Suchoj Su-30KI

Typ:  víceúčelová bojová modifikace těžkého frontového stíhacího letounu typu Su-27SK (Flanker B) vzešlá ze zadání Indonéského vojenského letectva

Určení:  ničení stíhacích letounů protivníka v manévrovém vzdušném boji, ničení vzdušných cílů na střední a velké vzdálenosti, obrana pozemních jednotek a průmyslových komplexů před napadením ze vzduchu, doprovodné úkoly, ničení pozemních cílů za pomoci neřízené i řízené munice a zneškodňování radiolokačních stanic protivníka

Odlišnosti od letounu Su-27SK (Flanker B):

- instalace radiolokátoru typu N001M v nezměněné špici trupu na místo radiolokátoru typu N001E (Slot Back 2). Radiolokátor typu N001M má mírně větší dosah. Kromě toho je schopen vyhledávat, sledovat a zaměřovat i pozemní a hladinové cíle a provádět mapování terénu. Naproti tomu radiolokátor typu N001E (Slot Back 2) dokáže vyhledávat, sledovat a zaměřovat pouze vzdušné cíle.

- instalace pasivního elektro-optického čidla typu OLS-27K, které má díky modifikovanému softwaru vyšší výkonnost, na místo pasivního elektro-optického čidla typu OLS-27

- modifikovaný pilotážně-navigační komplex. Součástí pilotážně-navigačního komplexu tohoto modelu se stal též systém družicové navigace typu A737.

- instalace zařízení pro přístrojové přiblížení na přistání (ILS/VOR) západní provenience

- instalace stanice radiotechnického průzkumu a výstrahy typu L150 Pastel na místo výstražného RL systému typu SPO-15 Berjoza. Stanice typu L150 kromě výstrahy před ozářením dokáže též určit směr a pracovní frekvenci zachyceného RL záření a v neposlední řadě též programovat samonaváděcí hlavice nesených protiradiolokačních řízených střel.

- instalace výsuvného nástavce pro doplňování paliva za letu, který je kompatibilní s tankovacím systémem vzdušných tankerů řady Il-78 (Midas) a podvěsným tankovacím systémem typu UPAZ-1A Sachalin, před pilotní kabinou, vlevo od podélné osy trupu. Jedná se o odlišnou konstrukci než u letounů typu Su-33 (Flanker D) a Su-35 (Flanker E variant 1).

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu R-77E (AA-12A Adder A), protiradiolokační ŘS typu Ch-31P (AS-17A Krypton), protizemní ŘS typu Ch-29T (AS-14B Kedge) a Ch-59ME (AS-18 Kazoo) a řízené pumy s pasivním TV navedením typu KAB-500Kr a KAB-1500Kr

Historie:  V roce 1996 se těžký stíhací letoun typu Su-27SK/UBK (Flanker B/G variant 3) z dílny JSC P.O. Suchoje, který není ničím jiným, než exportní modifikací letounu typu Su-27/-27UB (Flanker B/C), dostal do středu pozornosti Indonéského vojenského letectva (TNI-AU). Tomu dne 29. srpna 1997 následoval podpis kontraktu na dvanáct těchto strojů (osm v jednomístné bojové a čtyři ve dvoumístné cvičně-bojové  modifikaci) s opcí na dalších osm strojů (v jednomístné bojové modifikaci). Na základě specifických požadavků TNI-AU konstrukční tým JSC P.O. Suchoje následně vyprojektoval víceúčelovou bojovou modifikaci tohoto ryze stíhacího letounu mající schopnost vést útoky na pozemní cíle i za pomocí naváděné munice. Součástí zbraňového arsenálu letounu typu Su-27SK (Flanker B) byly totiž kromě PLŘS již jen neřízené pumy a neřízené rakety. Součástí zbraňového systému takto modifikovaného letounu typu Su-27SK (Flanker B), který vešel ve známost jako Su-30KI, se kromě celé řady typu protizemních řízených střel a řízených pum stala též nová střednědosahová PLŘS s aktivním RL navedením typu R-77E (AA-12A Adder A). Zmíněná PLŘS je přitom schopna, na rozdíl od PLŘS typu R-27R/ER (AA-10A/C Alamo A/C) s poloaktivní RL samonaváděcí soustavou, se zcela autonomně navést na vzdušný cíl dle principu „vystřel a zapomeň“. Naproti při útoku za pomoci střely typu R-27R/ER (AA-10A/C Alamo A/C), nejvýkonnější protivzdušné zbraně letounu typu Su-27SK (Flanker B), je nezbytné postřelovaný vzdušný cíl nepřetržitě ozařovat palubním radiolokátorem až do okamžiku zásahu. To značně limituje počet paralelně postřelovaných vzdušných cílů a zároveň letounu nosiči znemožňuje vykonávat v průběhu střelby prudké manévry. Letoun typu Su-30KI ale obdržel též výsuvný nástavec pro doplňování paliva za letu. Bez změn samozřejmě nemohlo zůstat ani avionické vybavení. Jediný demonstrační prototyp letounu typu Su-30KI vznikl v roce 1998 konverzí letounu Su-27SK (v.č. 36911040102) a do oblak se poprvé vydal dne 28. června toho samého roku. Po realizaci několika zkušebních letů se zkušební program tohoto jediného jednomístného modelu z řady Su-30 (Flanker) přesunul na leteckou základnu Vladimírovka, domovskou základnu 929. GLIC (Státní letové testovací centrum) z Achtubinska. Zde byly realizovány ostré střelby za pomoci PLŘS typu R-77E (AA-12A Adder A) a v neposlední řadě též prověřena činnost nového avionického vybavení a výsuvného nástavce pro doplňování paliva za letu. V srpnu roku 1999 se jediný exemplář letounu typu Su-30KI představil široké veřejnosti na moskevské airshow MAKS 99. Krátce nato, v prosinci toho samého roku, zavítal na airshow LIMA 99, která se konala v malajském Kuala Lumpur. Kromě toho se tento stroj zúčastnil též výstavy DSA 2000. Ta se přitom konala v dubnu roku 2000 rovněž v Kuala Lumpur. Protože se ekonomická krize, která na konci 90. let postihla státy jihovýchodní Asie, nevyhnula ani Indonésii, Indonéské vojenské letectvo již v roce 1998 od zmíněné smlouvy odstoupilo. Vývoj letounu typu Su-30KI proto nakonec nepřekročil prototypové stádium. V roce 2003 jediný prototyp tohoto stroje, který nesl nestandardní kamufláž sestávající se z nepravidelných polí černé a dvou odstínů šedé barvy, prošel konverzí na demonstrační prototyp pokročilejšího exportního modelu, známého jako Su-27SKM.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí sériového Su-27SK)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Ljulka Al-31F s max. tahem po 7 850 kp / 12 500 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        impulsní dopplerovský radiolokátor typu N001M Mječ, instalovaný uvnitř špice  trupu. Tento typ radiolokátoru slouží k vyhledávání a sledování vzdušných, pozemních a hladinových cílů. Kromě toho lze za jeho pomoci provádět mapování terénu.

Vybavení:   - zaměřovací: elektro-optický zaměřovací systém typu OLS-27K s vyhledávacím dosahem 90 km, zorným polem v horizontální rovině 120° a zorným polem ve vertikální rovině +60°/-12°. Tento systém sdružuje IČ senzor s laserovým dálkoměrem a slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných cílů. Instalace jeho kopulovité hlavice se přitom nachází přímo před pilotní kabinou vpravo od osy trupu.

                  - naváděcí: podvěsný kontejner s datalinkem typu APK-9. Toto zařízení slouží k navádění střel a pum s pasivním TV navedením a umisťuje se na zadní centrální trupový zbraňový závěsník.

                  - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu Parol, stanice radiotechnického průzkumu a výstrahy typu L150 Pastel, 32 výmetnic tří klamných IČ/RL cílů typu APP-50 (ty jsou vestavěny do ocasního žihadla) a aktivní RL rušič typu SPS-171 (L005S) Sorbcija-S. Štíhlá válcovitá pouzdra posledně uvedeného zařízení mají zaoblené dielektrické kryty na obou koncích a připevňují se ke koncům křídla, na místo závěsníků pro krátkodosahové PLŘS typu R-73 (AA-11A Archer).

Výzbroj:   jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do pravého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 8 000 kg, přepravovaná na deseti pylonech (dvou mezi motorovými gondolami, dvou pod motorovými gondolami, čtyřech pod křídlem a dvou na koncích křídla – ty jsou vyhrazeny pro PLŘS krátkého dosahu) – PLŘS středního dosahu s pasivním IČ navedením typu R-27T/ET (AA-10B/D Alamo B/D) (max. 2 ks), PLŘS středního dosahu s poloaktivním RL navedením typu R-27R/ER (AA-10A/C Alamo A/C) (max. 6 ks), PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu R-77E (AA-12A Adder A), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-73E (AA-11A Archer) (max. 6 ks), protizemní ŘS s pasivním TV navedením typu Ch-29T (AS-14B Kedge) a Ch-59ME (AS-18 Kazoo), protiradiolokační ŘS s poloaktivním RL navedením typu Ch-31P (AS-17A Krypton), řízené pumy s pasivním TV navedením typu KAB-500Kr a KAB-1500Kr, neřízené pumy do hmotnosti 500 kg, raketové bloky typu B-8M (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) a B-13L (5 neřízených raket typu S-13 ráže 122 mm), 340 mm neřízené rakety typu S-25 a zápalné nádrže

* 6 400 km s jedním doplněním paliva za letu

Poslední úpravy provedeny dne: 14.6.2019