Suchoj Su-30MKM (‘Flanker H’)

Typ:  modifikace víceúčelového bojového letounu typu Su-30MKI (Flanker H) pro Malajské vojenské letectvo (RMAF)

Určení:  ničení stíhacích letounů protivníka v manévrovém vzdušném boji, ničení vzdušných cílů na střední a velké vzdálenosti, obrana pozemních jednotek a průmyslových komplexů před napadením ze vzduchu, doprovodné úkoly, ničení pozemních a hladinových cílů přesně řízenou municí, umlčování radiolokátorů protivníka a výcvik pilotů

Odlišnosti od modelu Su-30MKI (Flanker H):

- instalace radiolokátoru typu Bars-M na místo radiolokátoru typu Bars

- instalace identifikačního systému „vlastní-cizí“ francouzské značky Thales (na místo identifikačního systému „vlastní-cizí“ typu 1410A italské výroby). Ten využívá čtveřici vedle sebe umístěných hřebenovitých antén nacházející se na hřbetu příďového krytu radiolokátoru.

- instalace výstražného RL systému typu L150-30 Pastel ruské výroby na místo výstražného RL systému typu Tranquil (Tagang Mk.2) italské výroby

- instalace laserového výstražného systému typu LWS-310 jihoafrické značky Avitronics, který využívá dva páry senzorů. Zatímco jeden z nich slouží pro sledování přední polosféry (jeho instalace se nachází na bocích přídě trupu, přímo pod kořeny vírových přechodů), ten druhý je určen pro sledování zadní polosféry (jeho instalace se nachází na vnějších bocích motorových gondol, přímo za lapačem vzduchu)

- instalace výstražného protiraketového UV systému typu MAW-300 jihoafrické značky Avitronics. Ten využívá šest senzorů, které jsou umístěny po třech ve dvou vystouplých hranatých krytech. Zatímco jeden z nich se nachází na břichu přídě trupu, přímo před šachtou příďového podvozku, ten druhý je umístěn na hřbetu zádě trupu, přímo za brzdícím štítkem.

- instalace záložního počítače ruské výroby (na místo indického záložního počítače)

- instalace průhledového displeje (HUD) typu HUD3022 francouzské značky Thales na místo HUD typu SU967 izraelské značky ElOp

- rozšířené podvěsné vybavení o navigačně-střelecký kontejner typu Damocles francouzské značky Thales. Ten ukrývá laserový značkovač/dálkoměr a termovizní navigační systém (ten je včleněn do jeho pylonu) a umisťuje se pod pravou motorovou gondolu, přímo mezi čelní lapač vzduchu a zbraňový závěsník („indický“ Su-30MKI využívá podvěsný navigačně-střelecký kontejner typu Litening izraelské značky Rafael).

- rozšířené podvěsné vybavení o kontejner s aktivním RL rušičem individuální ochrany typu SAP-518 a kontejner s aktivním RL rušičem skupinové ochrany typu SAP-14 ruské výroby („indický“ Su-30MKI využívá podvěsný kontejner s aktivním RL rušičem typu EL/L-8222 izraelské výroby)

Historie:  Dne 5. srpna 2003 si Malajské vojenské letectvo (RMAF) objednalo celkem 18 těžkých víceúčelových bojových letounů typu Su-30MKM z dílny JSC P.O. Suchoje. Tento dvoumístný stroj přitom vycházel z letounu typu Su-30MKI (Flanker H), který vzešel ze zadání Indického vojenského letectva (IAF), a na inventáři RMAF měl doplnit flotilu lehčích bojových letounů typu MiG-29N (Fulcrum) a F/A-18D Hornet a zároveň zcela nahradit všechny letité stíhače typu F-5E Tiger II. Drak, pohonné jednotky s řízeným vektorem tahu, radiolokátor s pohyblivou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem a digitální elektro-impulsní systém řízení přitom přebíral od svého předchůdce v podobě letounu typu Su-30MKI (Flanker H) bez větších změn. Změny se dotkly pouze některého palubního vybavení. Konkrétně došlo k náhradě avioniky indického a izraelského původu analogickými produkty francouzské (IFF systém, průhledový displej, MFD displeje a podvěsný navigačně-střelecký kontejner), jihoafrické (UV a laserový výstražný systém) a ruské (aktivní RL rušič a záložní počítač) výroby. Základem obou prototypů letounu Su-30MKM, které vznikly v roce 2006, se staly předsériové Su-30MKI Flanker H (modrá 04 a 05). Zatímco první z nich byl zalétán dne 23. května 2006 v Žukovském, ten druhý vykonal svůj první let dne 9. června téhož roku v Irkutsku. Zkušební program obou dvou prototypů tohoto stroje probíhal na domovské základně zkušebního institutu LII, která se nachází v Žukovském, a na letecké základně Vladimírovka, domovské základně zkušebního institutu vojenského letectva (GLIC). Zmíněné zkoušky se přitom podařilo úspěšně završit na konci jara roku 2007. První dva sériové Su-30MKM RMAF formálně převzalo dne 24. května 2007 přímo na podnikovém letišti výrobního závodu IAPO z Irkutska. Na svou domovskou základnou Gong Kedak, která se nachází severně od Kuala Rumpur, hlavního města Malajsie, byly oba tyto stroje dopraveny dne 18. června toho samého roku velkokapacitním nákladním letounem typu An-124-100 (Condor). Do výzbroje RMAF byl letoun typu Su-30MKM oficiálně zařazen dne 10. srpna 2007. Tomu na konci téhož roku následovala dodávka dalších čtyř těchto strojů. Následujících šest Su-30MKM RMAF převzalo v březnu roku 2008. Dodávka posledních šesti těchto strojů byla uskutečněna v srpnu roku 2009. Všech 18 sériových Su-30MKM (M52-01 až M52-18) se stalo součástí 11. letky s domovskou základnou Gong Kedak. Široké veřejnosti byly letouny typu Su-30MKM ze stavu RMAF poprvé prezentovány dne 31. srpna 2007 na letecké přehlídce, která se konala k příležitosti 50. výročí malajské nezávislosti. Svůj mezinárodní debut si tento typ letounu odbyl v prosinci toho samého roku na airshow LIMA 2007.

Verze:  -

Vyrobeno:  dva prototypy (vznikly konverzí předsériových Su-30MKI) a 18 sériových strojů

Uživatelé:  pouze Malajsie

 

 

 

Posádka:    pilot a druhý pilot/navigátor/operátor zbraňových systémů nebo pilot/žák a pilot/instruktor

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Ljulka Al-31FP s řízeným vektorem tahu ve vertikální rovině (±15°) a max. tahem po 7 670 kg / 12 500 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        víceúčelový radiolokátor s pohyblivou (ve vertikální rovině) fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem typu Bars-M se zorným polem ±70° ve vertikální rovině a ±45° v horizontální rovině, instalovaný uvnitř špice trupu. Radar typu Bars-M je schopen vyhledávat a sledovat vzdušné cíle (včetně těch nacházejících se na pozadí země), pozemní cíle i hladinové cíle. Kromě toho lze za jeho pomoci provádět mapování terénu. Vzdušný cíl typu stíhací letoun je tento typ radaru schopen detekovat na vzdálenost až 120 až 140 km z přední, resp. na vzdálenost 60 km ze zadní polosféry. Najednou dokáže sledovat až 15 vzdušných cílů a na 6 z nich navádět PLŘS. Zatímco železničním most je schopen odhalit na vzdálenost 80 až 120 km, skupinu bojových vozidel dokáže detekovat na vzdálenost 40 až 50 km. Hladinové plavidlo o velikosti torpédoborce je schopen odhalit na vzdálenost 80 až 120 km.

Vybavení:  - zaměřovací: elektro-optický zaměřovací systém typu OLS-30 se zorným polem 120° v horizontální rovině a -15° až +60° ve vertikální rovině. Tento systém v sobě sdružuje IČ senzor s laserovým dálkoměrem a slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných cílů. Vzdušný cíl z přední/zadní polosféry je přitom IČ senzor systému typu OLS-30 schopen detekovat na vzdálenost 50/90 km. Dosah laserového dálkoměru tohoto systému činí 3 km v případě vzdušných, resp. 5 km v případě pozemních cílů. Instalace kopulovité hlavice systému typu OLS-30  se přitom nachází před pilotní kabinou, vpravo od podélné osy trupu. Pod pravou motorovou gondolu tohoto modelu, přímo před zbraňový závěsník, lze umístit podvěsný navigačně-střelecký kontejner typu Damocles francouzské značky Thales, který kromě laserového dálkoměru a značkovače cílů ukrývá též termovizní navigační systém.

                  - naváděcí: podvěsný kontejner s datalinkem typu APK-9E. Toto zařízení slouží pro navádění střel a pum s pasivním TV navedením a umisťuje se na zadní centrální trupový zbraňový závěsník.

                  - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ francouzské výroby, stanice radiotechnického průzkumu a výstrahy typu L150-30 Pastel ruské výroby (toto zařízení dokáže též detekovat cíle pro protiradiolokační střely), laserový výstražný systém typu LWS-310 jihoafrické výroby (po jednom senzoru na obou bocích přídě trupu, přímo pod kořeny výrových přechodů, a po jednom senzoru na vnějších bocích obou motorových gondol, přímo za lapačem vzduchu), výstražný protiraketový UV systém typu MAW-300 jihoafrické výroby (šest senzorů umístěných po třech ve dvou hranatých krytech nacházejících se na hřbetu trupu, přímo za brzdícím štítkem, a na břichu přídě trupu, přímo před šachtou příďového podvozku), sedm výmetnic 14-ti klamných IČ/RL cílů typu UV-30 (ty jsou vestavěny do ocasního žihadla), aktivní RL rušič individuální ochrany typu SAP-518 ruské výroby (štíhlá válcovitá pouzdra se zaoblenými dielektrickými kryty na obou koncích tohoto zařízení se umisťují na konce křídla, na místo závěsníků pro krátkodosahové PLŘS typu R-73) a aktivní RL rušič skupinové ochrany typu SAP-14 ruské výroby

Výzbroj:   jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do pravého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 8 000 kg, přepravovaná na dvanácti pylonech (dvou mezi motorovými gondolami, dvou pod motorovými gondolami, šesti pod křídlem a dvou na koncích křídla – ty jsou vyhrazeny pro PLŘS krátkého dosahu) – PLŘS středního dosahu s poloaktivním RL/pasivním IČ navedením typu R-27R1/T1/ER1/ET1 (AA-10 Alamo) (max. 8 ks), PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu R-77E (AA-12 Adder) (max. 10 ks), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-73E (AA-11 Archer) (max. 6 ks), protizemní ŘS s poloaktivním laserovým navedením typu Ch-25ML (AS-10 Karen) (max. 6 ks), Ch-29L (AS-14 Kedge) (max. 6 ks) a S-25L (max. 6 ks), protizemní ŘS s pasivním TV navedením typu Ch-29T (AS-14 Kedge) (max. 6 ks), Ch-59ME (AS-18 Kazoo) (max. 2 ks), protiradiolokační ŘS s pasivním RL navedením typu Ch-31P (AS-17 Krypton) (max. 6 ks), protilodní ŘS s aktivním RL navedením typu Ch-31A (AS-17 Krypton) (max. 6 ks), řízené pumy s poloaktivním laserovým navedením typu KAB-500L (max. 6 ks) a KAB-1500L (max. 3 ks), řízené pumy s pasivním TV navedením typu KAB-500Kr (max. 6 ks) a KAB-1500Kr (max. 3 ks), neřízené pumy o hmotnosti 100 až 500 kg (32 pum typu FAB-100 s hmotností 100 kg, 28 pum typu FAB-250 s hmotností 250 kg nebo 8 pum typu FAB-500 s hmotností 500 kg), 500 kg kontejnerové pumy typu RBK-500 (max. 8 ks), raketové bloky typu B-8M (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) (max. 4 ks) a B-13L (5 neřízených raket typu S-13 ráže 122 mm) (max. 4 ks) a neřízené 340 mm rakety typu S-25 (max. 4 ks)

 

 

TTD:  
Rozpětí křídla: 14,70 m
Délka: 21,94 m
Výška: 6,36 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 38 800 kg
Max. rychlost: 2 020 km/h
Praktický dostup: 17 300 m
Max. dolet: 3 000* km

 

 

* 5 200 km s jedním doplněním paliva za letu, resp. 8 000 km se dvěma doplněními paliva za letu

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 26.7.2016