečného zařízení záchranných člunů na zádi trupu, přímo pod ocasním nosníkem, na místo úchytu detektoru MAD

- instalace dvou vyhledávacích světlometů na bocích přední části trupu, přímo pod odsuvnými okny pilotní kabiny. U strojů z pozdějších výrobních sérií se instalace levého reflektoru nachází uvnitř ploché obdélníkovité nástavby, která vystupuje přímo ze špice trupu.

- instalace dalšího vyhledávacího světlometu pod ocasním nosníkem

- instalace doutníkovitého krytu (s lapačem vzduchu v čele) výměníku tepla nezávislého palubního vytápění typu KO-50 na pravém boku trupu, na úrovni stropu nákladového prostoru

- instalace spojovacího vybavení s větším dosahem

Historie:  Práce na projektu specializované modifikace obojživelného protiponorkového vrtulníku typu Mi-14PL (Haze A) pro pátrací a záchrannou činnost na moři se rozeběhly v roce 1970. Zmíněný model vešel ve známost jako Mi-14PS (Haze C) a jeho prototyp vznikl v roce 1974 konverzí sériového Mi-14PL (Haze A). Státními zkouškami pátrací-záchranný speciál typu Mi-14PS (Haze C) prošel mezi 17. listopadem 1978 a 29. červnem 1979 u GK NII VVS (Státní zkušební institut vojenského letectva). V průběhu druhé etapy státních zkoušek byly přitom za pomoci tohoto stroje na vodní hladinu celkem 54 x spuštěni a z vodní hladiny celkem 68 x vyzvednuti záchranáři, a to za různých meteorologických podmínek. Státní zkoušky vrtulníku typu Mi-14PS (Haze C) byly završeny doporučením pro sériovou výrobu. Vrtulník typu Mi-14PS (Haze C) operoval buďto v ryze pátrací nebo v pátrací-záchranné, evakuační-transportní či transportní-záchranné konfiguraci. Zatímco pátrací konfigurace se vyznačovala instalací 500 l přídavné palivové nádrže uvnitř nákladové kabiny, v pátrací-záchranné konfiguraci vrtulník typu Mi-14PS (Haze C) mohl uvnitř nákladové kabiny přepravovat 18 sedících trosečníků nebo 9 ležících trosečníků na nosítkách. V evakuační-transportní konfiguraci byl zase tento stroj opatřen vnějším nákladovým podvěsem s nosností 3 t. Zmíněný podvěs bylo přitom možné použít k přepravě kosmického návratového modulu z místa přistání na pobřežní základnu, dopravě záchranného vybavení do místa námořní havárie nebo k nakládce plavidel VMF. V transportní-záchranné konfiguraci zase tento stroj mohl v místě námořního neštěstí shodit až 20-ti nafukovacích záchranných člunů typu PSM-6AM. Toto se ale provádělo pouze v případě, kdy meteorologické podmínky neumožňovaly poskytnout trosečníkům pomoc jinými způsoby. Kromě toho byl vrtulník typu Mi-14PS (Haze C) v této konfiguraci využíván k přepravě záchranného vybavení a jiného drobného nákladu do celkové hmotnosti 2 t z břehu na loď, z lodi na břeh nebo z lodi na loď, popř. do obtížně přístupných oblastí na souši. Později, v roce 1987, vznikly též dvě specializované subverze tohoto stroje. Zatímco jedna z nich byla určena k výcviku výsadkářů, ta druhá sloužila k boji s diverzanty. Součástí palubního vybavení poslední uvedené subverze se přitom stal laserový a TV vyhledávací systém. Největším provozovatelem pátracích-záchranných speciálů typu Mi-14PS (Haze C) se stalo VMF. Tento speciál si ale našel cestu též k VVS. VVS přitom vrtulníky typu Mi-14PS (Haze C) používalo nejen pro pátrací a záchrannou činnost, ale též pro vyhledávání a vyzvedávání kosmických návratových modulů a jejich posádek. V barvách VVS létalo nejméně osm těchto strojů, z toho dva u 181. samostatné vrtulníkové letky s domovskou základnou Čebenki (Orenburgská oblast), dva u smíšeného pluku s domovskou základnou Troickoe pod Kustanaem a čtyři u VVAUL z Ejska. Vrtulníky typu Mi-14PS (Haze C), které operovaly z Ejska, přitom působily v zájmu Severokavkazského vojenského okruhu a operovaly zejména nad vodami Azovského moře. Vrtulníky typu Mi-14PS (Haze C) se zúčastnily celé řady speciálních zkoušek. Tak např. na podzim roku 1980 byla nedaleko gruzínské Telavi prověřována způsobilost tohoto stoje pro činnost z neupravených ploch nacházejících se ve výškách 1 000 až 2 000 m. V létě roku 1981 byla zase za pomoci pátracího-záchranného speciálu typu Mi-14PS (Haze C) ověřována možnost použití vrtulníkové techniky k ničení malých balónů (s průměrem do 2 m) pohybujících se ve výškách do 4 000 m. V rámci zmíněných zkoušek, které byly realizovány na Krymu, poblíž polygonu Čauda, jeden speciál typu Mi-14PS (Haze C) vykonal 28 letů. V průběhu zmíněných letů byly z jeho paluby postřelovány terčové balóny za pomoci automatických ručních palných zbraní. Prakticky ve stejnou dobu byla prověřována způsobilost vrtulníku typu Mi-14PS (Haze C) pro činnost z palub vrtulníkových křižníků projektu 1123 Kondor (Moskva class) a letadlových křižníků projektu 1143 Krečet (Kiev class) a později, v roce 1983, též z palub raketových křižníků projektu 1134.2 Berkut-B (Kara class). Po rozpadu SSSR, k němuž došlo v roce 1991, si VMF a VVS ponechalo 24 vrtulníků typu Mi-14PS (Haze C). Poslední z nich přitom dolétal v roce 2004. Po vyřazení posledního Mi-14PS (Haze C) se flotila záchranných a pátracích vrtulníků VMF zredukovala na palubní vrtulníky typu Ka-27PS (Helix D). Tento stroj ale nemá zdaleka tak velký dolet jako typ Mi-14PS (Haze C). Kromě toho disponuje poněkud stísněnou kabinou. Po rozpadu SSSR se vrtulníky typu Mi-14PS (Haze C) dostaly též do výzbroje Ukrajinské námořnictva. Námořnictvo Ukrajiny konkrétně získalo, dělením Černomořské flotily VMF, tři tyto stroje. Část z nich přitom létá do dnešních dnů. Naproti tomu oba dva vrtulníky typu Mi-14PS (Haze C), které po pádu SSSR zůstaly na území Ázerbájdžánu, nebyly dále využívány, byť byly do výzbroje vzdušných sil této země formálně zařazeny. Pro zákazníky ze zahraničí bylo vyrobeno 11 vrtulníků typu Mi-14PS (Haze C), z toho šest pro Sýrii a pět pro Polsko. Domovinou všech „syrských“ Mi-14PS (Haze C) se stala základna Latakija, která se nachází na pobřeží Středozemního moře. Část těchto strojů se přitom v provozu udržela do dnešních dnů. Naproti tomu poslední „polský“ Mi-14PS (Haze C) dolétal v roce 2013.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl přestavbou sériového Mi-14PL) a nejméně 40 sériových strojů

Uživatelé:  Ázerbájdžán – Rozpadem SSSR, k němuž došlo v roce 1991, se na území Ázerbájdžánu náhle ocitly dva vrtulníky typu Mi-14PS (Haze C). Přestože byly oficiálně zařazeny do výzbroje místných vzdušných sil, nebyly dále využívány.

Polsko – Polsko se stalo jediným provozovatelem vrtulníku typu Mi-14PS (Haze C) z řad států Varšavské smlouvy. SSSR v první polovině 80. let do Polska vyvezl čtyři tyto stroje. Do roku 1990 byly ale hned dva z nich ztraceny při haváriích. Zatímco jeden z nich se převrátil při nouzovém přistání na předměstí Kutna, poté co listy nosného rotoru zavadil o stromy, ten druhý při vzletu z hladiny jezera Bukowo za nočních podmínek zavadil nosným rotorem o lano, načež se utopil. Z tohoto důvodu si polské námořnictvo nechalo v roce 1990 na pátrací-záchranný speciál přestavět jeden ze svých protiponorkových Mi-14E (Haze A) (A1003). Současně, v září roku 1990, si pořídilo další Mi-14PS (Haze C) (v.č.75137). Polské vrtulníky typu Mi-14PS (Haze C) létaly poměrně dlouho i po pádu východního bloku. Poslední z nich dolétal až v roce 2013.

SSSR/Rusko – VMF/VVS vrtulníky typu Mi-14PS (Haze) provozovalo až do roku 2004. viz. historie

Sýrie – Sýrie se stala provozovatelem šesti pátracích-záchranných vrtulníků typu Mi-14PS (Haze C). Všechny šest zmíněných strojů bylo dislokováno, spolu se 14-ti protiponorkovými Mi-14E (Haze A), na základně Latakija, která se nachází na pobřeží Středozemního moře. Část z nich se v provozu udržela do dnešních dnů.

Ukrajina – Na počátku 90. let Ukrajinské námořnictvo získalo, dělením Černomořské flotily, celkem 3 pátrací-záchranné vrtulníky Mi-14PS (Haze C). Část z nich se v provozu udržela do dnešních dnů.

Posádka:    dva piloti, palubní technik a záchranář a popř. ještě doktor a sanitář

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Izotov TV3-117M s max. výkonem po 1 950 hp

Radar:        impulsní dopplerovský radiolokátor typu Iniciativa-2M (Short Horn), instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím na břichu špice trupu. Tento typ radiolokátoru má zorné pole 360° slouží k navigaci a vyhledávání a sledování pozemních a hladinových cílů. Zatímco velké hladinové plavidlo dokáže detekovat na vzdálenost až 220 km, periskop ponorky nebo záchranný člun s trosečníky je schopen zachytit (z výšky 200 m) na vzdálenost až 15 km, a to za každého stavu moře.

Kapacita:   19 osob, 18 sedících trosečníků, 9 ležících trosečníků na nosítkách, 20 záchranných člunů typu PSM-6AM nebo náklad do celkové hmotnosti 2 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladového prostoru s rozměry 5,34 m x 2,34 m x 1,80 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 3 000 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu

Výzbroj:   čtyři denní signální pumy typu OMAB-25-12D či OMAB-25-8D nebo shodný počet nočních signálních pum typu OMAB-25-8N

poslední úpravy provedeny dne: 11.12.2016