Typ:  pokročilá modifikace taktického útočného letounu typu Su-25/-25UB (Frogfoot A/B) uzpůsobená pro činnost za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci (tento model vzešel z modernizačního programu letounů typu Su-25/-25UB vzdušných sil Ukrajiny)

Určení:  ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních jednotek

Odlišnosti modelu Su-25M1 od letounu Su-25 (Frogfoot A):

- instalace digitální avioniky ukrajinské značky Orion-Navigacija na místo analogové avioniky sovětské výroby

- instalace nového systému vzdušných signálů SPS

- instalace nových radiostanic

- instalace satelitního navigačního systému spolupracujícího se systémy GPS, GLONASS a Galileo

Historie:  Vzdušné síly Ukrajiny rozpadem SSSR získaly celkem 82 podzvukových bitevních letounů řady Su-25 (Frogfoot), z toho 68 v jednomístné verzi Su-25 (Frogfoot A) a 9 ve dvoumístné verzi Su-25UB (Frogfoot B) a 5 ve dvoumístné námořní verzi Su-25UTG (Frogfoot D). V roce 1995 se nicméně ve stavu Ukrajinských vzdušných sil nacházelo již jen 34 letounů řady Su-25 (Frogfoot). V roce 1996 se však podařilo počet letounů řady Su-25 (Frogfoot) u letectva navýšit na 63 exemplářů. Toho bylo přitom docíleno převzetím dalších strojů od námořnictva. Následující desetiletí se však nesly v duchu početních redukcí, které byly důsledkem snižování financí na provoz a údržbu. Část nadbytečných letounů řady Su-25 (Frogfoot) byla, po generální opravě, prodána do zahraničí. Další letouny této řady byly ztraceny při nehodách. Protože na počátku nového tisíciletí bylo letouny řady Su-25 (Frogfoot) i přes jejich kvality již možné považovat za morálně zastaralou techniku, v roce 2003 padlo rozhodnutí o jejich modernizaci. Hlavním cílem modernizačního programu letounů typu Su-25 (Frogfoot A) a Su-25UB (Frogfoot B) ze stavu Ukrajinských vzdušných sil, který dal za vznik modelu Su-25M1 a Su-25UBM1, se přitom stalo rozšíření operačních schopností těchto strojů o útoky na pozemní cíle v noci a za ztížených meteorologických podmínek. To přitom modernizovaným Su-25M1 a Su-25UBM1 zajistila instalace satelitního navigačního systému, který spolupracuje se systémy GPS, GLONASS a Galileo. Výměna původní sovětské analogové avioniky za digitální avioniku ukrajinské značky Orion-Navigacija zase sebou přinesla zvýšení přesnosti zásahu cíle za pomoci neřízené munice o 30 % a snížení odchylky zásahu pod 5 m a v neposlední řadě též zkrácení doby pohybu nad cílem. Posledně uvedené přitom vedlo k redukci rizika sestřelení. Nové palubní vybavení navíc modernizovaným Su-25M1 a Su-25UBM1 umožnilo útočit na pozemní cíle za pomoci neřízené munice z výšek až do 5 000 m. Součástí modernizačního programu Su-25M1/UBM1 se ale stala též generální oprava vedoucí k prodloužení technické životnosti o osm let. Modernizace letounů typu Su-25 (Frogfoot A) a Su-25UB (Frogfoot B) do standardu Su-25M1 a Su-25UBM1 byla přitom svěřena závodu ZDARZ MiGremont ze Záporoží, který zároveň zajišťuje generální opravy těchto strojů. Generální opravy motorů typu R-95Š v rámci modernizačního programu Su-25M1/UBM1 zase obstarává Oděský letecký opravárenský závod. Cena modernizace jednoho letounu typu Su-25 (Frogfoot A) nebo Su-25UB (Frogfoot B) do standardu Su-25M1 nebo Su-25UBM1 přitom nepřesahuje 1 mil. dolarů. Celý modernizační program Su-25M1/UBM1 se navíc zcela obejde bez dodávek ze zahraničí. První tři modernizované Su-25M1/UBM1, dva jednomístné Su-25M1 (modrá 03 a 04) a jeden dvoumístný Su-25UBM1 (modrá 62), byly jedinému útvaru Ukrajinských vzdušných sil tehdy provozujícího letouny řady Su-25 (Frogfoot) v podobě 229. brigády taktického letectva s domovskou základnou Mykolajiv-Kulbakino předány v březnu roku 2010. Další dva jednomístné Su-25M1 (modrá 05 a 41) sem přibyly dne 29. listopadu 2011. Dne 28. září 2012 se flotila modernizovaných Su-25M1 229. brigády rozrostla o další stroj (modrá 06). Tento konkrétní letoun byl přitom jako první opatřen tzv. digitální kamufláží sestávající se z několika odstínů šedé. Naproti tomu všechny předchozí modernizované Su-25M1 zachovávaly původní kamuflážní nátěr se stávající se z nepravidelných polí dvou odstínů zelené, dvou odstínů hnědě a jednoho odstínu šedé. Do listopadu roku 2013 229. brigáda převzala ještě čtyři letouny typu Su-25M1 v digitální kamufláži (modrá 07, 08, 38 a 40). V první polovině roku 2015 byly 229. brigádě předány další tři jednomístné Su-25M1 (modrá 09, 15 a 29) a jeden dvoumístný Su-25UBM1 (modrá 64). V druhé polovině toho samého roku sem dorazily nejméně další dva jednomístné Su-25UBM (modrá 17 a 37). Do konce roku 2015 se tedy podařilo do standardu Su-25M1 a Su-25UBM1 dopracovat celkem 14 exemplářů modelu Su-25 (Frogfoot A) a 2 exempláře Su-25UB (Frogfoot B). Svůj bojový křest si modernizované Su-25M1 odbyly při bojích s proruskými separatisty z Doněcka a Luhanska. Zmíněné stroje přitom do zmíněných bojů zasahovaly, spolu se standardními Su-25 (Frogfoot A), mezi květnem a červnem roku 2014. V rámci nasazení proti proruským separatistům letouny řady Su-25 (Frogfoot) Ukrajinských vzdušných sil působily z civilního mezinárodního letiště Dnipropetrovsk. Záložními letišti se v rámci zmíněné operace stala letiště v Čuhujivě a Kramatorsku. Zpočátku zde byly letouny řady Su-25 (Frogfoot) používány pouze k průzkumu a demonstraci síly. Vůbec první operační let v rámci této protiteroristické operace byl uskutečněn dne 15. dubna. Tehdy letouny řady Su-25 (Frogfoot) zajišťovaly krytí transportních vrtulníků přepravujících úderné jednotky na letiště nacházející se poblíž Kramatorska. Přímo do bojů se ale tyto stroje poprvé zapojily až dne 5. května. Tehdy jeden z nich zničil, za pomoci neřízených raket, bitevní vrtulník typu Mi-24P (Hind F), který nouzově přistál na území ovládaném separatisty. Při bojích s proruskými separatisty došlo na použití kanónu, raketových bloků typu B-8M1 a neřízených pum. Kromě přímé palebné podpory pozemních jednotek byly zde tyto stroje používány též k ničení obrněných vozidel a minometných, dělostřeleckých a raketových postavení. Do ukončení vzdušných operací nad Doněckem a Lunaskem byly, díky stále sílící PVO proruských separatistů, ztraceny čtyři modernizované Su-25M1 a jedem standardní Su-25 (Frogfoot A).

Verze:

Su-25M1 – základní výše popsaná modifikace letounu typu Su-25M1

Su-25UBM1 – dvoumístná cvičně-bojová modifikace letounu typu Su-25M1

Vyrobeno:  14 exemplářů modelu Su-25M1 (všechny vznikly konverzí sériových Su-25) a 2 exempláře modelu Su-25UBM1 (oba vznikly konverzí sériových Su-25UB)

Uživatelé:  pouze Ukrajina

Su-25M1

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Gavrilov R-95Š s max. tahem po 4 100 kp

Radar:        žádný

Vybavení:   - zaměřovací: laserový dálkoměr a značkovač cílů typu Kljon-PS s dosahem 8 km (jeho instalace je umístěna za nevelkým okénkem s tvarem pětiúhelníku nacházejícím se na seříznuté špici trupu) a optický zaměřovač typu ASP-17BC-8 (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)

                   - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRO-1P Parol-1D (dvě nevelké trojúhelníkovité antény umístěné po jedné na hřbetu přídě trupu přímo před pilotní kabinou a na břichu ocasní části trupu a dva páry drobných zaoblených antén umístěné po jednom na bocích přídě a zádě trupu), výstražný radiolokační systém typu SPO-15 Berjoza (jeho antény se nacházejí uvnitř dielektrické špice koncových křídleních těles), čtyři výmetnice 32-ti klamných IČ/RL cílů ASO-2V (ty jsou umístěny po dvou ve dvou blocích na hřbetu zadní části trupu přímo vedle SOP), dva odnímatelné bloky s dalšími čtyřmi (po dvou v každém bloku) výmetnicemi klamných IČ/RL cílů téhož typu (ty se umisťují na hřbet zadní části motorových gondol) a aktivní rušič typu SPS-141, -142 nebo -143 (Odd Pod) systému Siren (podvěsný kontejner tohoto zařízení se umisťuje na 3. křídelní zbraňový závěsník)

Výzbroj:     jeden dvouhlavňový 30 mm kanón typu GŠ-2-30 (9A623) se zásobou 250 nábojů, instalovaný v pevné lafetě typu VPU-17A vestavěné do levé poloviny břicha přední partie trupu, a poděsná výzbroj do celkové hmotnosti 1 340 až 4 340 kg, přepravovaná na deseti křídelních závěsnících (poslední pár těchto závěsníků je vyhrazen pro obranné PLŘS) - protizemní ŘS s poloaktivním laserovým navedením typu Ch-25ML (AS-12B Kegler) (max. 4 ks), Ch-29L (AS-14A Kedge) (max. 2 ks) a S-25L (max. 8 ks), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-60/-60M* (AA-8A/B Aphid) (max. 2 ks), raketové bloky typu UB-32A (32 neřízených raket typu S-5 ráže 57 mm) (max. 8 ks), B-8M (20 neřízených raket S-8 ráže 80 mm) (max. 8 ks) a B-13L (5 neřízených raket typu S-13 ráže 122 mm) (max. 8 ks), neřízené 240 mm rakety typu S-24 (max. 8 ks), neřízené 340 mm rakety typu S-25 (max. 8 ks), neřízené konvenční pumy o hmotnosti 100 až 500 kg (32 pum typu FAB-100 s hmotností 100 kg, 10 pum typu FAB-250 s hmotností 250 kg nebo 8 pum typu FAB-500 s hmotností 500 kg), kontejnerové pumy o hmotnosti 250 až 500 kg (8 pum typu RBK-250 s hmotností 250 kg nebo RBK-500 s hmotností 500 kg), 500 kg řízené pumy s poloaktivním laserovým navedením typu KAB-500L (max. 2 ks), zápalné nádrže typu ZB-500 (max. 8 ks), kanónové kontejnery typu SPPU-22-01 (jeden pohyblivý dvouhlavňový 23 mm kanón typu GŠ-23L s možností vychýlení hlavní směrem dolů pod úhlem 30° a zásobou 250 nábojů) (max. 4 ks), submuniční kontejnery typu KMGU-2 (max. 4 ks), 800 l PTB typu PTB-800 (max. 4 ks) a 1 150 l PTB typu PTB-1150 (max. 4 ks)

* tato zbraň slouží pouze pro vlastní ochranu před vzdušným napadením

Poslední úpravy provedeny dne: 24.1.2016