Suchoj Su-30K (‘Flanker F variant 1’)

Typ:  exportní modifikace dálkového přepadového stíhacího letounu typu Su-30 (Flanker F variant 1)

Určení:  ničení stíhacích letounů protivníka v manévrovém vzdušném boji, ničení vzdušných cílů na střední a velké vzdálenosti, obrana pozemních jednotek a průmyslových komplexů před napadením ze vzduchu, doprovodné úkoly, ničení pozemních a hladinových cílů za pomoci neřízené munice a výcvik pilotů

Odlišnosti od modelu Su-30 (Flanker F variant 1):

- instalace mírně pozměněného avionického vybavení

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o neřízené pumy a neřízené rakety

Historie:  Stíhací letoun typu Su-30K (Flanker F variant 1) vznikl v počtu 18-ti exemplářů pro potřeby Indického vojenského letectva (IAF) jako prozatímní řešení na období, než bude k dispozici pokročilejší víceúčelový bojový model Su-30MKI (Flanker H). Zatímco prvních osm Su-30K Flanker F variant 1 (spolu s 32-ti Su-30MKI Flanker H) si IAF objednalo dne 30. listopadu 1996, k podpisu objednávky na zbylých 10 těchto strojů došlo dne 16. prosince 1998. Tato dodatečná objednávka představovala přímou reakci na průtahy v programu Su-30MKI (Flanker H). Za ty přitom mohla zejména nerozhodnost indické strany s výběrem avioniky. Provozovatelem všech Su-30K (Flanker F variant 1) se stala 24. letka IAF „Hunting Hawks“ s domovskou základnou Lohegaon nacházející se poblíž Pune (později byla tato letka přesunuta na základnu Baksi-ka-Talab nacházející se poblíž Bareilly). Prvních osm sériových Su-30K (SB001 až SB008) do Indie dorazilo ve dnech 15. března, 9. dubna a 15. dubna 1997. Jejich dopravu zajistil velkokapacitní nákladní letoun typu An-124-100 (Condor). Ten přitom v útrobách svého nákladového prostoru pojal celkem dva tyto stroje. Opětovné sestavení a následné zalétání zajistil ruský personál. Teprve až poté byly tyto stroje předány indickým pilotům. Za operačně plně způsobilý byl letoun typu Su-30K (Flanker F variant 1) oficiálně prohlášen dne 11. června 1997. Široké veřejnosti se tento stroj poprvé představil dne 26. ledna 1998 na tradiční vojenské přehlídce, která se konala v ulicích New Delhi. Krátce nato, dne 22. března toho samého roku, se tři Su-30K (Flanker F variant 1) zúčastnily vojenského cvičení Shakti-98. V rámci zmíněného cvičení přitom zneškodnily celkem 11 cílů, včetně cílové vzletové dráhy (za pomoci neřízených pum). Zbylých 10 Su-30K Flanker F variant 1 (SB009 až SB018) do Indie dorazilo mezi červnem a prosincem roku 1999. Tyto stroje byly zařazeny rovněž do stavu 24. letky. Přestože původní plány počítaly s tím, že bude později všech 18 Su-30K (Flanker F variant 1) ze stavu IAF dopracováno, v rámci modernizačního programu, do standardu Su-30MKI (Flanker H), nakonec byly tyto letouny navráceny závodu IAPO z Irkutska. Důvody toho byly přitom ryze ekonomické. Aby se závod IAPO vyhnul placení cla, všech 18 letounů typu Su-30K (Flanker F variant 1) nechal uskladnit v prostorách 558. leteckého opravárenského závodu (ARZ) z běloruského Baranoviče. Sem přitom tyto stroje dorazily v červenci roku 2011. Odběratele pro uskladněné letouny typu Su-30K (Flanker F variant 1) se podařilo najít krátce nato. Konkrétně přitom šlo o Angolu. Vzdušné síly Angoly si v říjnu roku 2013 objednaly 12 těchto strojů. Opětovné zprovoznění zmíněných letounů, stejně jako jejich modernizaci, přitom dostal na starost závod 558. ARZ. První zrenovovaný a modernizovaný Su-30K (Flanker F variant 1) se do oblak poprvé vydal dne 1. února 2017. Dle současných plánů by vzdušné síly Angoly měly všech 12 letounů typu Su-30K (Flanker F variant 1) převzít v průběhu roku 2017.

Verze:  -

Vyrobeno:  18 sériových strojů

Uživatelé:  Bělorusko a Indie

 

 

 

Posádka:    pilot a druhý pilot/navigátor/operátor zbraňových systémů nebo pilot/žák a pilot/instruktor

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Ljulka Al-31F s max. tahem po 7 850 kp / 12 500 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        impulsní dopplerovský radiolokátor typu N001E Mječ (‘Slot Back II’) radiolokačního komplexu typu RLPK-27E, instalovaný uvnitř špice trupu. Radar typu Mječ slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných cílů (včetně vzdušných cílů nacházejících se na pozadí země). Vzdušné cíle s RCS cca 3 m2 je tento typ radaru schopen sledovat na vzdálenost 80 až 100 km z přední, resp. 30 až 40 km ze zadní polosféry. Najednou dokáže sledovat až 10 vzdušných cílů a na 2 z nich navádět PLŘS.

Vybavení:  - zaměřovací: elektro-optický zaměřovací systém typu OLS-27 s vyhledávacím dosahem 50 km, zaměřovacím dosahem 15 km, zorným polem v horizontální rovině 60° a zorným polem ve vertikální rovině +60°/-15°. Tento systém sdružuje IČ senzor s laserovým dálkoměrem s dosahem 0,3 až 3 km a slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných cílů. Instalace jeho kopulovité hlavice se přitom nachází přímo před pilotní kabinou.

                   - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu Parol, výstražný RL systém typu SPO-15 Berjoza, 32 výmetnic tří klamných IČ/RL cílů typu APP-50 (ty jsou vestavěny do ocasního žihadla) a aktivní rušič typu SPS-171/L005S Sorbcija-S (dvojici štíhlých válcovitých kontejnerů tohoto systému se zaoblenými dielektrickými kryty na obou koncích lze umístit na konce křídla na místo závěsníků pro PLŘS typu R-73)

Výzbroj:     jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do pravého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 6 000 kg, přepravovaná na deseti pylonech (dvou mezi motorovými gondolami, dvou pod motorovými gondolami, čtyřech pod křídlem a dvou na koncích křídla – ty jsou vyhrazeny pro PLŘS krátkého dosahu) - PLŘS středního dosahu s poloaktivním RL/pasivním IČ navedením řady R-27 (AA-10 Alamo) (max. 6 ks) a PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-73 (AA-11 Archer) (max. 6 ks), neřízené pumy o hmotnosti 100 až 500 kg, raketové bloky typu B-8M (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) a B-13L (5 neřízených raket typu S-13 ráže 122 mm), neřízené 340 mm rakety typu S-25 (max. 4 ks) a submuniční kontejnery typu KMGU

 

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 14,70 m 
Délka:   21,94 m
Výška: 6,36 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 34 000 kg
Max. rychlost: 2 135 km/h
Praktický dostup:   18 000 m
Max. dolet:    3 000* km

 

 

* 5 200 km s jedním doplněním paliva za letu

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 2.2.2017