Suchoj Su-35SK (‘Flanker K’)

Typ:  exportní modifikace těžkého víceúčelového bojového letounu typu Su-35SK (Flanker K)

Určení:  ničení stíhacích letounů protivníka v manévrovém vzdušném boji, ničení vzdušných cílů na střední a velké vzdálenosti, obrana pozemních jednotek a průmyslových komplexů před vzdušným napadením, doprovodné úkoly, útoky na pozemní a hladinové cíle přesně naváděnou municí a umlčování radiolokátorů protivníka

Odlišnosti od letounu Su-35S (Flanker K):

- instalace motorů typu Al-41FU na místo motorů typu Al-41F-1S. Zmíněný motor není ničím jiným, než modifikací motoru typu Al-41F-1S mající nižší tah a postrádající kombinovaný elektronický řídící systém s hydraulickou zálohou a plazmový zapalovací systém (ten usnadňuje startování a umožňuje opětovné spouštění za letu nezávisle na pozici letounu a toku vzduchu do motoru).

- instalace radaru typu N035K Irbis-PK na místo radaru typu N135 Irbis. Radar typu Irbis-PK není ničím jiným, než exportní modifikací radaru typu Irbis se sníženým dosahem a schopností zpracování vstupů.

Historie:  Prvním zahraničním provozovatelem těžkého víceúčelového bojového letounu typu Su-35S (Flanker K), který vychází z těžkého frontového stíhacího letounu typu Su-27 (Flanker B), se stalo čínské PLAAF. Číňané přitom o tento stroj projevili zájem již na konci roku 2008. Tomu se stalo na Airshow China 2008. S oficiálním požadavkem na 24 těchto strojů nicméně přišli až v roce 2011. Předběžná objednávka byla podepsána na konci roku 2012. Díky neshodám ohledně technických a finančních podmínek prodeje ale k podpisu závazné objednávky na 24 letounů typu Su-35S (Flanker K), v exportní verzi Su-35SK (Flanker K), nakonec došlo až v listopadu roku 2015. Termín předání prvních čtyř Su-35SK (Flanker K) byl přitom stanoven na konec roku 2016. Dalších deset těchto strojů mělo být dodáno v roce 2017. Dodávka zbylých deseti letounů typu Su-35SK (Flanker K) byla naplánována na rok 2018. Přeškolení čínského letového a pozemního personálu na typu Su-35S (Flanker K) bylo uskutečněno v říjnu roku 2016 v Žukovském, a to za využití dvou letounů typu Su-35S (Flanker K) (rudá 01 a 02) a dvou letounů typu Su-30M2 (Flanker G) (modrá 89 a 90). Přejímka prvních čtyř „čínských“ Su-35SK (Flanker K) se konala dne 20. prosince 2016 na podnikovém letišti závodu KnAAZ z Komsomolska na Amuru. Do ČLR byly všechny čtyři zmíněné stroje přelétnuty dne 25. prosince toho samého roku. Všechny letouny typu Su-35SK (Flanker K) budou s největší pravděpodobností zařazeny do stavu 6. leteckého pluku 2. letecké divize PLAAF s domovskou základnou Suixi, která se nachází v provinci Guangdong. Druhým zahraničním provozovatelem letounu typu Su-35SK (Flanker K) v celkovém pořadí se stanou vzdušné síly Indonésie. Letoun typu Su-35SK (Flanker K) totiž vyhrál výběrové řízení Indonéských vzdušných sil nad americkým typem F-16V Viper. K tomu mu přitom napomohla příbuznost s již zavedeným dvoumístným typem Su-30MK2 (Flanker G). Vzhledem k omezenému rozpočtu ale Indonéské vzdušné síly vyslovily požadavek na pouhých 12 letounů typu Su-35SK (Flanker K). Tento počet navíc později snížily na 10 strojů a ještě později na 8 strojů. Letouny typu Su-35SK (Flanker K) by přitom měly nahradit 16 letounů typu Northrop F-5E/F Tiger II americké výroby 14. letky s domovskou základnou Iswahjudi.

Verze:  -

Vyrobeno:  4 sériové stroje

Uživatelé:  ČLR (PLAAF)

 

 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Saturn Al-41FU s řízeným vektorem tahu

Radar:        jeden víceúčelový radiolokátor s pohyblivou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem typu N035K Irbis-PK radiolokačního systému typu Irbis-PK se zorným polem ±120° ve vertikální a ±60° v horizontální rovině, instalovaný uvnitř špice trupu. Radar typu Irbis-PK dokáže vyhledávat a sledovat vzdušné cíle (včetně těch nacházejících se na pozadí země), pozemní cíle i hladinové cíle. Kromě toho lze za jeho pomoci provádět mapování terénu.

Vybavení:   - zaměřovací: elektro-optický zaměřovací systém typu OLS-35 se zorným polem ±90° v horizontální rovině a -15° až +60° ve vertikální rovině. Tento systém v sobě sdružuje IČ senzor s TV kamerou a laserovým dálkoměrem/značkovačem cílů a slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných a pozemních cílů. Najednou přitom dokáže sledovat až čtyři vzdušné cíle. Zatímco ze zadní polosféry je systém typu OLS-35 vzdušný cíl o velikosti stíhacího letounu schopen detekovat na vzdálenost 90 km, z přední polosféry jej dokáže zachytit na vzdálenost 35 km. Dosah laserového dálkoměru, který má přesnost 5 m, je 20 km v případě vzdušných cílů, resp. 30 km v případě cílů pozemních. Instalace kopulovité hlavice tohoto systému se nachází přímo před pilotní kabinou, vpravo od podélné osy trupu.

Výzbroj:     jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do pravého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 8 000 kg, přepravovaná na dvanácti pylonech (dvou mezi motorovými gondolami, dvou pod motorovými gondolami, šesti pod křídlem a dvou na koncích křídla

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 14,70 m 
Délka:   21,95 m
Výška: 5,92 m
Prázdná hmotnost: 16 500 kg
Max. vzletová hmotnost: 34 500* kg
Max. rychlost: 2 400 km/h
Praktický dostup:   18 000 m
Max. dolet bez/se 2 PTB:    3 600/4 500 km

 

 

* 38 000 kg v přetížené konfiguraci

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 15.5.2017